Na kraj světa
Theo Addair (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/416543/bmid_na-kraj-sveta-A7z-416543.jpg
4
148
52
Ve stínu oskeruše série
1. díl >
Zatímco vesničané ohýbají hřbet na polích, ve Čtyřměstí kypí počínající průmyslová revoluce. Skryti před bdělým okem zákona uctívají synové a dcery Země svou Matku, aniž by tušili, že ta má vlastní plány. V zapadlé záhorské vísce žije Kiro, známý též jako „ten malej čmoud vod Syvne“. Dnes ho čeká setkání, které se stane prvním krokem na dlouhé cestě. Nikdo ho k ní nenutí, snad jen pocit odpovědnosti a spletitá síť náznaků a polopravd. Ale ne lži. Protože Tereza, ať je jakákoli, přece nikdy nelže.... celý text
Přidat komentář
Theo Addaira jsem do téhle knihy neznal. Vybral jsem si ji v knihovně, protože jsem neměl co číst a dostal jsem chuť na něco neznámého. Musím přiznat že jsem byl relativně příjemně překvapen. Ze začátku jsem se sice moc nevyznal v postavách, ale v moment kdy ano, jsem si knihu začal užívat. Nenápadný milostný trojúhelník, kdy jeden vlastně netuší že v něm je(nebo tak mi to alespoň přišlo) míchající se za cestou za záchranou světa, jenž je prý osudem hlavní trojice, společně se skvělou čtivostí daly dohromady zajímavý mix, který bohužel kazilo ono klišé: Náš osud je zachránit svět, a poměrně nevykreslený svět.
Celkově hodnotím 8,5 Z 10 s tím, že si nejspíše druhý díl koupím. Zajímá mě jak to celé dopadne a hlavně jsem rád, že pojednou nečtu scifi či fantasy které by bylo děláno jako trilogie.
Příjemný, i když místy dost rozvláčný příběh, plný zajímavých myšlenek a skvělých nápadů. Nepodařilo se mi vytvořit si nějaký hlubší vztah s postavami - byly v pohodě, ale měly své mouchy (asi jako každý z nás) - akorát mě občas dost iritovala Kirova zabedněnost, kvůli níž byly vysvětlovány věci, které byly už dávno celkem jasné. A taky mi vadil neuzavřený (a pro mou naivní, nadějeplnou duši zneklidňující) konec, kvůli němuž si potřebuju pořídit další díl.
Knížku jsem četla v době corona karantény a na konci jsem zírala s pusou dokořán, jak neskutečně to téma odpovídalo aktuálnímu dění. Autorův jazyk je krásný, knížka se z tohohle pohledu četla moc hezky. Ovšem na fantasy je většina knížky bohužel nudná. Bez akce. A když už tam něco takové je, je to vyřešeno až příliš rychle (scéna s vlkem třeba), tam by to autor mohl klidně trošku víc zdramatizovat. Ke konci už je to lepší a děj ubíhá rychle. Druhý díl si ale určitě přečtu.
Na to, že fantasy obvykle nečtu, se mi tahle kniha celkem zalíbila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená o co jde, ale postupem času jsem tomu přišla na kloub. Střídání minulosti a současnosti mi vůbec nevadilo, naopak se to k tomu velmi hodilo. Autor chtěl postupně odhalovat, co se stalo a to se mu povedlo. Všechny 3 hlavní postavy jsou velmi sympatické, Tereza je ale zlo samo a určitě se v dalším díle ještě vybarví. Konec byl fakt smutný...
Nebyla to úplně klasická fantasy, ano ta cesta a vůbec dostat se k jádru věci, to bylo zdlouhavé a místy moc nezáživné, ale i tak si myslím, že má kniha potenciál. Hlavné závěr knihy jsem hltala až do posledního písmena.
Theo Addair je úžasný spisovatel. Ráda si přečtu i druhý díl.
Číst Ve stínu oskeruše byl v této zvláštní době rozhodně zážitek. Chvílemi jsem až nemohla uvěřit, jak moc román aktuální je. Jako by Theo naší společnosti zrovna teď nastavil zrcadlo a ukázal, kam to všechno spěje. Kromě toho se mi líbilo, jak si autor poradil s třemi hlavními postavami. Každá byla originální, jiná a charakteristická. Není to fantasy jako trám a ve skutečnosti už ani neholduju popisu toho, jak hlavní hrdinové někam putují, přesto mě to nutilo číst dál. Theo píše jednoduše tak čtivě, že byste od něj s radostí zhtli i nákupní seznam. Sice mám jeho contemporary tvorbu asi raději, přesto přečtení Oskeruše nelituju, už jen pro ty myšlenky a poselství skryté v příběhu.
