Ve stínu apokalypsy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Každá civilizace věřila, že jednou přijde její konec – vrátí se bohové a všechno se rozpadne v prach. Tenhle strach zůstává i v dnešním člověku, a možná proto po celém světě patří knihy s tématem apokalypsy a života po ní už desítky let mezi nejúspěšnější. A je jasné, že tahle antologie se mezi ně zařadí, protože v ní najdete přední české autory fantastického žánru, kteří se vydali vstříc invazím mimozemšťanů, zmutovaným virům, zdrcujícím válkám či klimatickým změnám. Jan Kotouč přináší prequel ke své populární sérii o alternativních dějinách českých zemí, Dalibor Vácha vám ukáže, jak by vypadala invaze vojsk Varšavské smlouvy do USA, Petra Lukačovičová vás přenese do občanské války v Praze, Míla Linc vám představí hrůzy morové rány, Petr Stančík nabídne až detektivní historku ze světa, kde se biologická i robotická evoluce údajně ignorují, František Kotleta vás zase přesvědčí, že s invazí mimozemšťanů se dá bojovat jenom pořádnou dávkou humoru, šílenství a… Nechte se překvapit, protože to zdaleka není všechno! Zkrátka a dobře, apokalypsa ještě nikdy nebyla tak barevná jako v téhle antologii! Do antologie přispěli: Martin D. Antonín, Roman Bureš, Oskar Fuchs, Markéta Klobasová, František Kotleta, Jan Kotouč, Míla Linc, Petra Lukačovičová, Julie Nováková, Petr Schink, Kristýna Sněgoňová, Petr Stančík, David Šenk, Dalibor Vácha, Hanina Veselá...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390164/ve-stinu-apokalypsy-weG-390164.jpg 4.182
Žánr
Povídky, Literatura česká, Sci-fi
Vydáno, Epocha (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (30)

Kniha Ve stínu apokalypsy

Přidat komentář
pazdy15
21. července

Tak to byla jízda... České antologie mám za sebou již dvě (Ve stínu Říše a Ve stínu apokalypsy) a musím říci, že se strašně těším a dokoupím si i Ve stínu magie ! Povídky jsou čtivé, syrové i surové, nápadité a originální. Každý z autorů mně něčím zaujal. Rozhodně doporučuji, 5 z 5!

QEDS
18. června

Na začátek upozornim, že jsem četl pouze povídku od Kotlety. Za tímto účelem jsem také knihu kupoval. Nebudu tedy hodnotit knihu jako celek, ale pouze tuto povídku. A z tohoto důvodu nebudu dávat žádné hvězdičky.

Kotleta má svůj styl. Někdy šílený, někdy nechutný a někdy takový, jaká je tato povídka. Celé to na mě působilo zvláštně. Hlavní hrdina byl naprosto někdo jiný než na co jsem si u Franty zvykl. Na druhou stranu bylo zajímavé jak si s tím zkusil pohrát. V úvodu Franta zmiňuje, že povídku nosí v hlavě už deset let. Moc rád by jsem si přečetl celou knihu, ale raději z pohledu generála.


biki
18. června

Povídkový soubor jako celek jsem nečetla už hodně dlouho. V poslední době jsem ale přišla na chuť českých autorům sci-fi, tak jsem se chtěla porozhlédnout i po dalších zajímavých jménech. Až na dvě výjimky jsem zklamaná rozhodně nebyla, ovšem naneštěstí ony dvě výjimky jsou hned na počátku souboru, takže jsem další četbu hodně dlouho odkládala.

