Večný kráľ

Skvělá zajímavá fantasy.Kniha se mi hodně líbila.Krásný podmanivý svět, Erika jsem si zamilovala, a Livie byla úžasná,moc se těším na další díl

Král Věčného království, Erik, z celého srdce nenávidí muže, který je zodpovědný za smrt jeho otce a dlouhé roky plánuje pomstu. Jenže v cestě mu stojí magická bariéra, přes kterou se ze svého království nemůže dostat. Jednoho dne ji však neúmyslně zpřetrhá princezna Livia, která o minulosti svých rodičů nic netuší a dostane se do spárů krutého krále Erika, jež je rozhodnutý ji využít jako pěšáka ve své smrtící hře. Ona je nevinná, on nemilosrdný a odhodlaný získat za každou cenu to, po čem touží.

Příběh se odehrává ve světě, kde má magie různou podobu a líbily se mi rozmanité schopnosti bytostí, se kterými se v průběhu čtení setkáme. Hodně mě zaujala Erikova magie krve - ta dodala šťávu mnoha scénám (nejen těm bojovým, ale i romantickým).

A právě romantická linka hraje v příběhu velkou roli. Než enemies to lovers bych to spíš bych popsala jako enemies and lovers, kde se postavy jen snaží přijít na to, zda toho druhého více nenávidí nebo milují. Chemie mezi postavami určitě je a vzájemná náklonnost ovlivňuje jejich vývoj i rozhodnutí. S napětím jsem sledovala, jak jeden ve druhém probouzel nové stránky jejich osobnosti vedoucí k nečekaným činům, ale občas mi nesedělo, jak ospravedlňovali důvody svého chování.

Za velký plus považuji atmosféru, která je temná, plná pirátů a prosycená vůní moře. Ještě jsem snad nečetla žádnou knížku s podobnou témátikou a určitě bych se ráda zase pustila do něčeho podobného.

Bohužel, knížka má jeden velký problém, a tím je špatný překlad, ve kterém se vyskytují chyby a věty působí jaksi kostrbatě. Mnohokrát jsem si některé části musela přečíst znova a pokoušela se pochopit, co mi chtěla autorka sdělit. Narušuje to plynulost příběhu, což potom kazí celkový dojem a zážitek.

Přestože knížka měla několik slabších míst, bavil mě pirátský vibe, magie a vztahy mezi postavami. Věřím, že bych si příběh užila mnohem víc, kdybych nebyla zmatená ze špatného slovosledu ve větách a nemusela si některé skutečnosti domýšlet.

Přiznám, se že jsem druhou půlku dost přeskakovala a četla převážně přímou řeč. Tohle se fakt nedalo za ten překlad bych, někomu ………. Celou první půlku jsem, se nemohla, začíst myšlenky mi utíkaly jinam. První kapitoly strašné moc postav že jsem si říkala co a to je kdo a tohle zase kdo. Přijde mi že tomu hlavnímu se autorka nějak vyhnula je to ploché chybí mi tam spoustu detailů.

Musím říct,že rozjezd byl dost slabý,asi třetinu knihy jsem se opravdu nutila do čtení.Ovšem potom se to pěkně rozjelo a moc se mi to líbilo.Krasná chemie mezi hlavními hrdiny,kamarádství i dramata.
Konec šílený,naštěstí mám další díl.Mohu jen doporučit

Svět pirátů, kde proti sobě stojí moře a pevnina... To mě bavilo. Napětí mezi postavama bylo uvěřitelné a děj hezky odsejpal. Těším se na další díl.

Překvapivá pirátská duologie s poněkud toxickým vztahem a špetkou zvláštní magie. Mám silný pocit, že autorka hrozně moc chtěla napsat pirátskou romanci o laskavé hrdince a zničeném zatvrzelém netvorovi. Jenže do toho zamotala moderní vzdychání a naddrženost v každém divném okamžiku, motání touhy do momentů únosu, což považuji za poněkud toxické, a vznikl z toho tenhle guláš. Ta všudepřítomná přehnaná přitažlivost mezi hrdiny mi vůbec neseděla k jejich vykreslované povaze. A potápěly to i jejich vzájemné divně krkolomné rozhovory a divné chování. Nicméně u čtení mne držela nitka "vykrádání" Pirátů z Karibiku (tajemné setkání dvou mladých dětí, mince, únos, hnusné chování posádky, ...), úplně jsem viděla, jak autorka začala psát některé ty scény po zhlédnutí filmu. A prostě mám slabost na hrdinky, které se ve světě snaží bojovat se zlem pomocí laskavosti, takže jsem četla dál a nejspíš si přečtu i druhý díl.