První díl série Ve stínu oskeruše s názvem Na kraj světa, je v podstatě stále novinkou našeho milovaného, českého autora Theo Addaira. Jedná se tentokrát o fantasy, které má alespoň pro mě, nádech nebo příslib steampunku, neboť se odehrává na prahu jakési technické revoluce. Ale ani fanoušci Theovo LGBT románů nebudou zklamáni, protože i toto téma se knihou velmi lehce a skrytě vine. Kniha je psaná krásně a nevtíravě poeticky, jak už je u autora asi zvykem, příběh se odvíjí plynule, bez nějaké přehnané akce a přesto poutavě. Sledujeme dvě časové linie v životě zvláštního chlapce jménem Kiro. Tyto dvě časové linie se k sobě přibližují až zbude jenom ta současná, do té doby poznáme Kirův život a co vše ho dovedlo tam kde je. Knihou se od začátku proplétá spoustu tajemství a záhad na něž povětšinou nedostaneme žádné odpovědi, což je trochu frustrující , ale přece jenom je to stále jenom první díl, tak se máme aspoň na co těšit. Příběh je milý, nic šokujícího nebo hrozného, přesto vás stále něco napíná až do samého konce. A je v něm jak už je dneska zvykem, dosti zapleteno ekologické poselství. Závěrem musím říct, že kniha je opravdu dobrá a moc se těším na další díly. Není to nejlepší fantasy co jsem kdy četl ale určitě se řadí mezi ty lepší a rozhodně doporučuji všem, obzvláště pak Theovo fanouškům, kteří budou knihu milovat stejně jako já, už pro styl kterým je psaná. Jednu hvězdičku ubírám jenom z trucu protože jsem naštvanej na konec knihy :D
Celou knihu jsem čekala, kdy se konečně něco stane. Strašně jsem se nudila a nezachránil to ani konec, který byl možná trošičku přehnaně dramatický a na který by postavy přišly samy, kdyby nebyly tak neskutečně hloupé. Čekám, že se to ve druhém dílu ještě trochu zašmodrchá, ale stejně.
Po brilantní duologii „Muffin a čaj“ byla má očekávání vskutku velká, ale bohužel je první díl poeticky nazvané série „Ve stínu oskeruše“ nesplnil. To, co fungovalo ve zmiňované duologii, co mě přimělo se do ní tak zamilovat, mi tentokrát zkrátka nesedělo. A je tu dalších pár věcí, které můj čtenářský zážitek narušily.
Fantasy knihy by měly mít dobře propracovaný svět. Zde byla realita příběhu ale jakoby jen lehce nastíněná bez většího vysvětlování. Abych byla upřímná, moc jsem jí nerozuměla. Připadalo mi to, jako by nám byl předložen hrubý náčrt olejové malby... Doufám tedy, že ve druhém díle se o realitě, ve které se hlavní postavy nachází, dozvíme více.
Zatímco v duologii „Muffin a čaj“ jsem si zamilovala jak hlavní postavy, tak i některé vedlejší, tady mě hlavní trojka nechala chladnou. Ano, jsou sice zajímavé, ale jako by mi nebyly naservírované správně. Abych ale jen nespílala - vztah mezi Dárkem a Anastázií mě fascinoval a docela mě zaujala postava Terezy. Už se těším, až se v květnu dozvím, co má za lubem.
Knize také chyběla akce. Pořádná akční akce a ne ty triviální zádrhely, které problémy na výpravě představovaly a které byly vyřešeny rychlostí blesku. Teprve až k samotnému konci knihy jsou hlavní hrdinové postaveni před velký, fatální problém, kolem kterého se nejspíš bude motat děj druhého dílu.
Na rozdíl od ostatních čtenářů této knihy mi střídání časových linek nijak nevadilo. Věřím, že to je efektivní způsob, jak převyprávět události minulé, aniž by byly shrnuty několika větami z úst titulní postavy, jak to většinou bývá. Krom toho, pokud si to dobře pamatuji, spolu kapitoly souvisely - kapitola z přítomnosti položila otázku a následující kapitola z minulosti na ni odpověděla.