1. Devět životů: sice jsem povídku přečetla celou, ale převažující motivy z žánru fantasy mě opravdu nesedly. Ne že by to bylo špatné, ale tento styl prostě nemám ráda. 2*
2. Pro pár krys šel bych světa kraj: povídka začala velmi slibně, zpočátku byla i vtipná, jenže jako by se autor vyžíval v tom, jak vymyslet co nejvtipnější bonmot a k nějakému ději jsem se nepropracovala. Nedočteno.
3. Křižáci jdou do nebe: středověk zažíval opravdové apokalypsy, i když třeba ne v celosvětovém rozsahu, takže jsem čekala, co se z toho vyvine. Čekala jsem všechno, ale ten závěr mě fakt dostal. Výborný nápad. 4*
4. Muž, který psal dopisy: hodně hořká povídka na hodně depresivní téma. Sice jsem nečekala, co se z postavy onoho Muže vyvrbí, ale konec vlastně odpovídal té naprosté beznaději, která z povídky přímo čišela. 4*
5. Zákon smyčky: tak tuhle povídku jsem si opravdu vychutnala do posledního písmenka. Originální, vtipná, a to nijak násilně. Dva nepřátelé, kteří se nejen respektuji, ale po určité době do jisté míry i spřátelí: "Ty vole na kole, naučil jsem kouřit démona ...". Ovšem ocamcaď, pocamcaď. 5*
6. Kód Zeta: kotletovina jak vyšitá. A když se do děje zaplete ještě absolventka gender studia, tak je apokalypsa nevyhnutelná. 5*
7. Nemesis: povídka, která na mě zapůsobila asi nejvíc. Jak bych se při hrozbě neodvratné zkázy, kdy je konec přesně určen, zachovala já? 5*
8. Čtyři Králové: zpočátku nenápadná standartní post-apo ve zdecimovaném Česku s překvapivým závěrem. Silná ťafka do tváře naší blahobytné společnosti ve smyslu přísloví "sytý hladovému nevěří", aneb neporušená společnost versus zničená, zdevastovaná země s živořícím obyvatelstvem. 5*
9. Po Velké bouři: aneb jak to všechno začalo - aneb nový rozkvět Českých zemí, možná trošku naivní, ale moc mě to bavilo. Obdiv autorovi, že si dal takovou práci s typy a charakteristikou zbraní, které se v té době používaly. 4*
10. Dlouhá noc na Japetu: nefalšovaná sci-fi s hororovými prvky. Dlouhodobý pobyt na tak extrémně izolovaných místech bude vždy sám o sobě náročný na psychiku. A když se do toho přimotají ještě nepředvídatelné přírodní jevy, je o malér postaráno. 4*
11. Střep: jak autor v úvodu slíbil, žádná složitá či superoriginální apokalypsa ale poctivá postjaderná zkáza. Vzhledem k tomu, že tento typ příběhů prakticky nečtu, se mi mutanti z autorovy fantazie jeví sice originální, ale hlavně pěkně nechutní. Ale proti gustu ... 4*
12. Hltač kostí: zajímavé nápady ohledně mořských a přímořských potvor, ale celkově mě to nijak neoslovilo. 3*
13. Caput mortuum: opravdu se mi to líbilo, možná proto, že mám ráda detektivky. Řešení vraždy s post-apo světě bylo logické, ovšem protivník nepočítal s inteligencí vyšetřovatele. Závěru povídky také tleskám. 5*
14. Barva smrti: originální námět. Docela bych přivítala rozvedení do delšího tvaru - jak by podle autora dopadla invaze z konce povídky? 4*
15. Sliby se maj plnit: nebylo to špatně, ale trochu jsem se v ději ztrácela. Také hlavní ženská postava mi příliš nesedla - na jednu stranu houževnatá dívka, která dokázala přežít v post-apo světě, na druhou totálně hysterická osoba, když se měla pokusit o pomoc svému zachránci. 3*

Po této zkušenosti se nenechám ujít i předchozí antologii Ve stínu Říše. Jestli povídky budou aspoň tak dobré jako většina těchto, mám se na co těšit.

hanak_v_exilu
17. června

Mám zkušenost že antologie jsou často nevyrovnané a ani tahle není výjimkou. První tři povídky mi příliš nesedly, z následujících tří jsem byl nadšený a pak se střídaly lepší a méně povedené. Kniha je dostatečně variabilní a kvalitní, aby si tam téměř každý našel to své a zbytek ho neurazil.

Fuckenbrau
29. května

Věc názoru a věc v kusu, ale tahle antologie mě sedla mnohem víc, než ta nacistická! Vyloženě slabej kus pro mě tam byl jen jeden (Zákon smyčky), četlo se to skoro samo. Možná to bylo umocněno tím, že jsem si knihu hezky stylově otevřel v době coronavirové a mohl obdivovat a porovnávat to, co se děje ve světě s tím, co nám předpovídali autoři.
A že tam ta podobnost někdy byla...

60 procent ****, 30 procent ***, 10 procent *.

Allia
01. května

Má první antalogie z této série a velmi se mi líbila. Některé povídky byly sice slabší, ale to nevadí celkově hodnotím velmi pozitivně :-), některé bych si dokázala představit i jako plnohodnotné knihy. Už se těším na další :-P

lucie.8
11. dubna

Sbírka jako celek mi přišla trošku slabší než Ve stínu Říše.
Ale chtěla bych vyzvednout povídky: Pro pár krys šel bych světa kraj (tu jsem si vážně užila), Střep (výborný nápad) a Zákon smyčky (skvělá atmosféra a zápletka).

orson
22. února

Pěkná sbírka apokalyptických povídek. Alternativní historie Českého království mě docela zaujala :)

1

Doporučujeme

Muž na stezce
Muž na stezce
Poslední tango v Havaně
Poslední tango v Havaně