Vášeň
Jeanette Winterson
Henri vášnivo zbožňoval Napoleona a Napoleon vášnivo zbožňoval kurence. Počas cesty z Boulogne do Moskvy Henri zabil množstvo hydiny, ale ani jedného človeka. Medzitým v tom čase sa v Benátkach, meste nádejí a masiek, narodila Villanelle, po otcovi gondolierovi zdedila nohy s plávacími blanami, ale v kasínach hrala o svoje srdce a prehrala. Keď sa kuchárova láska k Napoleonovi zmenila na nenávisť, našiel krásu Benátok a spolu s Villanelle utiekol do ich tmavých kanálov.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2019 , Lindeni
Originální název:
The Passion , 1987
více info...
Přidat komentář
Opäť oscilácia medzi 3 a 4 * - nakoniec dávam pomyselných 3,5*.
"Možno všetky lásky sú také. Nie je to zmluva medzi rovnocennými stranami, ale výbuch snov a túžob, pre ktoré nie je v každodennom živote miesto. Uspokojí sa iba s drámou, a kým trieskajú ohňostroje, obloha má inú farbu."
"Bol som šťastný, ale to je slovo dospelých. Dieťaťa sa nemusíte pýtať, či je šťastné, vidíte to. Buď je, alebo nie je šťastné. Dospelí rozprávajú o tom, či sú šťastní, lebo väčšinou nie sú. Hovoriť o šťastí je ako pokúšať sa chytiť vietor. Oveľa ľahšie je dať sa ním oviať. "
"Prečo nám šťastné spomienky pripadajú, akoby to bolo včera, aj keď uplynuli roky?"
"Hráme v nádeji, že vyhráme, ale vzrušuje nás pomyslenie na to, o čo môžeme prísť."
Kniha útlučká, ale nahustená témami a možnosťami, z ktorých sa dalo podľa môjho názoru rozpracovať niečo viac. Páčil sa mi jeden maďarsky písaný komentár na GR - postavy sú akoby len sen, dopredu nalinkované a predsa konajú ako postavy. Zároveň je celá kniha takou metaforou o vášni, láske, prešpikované rôznymi "životnými múdrosťami" (na jednej strane mi to liezlo na nervy, na druhú stranu sama som si označila zopár viet).
Ale napriek tomu ma kniha nezasiahla tak, ako som očakávala...A o vášni neviem o nič viac, ako doteraz.
Mám ráda knížky, které své plody neservírují na zlatém podnose, které svá tajemství nedávají lehko k dosažení, které mají své kouzlo a nevzdají se ho při první seznámení.
"Vášeň není ani tak cit jako spíš osud. Mám snad tváří v tvář tomuto větru jinou volbu, než napnout plachty a vesla nechat spočívat na hladině?"
" Bojíme se jí. Bojíme se vášně a smějeme se přemíře lásky a těm, co milují příliš.
A přece toužíme po citu. "
Jazyk, kterým je kniha vyprávěna, je zajímavý a zpočátku mě bavil. Jenže postupně tato jazyková ekvilibristika začala vystupovat do popředí a zastiňovat vyprávění samotného příběhu. Za oběť padly i charaktery postav – pro potřeby exaltovaných popisů prapodivných situací se jaksi rozplizli do schematických neživotných skic. Druhou polovinu knihy jsem dočítala spíš se sebezapřením a moje počáteční nadšení z (pro mě) nové britské spisovatelky vyprchalo.
Příběh dvou odlišných lidí, muže a ženy, které svede dohromady napoleonské válčení a už se od sebe po zbytek života nedokáží odloučit - ač společný život nežijí. Rušivým prvkem v celé knize byla pouze jakási snaha o jakýsi magický realismus, který se zde do syrového válečného prostředí opravdu nehodí.
Kniha mě nezaujala, nedokázala jsem ji dočíst. První kniha za celý život, kterou jsem odložila nedočtenou.
,,Budeš zabíjet lidi, Henri?´´
,,Lidi ne, Luiso, jen nepřátele.´´
,,A kdo jsou to nepřátelé?´´
,,To jsou ti, co nestojí na naší straně´´
Francouz Henri miluje Bonaparta a jde do války zabíjet nepřátele, ale místo toho nakonec zabíjí kuřata. Později přestane milovat Bonaparta a zamiluje se do Villanelly. Benátčanka Villanella umí chodit po vodě a srdce jí (a to doslovně) vzala jedna vdaná žena.
Štítky knihy
anglická literatura prostituce napoleonské války historické romány zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 1998 |  Na světě nejsou jen pomeranče |
| 2015 |  Trhlina v čase |
| 2007 | Konec času |
| 2000 | Vášeň |
| 2004 | Jak naštěpit třešeň |
Kniha Vášeň je v
| Přečtených | 70x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 48x |
| Chystám se číst | 47x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 4x |
Postupně tento děj degradoval