Večer u studny
František Branislav
Kolibřík. Byla to knížka, která se od velké části tehdejší poetické produkce odlišovala tematicky i slohově; tematicky působila smělostí svého obratu k ryze intimní a přírodní lyrice, slohově byla pro některé kritiky nepřijatelná svým teskným laděním.
Přidat komentář
Milostná
Květnových večerů rozhrň tmu,
rozhrň ji rukama teplýma,
chtěl bych ti říci jen pošeptmu:
jak ňadro teplá je jarní tma.
Jarní tma hladí nás po dlaních.
skloň hlavu až na mé rameno,
z tenkého písma těch vlasů tvých
chtěl bych číst každičké písmeno.
František Branislav - můj oblíbený básník. Však jsem si jeho verše dala na svatební oznámení.
Sbírka Večer u studny - to je jedna lyrická báseň krásnější než druhá. Je z nich cítit touha, smutek, láska. Pro mne nejkrásnější z nich je asi Po letech a Věčná touha. I když . . . Možná příště to budou úplně jiné.
Autorovy další knížky
| 1957 |  Básnický almanach 1956 |
| 1954 |  Domove líbezný |
| 1959 | Básnický almanach 1958 |
| 1973 | Ezopovy bajky |
| 1971 | Básně dětem I. |
Kniha Večer u studny je v
| Přečtených | 11x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 10x |
Kniha obsahuje 19 krátkých básní. Autor patří k nezvalovské a wolkrovské generaci. Kniha obsahuje intimní verše. Tématem básní je láska, příroda. O autorovi slyším úplně poprvé. Celkově se kniha četla dobře.
TVOU KRÁSU RÁD MÁM
Tvou krásu rád mám. I tvůj stín.
Bojím se, jen se neporaň,
sám natrhám ti ostružin
dlaň plnou, plničkou tvou dlaň.
Minulo léto, stýská se,
myslím si často, ještě teď,
škoda, když člověk propase
ty chvíle... Voněl les a pleť.
Vzpomeň si, jen si připomeň
tu cestu k břehům Sázavy,
rty a dlaň vidím zároveň,
tvůj pohled tolik tázavý.
Tvou krásu rád mám. I tvůj stín.
Dál říkám: Jen se neporaň,
sám natrhám ti ostružin
dlaň plnou, plničkou tvou dlaň.