Dočítala som Večného kráľa a ani neviem, kde začať. Možno takto - podľa mňa to mohol byť veľmi dobrý príbeh, úžasná kniha, ale to, čo som práve dočítala pre mňa nie je ani jedno ani druhé.
Už úvodná myšlienka ma zodvihla zo stoličky... 'Venujem kráľovnám, ktoré zbožňujú krásne čierne srdcia zloduchov. Priznajme si, že sú viac sexy ako kladní hrdinovia.' To fakt? Podľa mňa je to tá najhlúpejšia úvodná myšlienka akú som kedy čítala. Takže nevadí ak je niekto bezcharakterný darebák, hlavne, že je sexy? Ja vlastne ani nepoznám žiadneho zloducha, ktorý by bol sexy, naopak, mohla by som to povedať o množstve kladných hrdinov.
Prvé kapitoly knihy sú fajn, bavilo ma čítať o Lívii a Erikovi, o ich priateľoch a ich svetoch. Zaujímavé, rôznorodé postavy, tajomná strž, zvláštna mágia, tajomstvá. Tá predstava ohromnej lode, ako sa ponára pod vodu, sa mi veľmi páčila. Toto bolo naozaj super. Potom Erik unesie Líviu a od tejto chvíle celý príbeh ide dolu vodou. Nasledujúce kapitoly čítame rôzne variácie na tému: Si úbožiak, tyran, zloduch, nenávidím ťa, ale nemôžem od teba odvrátiť zrak. Chystáš sa vyvraždiť celú moju rodinu a mne chceš spraviť tie najhroznejšie veci, ale už len pri pohľade na teba sa mi podlamujú kolená...
Pritom žiaden čitateľ s aspoň kúskom mozgu nemôže ani na minútu uveriť, že Erik chce Lívii nejako ublížiť. Ona napriek tomu celý čas narieka - zastavia sa na nejakom ostrove - 'Doriti. Čo ak plánoval ukončiť môj život práve tu?' A tak dookola akoby sa nám autorka pokúšala vsugerovať, že Lívia je vo veľkom nebezpečenstve. V mojom prípade sa jej to nepodarilo.
Erik je v tomto trochu lepší, ale tiež sa nevyhne hlúpym myšlienkam - 'Nebol som taký hlúpy, aby som si myslel, že Lívia niekedy skutočne zatúži po dotyku muža ako som ja. ' A to prosím potom, čo sa už myslím dvakrát skoro milovali a je jasné, že Lívia sa nevie dočkať, kedy to naozaj dokončia.
Keď sa konečne obaja rozhodnú, že sa vlastne chcú, prichádzajú spicy scény. Nejaké už stihli byť aj predtým, ale až teraz to rozbalia naplno. A tak namiesto toho aby sme riešili rozmáhajúcu sa temnotu, intrigy, ktoré sa okolo nich splietajú, riešime ako sa kto koho dotkol, kto komu čo kam strčil, olízal a podobne. Spicy scény vo fantasy nemusím, vyslovene mi tu vadilo čítať všetky tie podrobnosti. Celá táto časť mi pripomínala 50 odtieňov sivej. On - nebezpečný, skúsený chlap s temnými tajomstvami, zjazvený na tele aj na duši, ona - nevinná, neskúsená (ale v sexe veľmi odvážna), očarená a túžiaca po ňom. A chce viac. Ináč, toto nepovažujem za spoiler, pretože už od prvých stránok je jasné, ako to skončí.
Ďalšia katastrofa - jazyková stránka knihy. Čítala som slovenský preklad, takže neviem, či je to také zlé aj v angličtine, alebo je to prekladom. Za gramatické chyby, ktorých tu bolo celkom dosť, angličtina nemôže. Neviem, či môže za občas nezrozumiteľné vety, ktoré som niekedy prečítala aj trikrát a stále som si nebola istá 'co tím chtěl básnik říci'. Niekedy mi tie vety pripadali ako zhluk zaujímavých slov, ktoré ale dokopy nedávali veľký význam. Alebo akoby boli jednotlivé slová vo vete preložené samostatne, ale keď sa poskladali dohromady, veta stratila zmysel. Napríklad:
Vždy, keď sa vrátime z krajiny zemských férov, udržujeme vzájomné vzťahy. Takže - z krajiny zemských férov, kde neboli už 10 rokov? Aké vzťahy udržujú, kto, s kým, prečo... Netuším.
Ďalšia vec, ktorá mi trhala uši bola, že otca nazývali apo. Rada by som vedieť, čo bolo použité v angličtine...
Mám pocit, že v angličtine musí byť celá kniha prešpikovaná slovom 'fu*king'. Aspoň predpokladám, že to je to slovo, ktoré je preložené do slovenčiny ako 'prekliate' alebo 'poondiate'. Je všade. Každý v tejto knihe ho používa. Liv, Erik, Celine, Larsson, ešte aj malý Rorik - poondiaty kapitánsky nôž, prekliate znamenie, poondiate duše na zemi sa zišli na jednom poondiatom mieste, poondiata Strž, poondiaty podpätok, poondiaty kráľ morí, prekliaty pirát, prekliata košela, do konca poondiatych dní, poondiaty rozum, prekliaty ston, poondiaty svet, poondiaty útok, poondiaty krvný nárok, poondiata chvíľka odvahy, poondiate Vtáčatko... všetko je poondiate alebo prekliate. Čím ďalej tým viac mi to vadilo.

