Ve čtrnácti sám v Osvětimi

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů spočívající: v jejich identifikaci a označení, ve vytržení ze všech sociálních vazeb, v omezení všech činností, ve zbavení všeho majetku, v internaci, a v deportaci (kdy chlapci bylo 13 a půl) do Birkenau. Je popsán půlroční pobyt chlapce, který po několika dnech zůstal sám, v Birkenau, jeho asi tříměsíční pobyt v Hlavním táboře Osvětim, kde se dožil osvobození, a rovněž jeho dvojměsíční cesta přes Polsko a Maďarsko na Jižní Slovensko a počátky jeho přizpůsobení „doma“....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14027/big_ve-ctrnacti-sam-v-osvetimi-XLV-14027.jpg 4.953
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Ve čtrnácti sám v Osvětimi

DědaMráz
12.11.2020

Knihu jsem četl cca před 7-8 lety, a z hlediska historického je to bez diskuse důležitý zdroj. Jeho pojem "osvětimské dělení" často cituji. Nicméně z hlediska literárního si pamatuji, že bylo na textu znát, že autor měl pravděpodobně knihu rozepsanou delší dobu a místy to vyprávění náctiletého kluka bylo viděno očima xletého přeživšího muže, který si dodatečně dovysvětluje některé věci. Nezdá se mi, že by na místě samém, zejména v počátku některé věci takovým způsobem vnímal. Pokud někoho téma více zajímá, tak ale vysoce doporučuji záznamy rozhovorů pana Radila pro Český rozhlas nebo Paměť národa, s hlasem to má všechno větší sílu. A tu závěrečnou stránku "O autorovi" snad měl nakladatel raději vynechat, než autora uvést tak jak se stalo.

martineden
07.06.2019

Tento příběh kluka, který se, jak název napovídá, ocitne ve ctrnácti letech sám v Osvětimi, je neskutečně dobře napsaný. Přečetla jsem mnoho svědectví z dob války, toto se mi vrylo do paměti.


Stak
09.03.2019

Knize dávám 10 z 10. Že to byla realita je šílené.

Hubertjiri
19.01.2019

Mnohdy zdlouhavé popisování dětství, jinak velice kvalitně vyprávěná kniha. Jeden z mála kteří hrůzy Osvětimi-Birkenau přežili. Velký obdiv......se slzami v očích.

klarikN
03.11.2017

O holoucastu jsem načetla už mnoho knih a tohle je jedna z mála, která mě hodně zasáhla. Ikdyž má kniha přes 700 stran, četla se jedním dechem. Líbilo se mi to, že tam byly popsany věci, které jsou za normálních okolností úplně zbytečné psát (například skoro každodenní popis cesty do školy), ale když víte, co bude následovat, a co autora potkalo, tak to nevnímáte jako zbytečné, ale uvědomujete si, že za pár týdnu už do školy nebude moci chodit.
Opravdu silná kniha, u které jsem si i několikrát pobrečela.

duhovabublina
18.09.2017

Pamatuji se celkem přesně, kdy poprvé jsem se setkala s tématem holokaustu. Byla jsem s našima na dovolené v severních Čechách a zvažoval se výlet do Terezína. Uvědomuji si, že to bylo právě tehdy, kdy se mi snažili nějak ohleduplně vysvětlit, co je to za místo a proč by ho člověk měl navštívit. V té době jsem už hodně četla, takže jsem se velmi brzy dostala ke knihám s touhle tematikou.

A od té doby jsem vlastně v každé, která se do této pohnuté historie vracela, hledala odpovědi na spousty otázek. Později už nešlo tolik o to „kde a kdy“, protože některá místa jsem navštívila, takže například v případě tohoto příběhu vím celkem přesně, kde se v Osvětimi nacházelo BIIe a že od vrat to bylo doleva ke krematoriím a přes cestu do Mexika. Ne. Později už šlo spíše o pochopení něčeho hlubšího.

Dovolím si napsat, že jsem těch knih o holokaustu přečetla už vážně hodně. Přesto se mi takovéto knihy velmi špatně hodnotí. Každá je výborná. Každou by si měl člověk přečíst a zamyslet se nad ní. Nejde přece hodnotit tak smutný obsah. Pokud bych měla přesto vyzvednout alespoň jednu přednost, kterou na téhle knize shledávám, je to určitě ten fakt, že právě v ní jsem našla odpovědi na některé z otázek.

Proto spíše než pro samotný příběh, který je zde tak mistrně vyprávěn, nořila jsem se do knihy kvůli té „psychologii a filozofii“ koncentráčnického života (pokud to tak mohu vůbec napsat). Ta je tu popsána přímo dokonale. Neumím vyzdvihnout konkrétní myšlenky, protože každá je stejně důležitá, ale přesto: kolektivní vina ale individuální trest; člověk a jeho několik tváří, které se však navzájem nevylučují; existence micva v Osvětimi...

Je trochu škoda, že v dnešní době dozajista hrozně moc lidí odradí celkový počet stránek, které kniha má. Aspoň to se mi několikrát stalo, když jsem ji bláhově doporučovala dalším a dalším potenciálním čtenářům. Ano, 730 stran je hodně. I tak by měla být čtena. Za sebe mohu stoprocentně říci, že si ji v budoucnu přečtu ještě několikrát. A dovyznačím si další a další pasáže. Najdu další odpovědi.

iveta1702
12.07.2017

Kniha byla fakt super. Dávám 10z10. Můžete mi, prosím, někdo doporučit knihu podobného ražení? Děkuji

martina2704
01.03.2017

Vzpomínkové knížky o holocaustu se mi velmi těžko hodnotí, jelikož mám pocit, že mi nepřísluší jen tak "ohvězdičkovat" něčí paměti na tak šílenou a krutou dobu jako byla druhá světová válka a holocaust.
Je to silný příběh, který by si měl každý přečíst, obzvláště v dnešní době. Pan profesor Radil popisuje jak své dětství před transportem, tak svůj pobyt v Osvětimi a návrat z ní a to takovým způsobem, který vás hodiny a hodiny udrží u čtení a těch 700 stránek přečtete, že ani nevíte jak. Zároveň si neustále uvědomujete, jaké máme štěstí, že žijeme v době, v jaké žijeme a jak je důležité neustále si holocaust připomínat a dělat vše proto, aby se taková doba nemohla nikdy opakovat.
Za mě jedna z nejlepších knížek, co jsem na toto téma četla.

1