Ke konci tohoto příspěvku chci ještě zmínit, že se mi líbilo to... „poselství“, které se v knize objevuje. Lidé se chovají vůči přírodě a životnímu bezohledně, příroda je chce potrestat (nejspíš) - lze to považovat za narážku na současnou, politiky a nadšence z celého světa diskutovanou problematiku životního prostředí.
Neskutečně mě štvalo střídání časových linek, ale ne tak, abych ubrala hvězdičku. Pokud bych to ovšem četla znova, brala bych to chronologicky. Je třeba to skutečně brát jako první díl série a to je take jedine stesti, ze je to prvni dil, protoze konec je skutecne otevreny jak Macocha. Ukapla i slza.
Na knihu jsem byla hodně zvědavá. Obdivuji autory, kteří se pouští do psaní žánru, který nemají ozkoušený. Theovi LGTB příběhy jsou úžasné. Pustit se do fantasy chce odvahu. Příběh je velice čtivý, srozumitelný, ale chybělo mi spoustu vysvětlení (to asi přijde v pokračování). Místy to na mne bylo moc jednoduché a zbytečně zdlouhavé, snadno domyslitelné a chyběly dramatičtější části nebo rozuzlení. Neříkám, že se to nepovedlo, ale bohužel jsem v tom pořád cítila nádech "muffinovství" = kniha Muffin a čaj. Jako nic proti, ale mě to přelazené přátelství dvou dospívajících kluků do fantasy prostě nesedlo. Kvůli tomu dávám jen 4 hvězdičky. Pokračování si určitě přečtu. Autor je i nadále mým oblíbeným.
Knížky od Thea miluju. Škoda, že jich zatím není moc. Tato byla hodně dobře čtivá. Napsané tak krásně, že jsem se chvílema viděla v tom jejich "kouzelném" světě. Kira jsem si oblíbila okamžitě. Těším se na pokračování....:-)
Kniha v čtenáři budí pocit, že to bude fakt něco úžasného... Hlavně, když se podívá na obálku a přečte si anotaci. Umí autor psát? Umí! A dost dobře. Jazyk se mi hodně líbil! Celkově je svět zajímavý, ale prostě ne úplně domyšlený. A postavy mně osobně byly vzdálené. Nedokázala jsem se do nich vcítit a jejich osudy mě nechaly naprosto chladnou. Milá, jednodušší a spíše dětská fantasy. Kdyby to bylo víc propracované, byla by to parádní záležitost.
Theo Addair napsal fantasy, nebudu lhát, byla jsem hodně zvědavá... Ve výsledku jsem spokojená, ale budu od něj vždy preferovat jeho pozitivní LGBT romány... Tohle ale vůbec špatné nebylo... Jazyk byl opět krásný, svět zajímavý a postavy tajemné, takže jsem neustále četla dál... Co přinese další díl netuším, ale jsem připravená to zjistit...
Fantasy nečtu, tak jsem měla trošku obavy, jak se do příběhu začtu. Ale nedávají nám tyhle nálepky občas zbytečné předsudky? Kniha mě vtáhla už po prvních písmenkách a Kirův svět mi tak připadal okamžitě známý a samozřejmý. Dynamika posledních stran byla skvělá a překvapivá. Jen její obsah rozerval moje srdce.. ale máme přeci před sebou ještě další díl, že jo! Miluju Theův poetický styl psaní a charaktery postav, které nejde než nemilovat. A proto si ráda přečtu jeho jakýkoliv žánr :)
Štítky knihy
homosexualita česká fantasy LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2018 |  Muffin a čaj |
| 2019 | Koláčky a spiklenci |
| 2019 |  Na kraj světa |
| 2021 | Supertajný seznam věcí |
| 2020 | Čtyřměstí |
Kniha Na kraj světa je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 157x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 183x |
| Chystám se číst | 146x |
| Chci si koupit | 35x |
| dalších seznamech | 5x |
Muffina a Koláčky miluju a tak jsem nemohla minout ani Oskeruši, i přes to, že je to úplně jiný žánr. Fantasy celkově moc nečtu, nemám moc s čím porovnávat, ale líbilo se mi to. Hlavní postavy jsou super, všechny jsem si zamilovala a bavilo mě je poznávat. Bavil mě i jejich vyvíjející se vztah. Možná by děj mohl být trochu svižnější, ale celkově se mi to líbilo, překvapilo mě to a hezky se to četlo. Konec mě dostal, probrečela jsem ho a trochu se bojím dvojky.