Vana s výhledem

14.09.2019

Čteno až po Bodu tání.
M.N. má bezesporu mnoho talentů a je dobře, že je nenechává ladem.
Knížka je opět kaleidoskopem obrazových (až filmových) a slovních nápadů, vtípků, hříček a fantazií, ale i střípků vážnějších úvah, názorů a osobních životních zkušeností.
Před očima nám M.N. promítá svou imaginací vytvořené obrazy, na rozdíl od poezie jasnějších kontur, které nás chtějí dovést na rozhraní reality a magie a pak dále do světa snově (proto často noční) tajemné (někdy až melancholické) nálady (á la obrazy Jaroslava Róny). Tentokrát mi ale přijdou sdělení (životní bilance, lidská samota, postesk nad vlastní vírou...) i magická nálada více utopeny ve slovním a "přirovnávacím" hračičkářství ("kachničkářství":-), které bude nejspíše navrub nezbytného autorova vkusného exhibicionismu i jeho čisté radosti z psaní. Vtipně a sebeironicky si z toho ale dělá legraci ve své poslední povídce.
Povídky jsou i tak zajímavé, originální a je v nich znát snaha autora popasovat se se svými talenty.