Nemám rada vulgarizmy, ktoré sú používané len pre efekt, nepáči sa mi, keď tak ľudia rozprávajú v reálnom živote a ani v knihách. Samozrejme, k niektorým postavám alebo situáciám to patrí (môj manžel si vie riadne zanadávať za volantom), ale žeby princezná povedala vetu: 'Večný ktáľ mi mohol vylízať riť, ak si myslel, že ešte chvíľu zostanem neozbrojená'... tak to mi riadne rezalo uši.

Kniha mala aj svetlé momenty, niektoré pasáže sa mi páčili, aj dej mohol byť zaijímavý, ale všetko toto bolo pre mňa zatlačené do pozadia týmto balastom, takže celkovo kniha pre mňa vyznela veľmi zle. Škoda. Dve hviezdičky dávam za potenciál, ktorý kniha mala, ale pre mňa zostal nevyužitý. Ak je toto typický príklad romantasy, tak sa im budem odteraz vyhýbať.

Úžasný příběh piráti, láska, temnota. Čtu hned druhý díl, zatím také skvělé. Rozhodně doporučuji.

Ak miluješ vibe Piráti z Karibiku a romantasy štýlu QuickSilver, toto si nenechaj ujsť

Predstav si temnú pirátsku loď, ktorá sa dokáže plaviť aj pod hladinou, a kapitána, ktorý je kombináciou šarmu, krutosti a neodolateľnej príťažlivosti. Presne taký je Erik Bloodsinger – Večný kráľ

Príbeh sleduje Liviu, princeznú zemských férov, ktorá nešťastnou náhodou otvorí magickú bariéru medzi dvoma znepriatelenými svetmi. Tým na seba upúta pozornosť Večného kráľa, ktorý ju unesie do svojho sveta plného pirátov, mágie a nebezpečenstva.

Postupne odhaľuje pravdu o konflikte medzi kráľovstvami… a aj o samotnom Erikovi. To, čo sa začína ako nepriateľstvo, sa pomaly mení na niečo oveľa intenzívnejšie

Kniha je napínavá, plná mágie, vášne a nečakaných zvratov. Druhá polovica ťa nepustí a záver? Ten ťa nechá presne tam, kde potrebuješ mať po ruke pokračovanie

Ja som si to úplne zamilovala – Erik Bloodsinger je môj nový book boyfriend

5/5

Máš rada pirátske romantasy?
Lákajú ťa príbehy s „morally grey“ hrdinami?

