Ve jménu minulosti

Autor by se měl rozhodnout, jaký druh literatury chce psát. Pokud to má být skutečně thriller, tak ty filozofické úvahy o hloubce propojení lásky a vesmíru, navíc v takovém rozsahu, by si mohl odpustit. Jinak se jedná o celkem zdařilé dílko.

(SPOILER) Prvá tretina knihy je skôr ezoterické porno, dvojica si to rozdáva, splýva v jedno, hodinové orgazmy, aké panička so svojím manželom nikdy nezažila.

Keď konečne príde trojica zločincov a bývalého špičkového agenta prekvapia, vydatú paničku znásilnia a zabijú, tak sa Flaubert vydáva po ich stopách.

Nič proti autorovi, ktorý teda toho za svoj život dokázal viac, ako zrejme ja dokážem, ale o žánri špionážny/akčný thriller, toho veľa nevie.

Tretina knihy je teda to ezoterické porno. Ďalšie dve tretiny ide po stopách zločincov, ktorí sa rozdelia. Vypočuje prvého. Trochu pomučí, nahráva doznanie, nejaká divná obsesia autora sexom, lebo zas opakuje ako si zločincov parťák užil s tou kurvičkou. Do toho má nejaké filozofické reči.

Nájde ďalšieho. Nepochopiteľné pre mňa je, že sa Flaubert vydáva za nejakého súkromného detektíva a zločinec netuší, že je to chlap, ktorého prepadli. Opäť to isté ako s prvým zločincom. Copy/Paste. Aj s užitím si z kurvičkou a opisom. Potom odhalenie ala Scooby-Doo, ja som ten, čo ste ho prepadli… blabla.

Do toho vyšetruje polícia. Klišé policajta a jeho posledný prípad, lebo je to jeho posledný deň v práci a nechce nechať kolegom rozrobený prípad. Navyše tam spí s nejakou kolegyňou, ktorú si vezme na záverečnú akciu, vôbec som to nepochopil prečo práve ju, lebo sa tam až do záveru neobjavila.

Tretí zločinec. Hlava operácie. Opäť sa Flaubert vydáva za detektíva. Zločinec netuší, že je to chlap, ktorého prepadli. Snaží sa nahrať doznanie na diktafón. Opäť podrobné opísanie situácie ako si to jeho parťák rozdal s tou kurvičkou. Copy/Paste číslo tri. Navyše je tam úplne vtipný moment, keď sa mu Flaubert odhalí, že je to on a o pár strán zločinec zas vypráva, že on si to s tou kurvičkou nerozdával a že nevie, čo sa stalo s chlapom a Flaubert mu pripomenie, že on je ten chlap, ktorého prepadli. A zločinec, že hej, hej…

Tá kniha mohla mať sto strán deja, zvyšok boli stále tie isté kecy dookola.

Čtivé ale hodně lásky z červené knihovny.

nebylo to špatné, děj byl docela svižný, četlo se to docela dobře, jen .... kdyby se vynechaly ty barvité popisy čisté lásky tak je knížka tak třetinová :)
chvilkama to působilo jak červená knihovna.

Ve jménu minulosti, od českého autora Karla - Cubecy - Kostky, je fascinující thriller, který nás zavede do života Bernarda Flauberta, bývalého skvělého agenta tajných služeb a odstřelovače.

Po odchodu z USA se Bernard usazuje na francouzském pobřeží, kde plánuje vést poklidný život pod novou identitou se svou milovanou ženou.
Zní to jako romantika jako blázen, že? Možná by byla, kdyby…

Jeho sny o klidném životě totiž výrazně naruší trojice zločinců, kteří ho v jediném dni připraví o vše. Netuší však, jak nebezpečného protivníka proti sobě poštvali.

Autor exceluje v budování napětí a postupném odhalování, které čtenáře drží v neustálém napětí. Příběh je protkán dobře propracovanými postavami, které dodávají knize hloubku a realističnost.

Hlavního hrdinu jsem si oblíbila.
Bernard není totiž jen neohrožený “akční hrdina, ale také muž s určitou minulostí, která ho činí autentickým a lidským. Jeho cesta za spravedlností a odplatou je plná nečekaných zvratů a napětí.

Knihu bych doporučila všem milovníkům tohoto žánru, autor opravdu umí a já se musím podívat na jeho další díla, jelikož už jich na kontě “pár má .

Mé první setkání s tímto českým autorem, který už toho má na kontě poměrně dost a určitě se tedy zaměřím i na jeho další příběhy.
Na Ve jménu minulosti mě nalákala především zajímavá anotace.

Bernard je bývalý špičkový agent tajných služeb a po odchodu z USA se uchýlí pod novou identitou na francouzské pobřeží. Vypadá to, že se mu podaří žít poklidný život, našel dokonce i lásku, jenže všechno během okamžiku zničí trojice zločinců.

Od příběhu jsem čekala něco jako John Wick nebo The Punnisher s tématikou pomsty a to jsem vlastně skoro dostala. Skoro. Nebylo to tak akční, ale Bernardova touha po pomstě nebo spíš spravedlnosti mě bavila. Fandila jsem mu. Byl velice chytrý, odhodlaný a dokázal skvěle improvizovat. V průběhu jsem se i postupně seznamovala s jeho životem v minulosti, co měl všechno za sebou.

Trošku mě ale mrzelo, že ti tři ha*zlové nedostali víc na h*bu, na můj vkus to probíhalo docela rychle. Charakterově byli popsaní opravdu skvěle a přezdívky seděly. Týpek zvaný Kladivo byl teda šílenec a hnusák, fuj.

Určitě byla fajn i dějová linka policie, kde vedl vyšetřování sympatický a zkušený policajt.

Byla jsem zvědavá na závěr, jak to autor vyřeší a za mě oukej.