Fantom v Monte Carlu

Fantom v Monte Carlu https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30889/bmid_fantom-v-monte-carlu-xJC-30889.jpg 4 32 6

Věčná sbírka série

< 3. díl >

Monte Carlo, na vrcholu nejbouřlivější sezóny, kterou kdy zažilo, hovoří jen o dvou ženách způsobujícících neustále senzaci. První z nich postarší, se zlomyslným a tajnůstkářským vzezřením, kdežto mladší z nich kouzelná a vášnivě živoucí. Záhadná slečna vždy oblečená v šedém, o níž nikdo nic neví, pohybující se městem jako duch. Jaké intriky a tajemství skrývají?... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Pro ženy

Vydáno: , Baronet
Originální název:

The Ghost in Monte Carlo , 1951


více info...

Přidat komentář

Ana72154
09.06.2023 2 z 5

Děj se strašně vleče a je na můj vkus zbytečně natahován.

Charlota007
19.11.2017 2 z 5

Několikrát jsem uvažovala, zda to vůbec psala Barbara.
Kniha opět nepostrádá hrdinku nedotčenou světem mimo klášter, ale jinak mi přišlo, že je tam nezvykle postav a děj není tak jednoduchý, jako u jiných jejích knih. Ne, že by nešlo uhodnout, jak se bude vyvíjet, ale je komplikovaněji vystaven. Obsahuje scény s vedlejšími postavami, jejichž smysl se projeví až v průběhu příběhu. Nutno ale podotknout, že se kniha občas až vleče a zbytečně rozepisuje v některých scénách.
Asi dám přednost klasické Cartland, kde si vystačí s polovinou stran, jednoduchým dějem, naivitou hrdinky a spoustou teček místo konce věty. Čtu ji jen v určitém rozpoložení na odreagování, kdy mi vyhovuje její styl, a toto mi na toto období moc nesedělo.


moničina
02.10.2017 5 z 5

Skvelá kniha a ešte lepší film.

Ivetaa
12.07.2017 odpad!

Nuda non plus ultra...

reader.007
22.01.2015 1 z 5

Já jsem to prostě věděla. Jakmile je na obálce knihy napsáno že je tak báječná, že se prostě filmaři neudrželi a museli ten skvost zvěčnit i na stříbrném plátně, mohla jsem už tušit o jakou tragédii se bude jednat.
Prvních 220 stran se příšerně vleklo a když se to děj konečně trochu hnul, otrávila mě autorka dodatečně ještě tím, že jakkoliv se snažím vyhnout všem jejím veledílům obsahující zaslepený obdiv k carskému Rusku, tady jsem dostala přímý zásah vším tím patosem naráz a tentokrát to, bohužel, nebylo ani nechtěně vtipné. Posměšné odfrknutí jsem vyloudila jedině v okamžiku kdy se mě snažila přesvědčit, že zpovědník v klášteře zásobuje chovanky čtivem jako je Thackeray, Dickens, Austenová nebo dokonce Byron.
Ale ovšem, nutno vyzdvihnout důležité veskrze pozitivní sdělení všem čtenářkám: frigidita není dědičná ;-)

PomněnkaPrvní
18.02.2014

Je to moje druhá kniha, kterou jsem od paní Cartland četla a musím říct, že si autorka docela opravila reputaci. Příběh je jemný, city hlavních hrdinů něžné. O hlavním hrdinovi Robertovi se toho dozvíme dost málo, charakter nemá vykreslen skoro vůbec. Mistral je velmi křehká, poddajná a velice naivní. Líbilo se mi, že autorka sledovala více dějových linií. Celkově ale musím říct, že mi knížka přišla v porovnání s jinými romancemi slabá, veškerý milostný vztah se odvíjel téměř jen na dálku, že na sebe mysleli nebo se občas zahlédli v jedné místnosti. Možná to bude rokem, ve kterém kniha vznikla (1951...). Dialogy nebyly bůhví jak propracované, humor tam chybí zcela, erotiky zde není vůbec, zato básnické romantiky hodně.