Viac romantasy tipov nájdeš na IG: @booklover_sk_cz

Řeknu to upřímně: na to, že první půlka knihy byla taková nijaká a né úplně "akční", tak druhá polovina to plně dorovnala a vytáhla knihu na maximum!
Mně to celkově přišlo jako hrozně nostalgická kniha, hlavně svým tématem: únos a pirátství. Přesně takové náměty jsem měla ráda cca před 20 lety, když jsem potají "kradla" babičce knihy z knihovny a zamilovávala jsem se do podobných historických romancí. Takže ano, já si knihu velmi užila.
Romantická linka je zde prolnutá i s fantasy, takže na své si přijde větší okruh čtenářů.
Samotná romantická linka fungovala - sice ano, on byl takový ten typický "krutý blb" co se změní v jehňátko, ale víte co? Fungovalo to. Plus mentální vývoj Pěnice stál taky za to a vážně jsem se s ní dokázala ztotožnit - takže v tomto směru zcela bez problémů.
Co vidím jako malé mínus, tak to je očividná návaznost na předchozí série, které u nás ale nevyšly, takže jsem místy trochu tápala, ale i tak se vše dalo pochopit...
Závěr knihy byl samozřejmě epický a opravdu jsem nečekala, že zrovna tato osoba bude záporák... můj tip byl jiný a totálně jsem se sekla.
(Takže pokud budete číst, doporučuji mít hned druhý díl u sebe).
Celkově knihu hodnotím skvěle a doporučuji k přečtení skoro všemi deseti.
Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi @humbook_blogeri @humbook

Děkuji @humbook_blogeri @humbook za možnost si knihu přečíst v rámci #spoluprace #humbookblogeri
.
Kniha mě zaujala už od prvních stránek začátek je opravdu silný, plný napětí a slibuje velké dobrodružství. Velkým plusem je i prostředí fae, které kombinuje prvky "pirátů", moře a magie, což dodává příběhu zajímavou atmosféru a lehce temný nádech. Stejně tak konec byl opravdu povedený, emotivní a napínavý i když dost předvídatelný, a já jsem ráda že mám hned po ruce druhý díl.
.
Prostřední část knihy na mě působila trochu zdlouhavě. Děj se místy vleče a některé pasáže by podle mě snesly svižnější tempo. Ne že by se nic nedělo, ale chyběla mi větší dynamika. Ale i přes tento nedostatek jde celkově o čtivou fantasy romanci a já si čtení užila.
.
Erik "Had" působí jako typický silný, ochranitelský hrdina, který si jde tvrdě za svým. Má své temnější a drsné stránky, ale zároveň je oddaný a loajální. Livie "Pěnice"je naopak citlivější, ale rozhodně není slabá postupně si nachází vlastní sílu a dokáže se postavit věcem čelem.
.
Jejich vztah má potenciál, momenty mezi nimi byly skvělé a jejich rozepře a hašteření jsem si moc užívala. Jen co mi docela vadilo, bylo, jak Erik Livii neustále oslovoval „lásko“. Ze začátku to působilo roztomile, ale postupně to bylo spíš pro mě rušivé a zbytečně se to opakovalo. A vývoj jejich vztahu mě bavil.
.
Dost jsem si oblíbila i všechny vedlejší postavy. Jedna postava mě hodně překvapila i když jsem o ní nějakou dobu měla neblahé tušení.
.

Čo sa Věčného krále týka, zo začiatku som bola nadšená a i napriek tomu, že som trošku tápala v tom, kto je kto a kto je odkiaľ, dej nádherne odsýpal, originalita ma veľmi bavila a aj chémia medzi Hadom a Pěnicí sa na mňa valila z každej strany.

Ako však dej postupoval, moje prvotné nadšenie ustupovalo, nakoľko scény dostali opakovaciu tendenciu a bez niektorých kapitol by sa príbeh rozhodne zaobišiel. A pri finálnej zápletke už som zase bola v štádiu, kedy som nevedela kto je kto a kto je s kým proti komu.

Čo mi ale naozaj kazilo celý čitateľský zážitok, boli chyby v texte. Táto kniha ich mala toľko, že mi nikto nesmie skúšať tvrdiť, že si ich nikto nevšimol. Čítala som knihu v češtine a aj mne, Slovenke, vypaľovali diery do sietnice.

Kniha mi bola poskytnutá v rámci #spoluprace s @humbook a @humbook_blogeri

Příběh je originální, zajímavá fantasy a jsem zvědavá na další díl...

Toto bylo lepší než jsem čekala. Začátek byl skvělý a moc mě bavil vztah mezi královskými dětmi. Rozhodně to bylo hodně zábavné. Děj potom rychle utíkal, ale něco mi tam chybělo a konec byl opět skvělý.
Líbilo se mi jak autorka vykresluje humor. Rozhodně jsem se párkrát zasmála. Livia i Erik jsou za mě zajímavé postavy. Trošku mi, ale u nich chyběla hloubka jejich vztahu. Na konci to už bylo super, ale nějaký začátek vztahu nebo tak něco mi tam chybělo. Přitom si myslím, že jejich sarkstické poznámky, by byly skvělé.
Svět byl rozhodně zajímavý i když mi trošku trvalo se v něm zorientovat. Přece jen autorka pokračuje série u které předpokládá, že již víme jak funguje a tak se popisu nějak extra nevěnuje. Ale po počátečním zmatku jsem se celkem rychle chytla.
Moc se mi, ale líbilo jak se děj zasedil do piráství, moře, sirény, magie atd. To bylo skvělé. Také se mi líbilo, že Erik se s ničím nepáře. To za mě bylo velké plus.
Konec byl skvělý. Na druhý díl se hodně těším. Doufám, že se tam více objeví Liviina rodina. A také doufám, že u nás vyjde i předchozí série.

Děkuji @humbook @humbook_blogeri za knihu v rámci spolupráci!

Tohle byla epická jízda, která slíbila úžasný příběh a všechno splnilo. Do knihy jsem se pustila s nadšením, že je to konečně něco jiného než od klasických fantasy víly příběh. Tady máme dokonce piráti, sirény, ale i víly.

Celý příběh byl skvěle propracovaný, originální magie a systém v příběhu. Potom se svět rozděloval na pozemské a mořské víly a každý měl svůj vlastní monarchický systém, což se mi velice líbilo. V mořském světě dokonce se jmenovali podle svých schopností. Prostě geniální!

A jak je příběh rozepsaný a má (v rámci možností) hlavu a patu, čtenář se nemohl v ději ztratit.

Všechny postavy jsem si zamilovala, takže mě nejvíc bolelo plot twist na konci knize, kdy jsem to nejméně očekávala. A já to měla přece očekávat! Ten nejméně podezřelý je vždycky podezřelý!

Erika Krvepěvce jsem si hned zamilovala od začátku. Do jeho chování, temné až morálně šedé chování K princezně Livii jsem si chvíli hledala cestu, ale nakonec jsem si ji taky oblíbila. Ne víc, jak Erika.

Celou knihu hodnotím pozitivně a těším se na druhý díl, Věčná královna

Kniha úplně nesplnila má očekávání. Přes velmi slibný začátek měl příběh upadající tendenci, kdy se opět ke konci dynamika mírně zlepšila.
V knize mi scházela hloubka. Lepší a uvěřitelnější vybudování vztahů mezi postavami bych také ocenila. Dějová linka je velmi lehce předvídatelná, jako by se člověk vrátil ke knize, kterou už někdy četl. Celkově to není špatné, ale mezi záplavou knih ve stejném žánru tuto řadím spíš k průměru, který neurazí, ale nenadchne. Sama nevím, zda se donutím k druhému dílu.

Věčný král Erik Krvepěvec patří k mořským fae, kteří zůstávají ve svém světě za Průrvou, protože ji pozemští fae uzavřeli jeho krví. Livia je princeznou pozemských fae a také jedinou bytostí, která Erika před deseti časy navštěvovala tajně v jeho pozemském vězení a vyprávěla mu své dětské příběhy o hadu a pěnici. Když se Livia dotkne bariéry netuší, že právě narušila Průrvu a přitáhla Erika zpět. Stačí pár okamžiků a mořský král unese pozemskou princeznu do svého světa pod hladinou. Oba chtějí svou pomstu, přesto Livii přitahuje Erikova temnota a Erika přitahuje její světlo.

Byla jsem mile překvapena. Trochu jsem si říkala, piráti?! Ale zjizvený a temný Erik zjišťuje, že i ve svém násilném světě touží po podpoře a světle. Livie zase není jen ta jednoduchá a hodná. Je ochotná bojovat i zabít, když to bude nutné. Hezký, trochu pohádkový, příběh. Jdu hned na druhý díl.

3.5/5 Silný začiatok a koniec ale ten stred bol za mňa dosť slabý.

Ze začátku mi trvalo delší dobu, než jsem se začetla. Víc mě to bavilo, když Erik unesl Liviu a bylo to napjaté, poté to chvílemi bylo slabší, ale vylepšil to napínavý konec. Nešlo se potom od knihy odtrhnout. Uvidíme co nám přinese další díl.