Valkýry

08.08.2023

Po dlouhé době jsem měl chuť na něco od Roberta Fabiana a když už jsem měl ty Valkýry, tak proč si nezkusit přečíst něco, co tu nemá tak pozitivní hodnocení, abych zjistil, kde je zakopané jádro pudla.

Nakonec to tak jednoduché čtení věru nebylo. Valkýry totiž obsahují dvě samostatné novely, které se odehrávají před apokalypsou a po apokalypse. Nicméně u ani jedné to nic nemění na skutečnosti, že jsou dost depresivní a bez vidiny naděje. To je podle mě asi největší kámen úrazu této knihy. O to víc, že dvě tyto novely se sešly v jedné knize, na kterou je té temnoty pohromadě více než dost. Možná i proto ten obal.

Těžko hodnotit, který z příběhů mě bavil víc. Nemůžu ani jednomu upřít skutečnost, že je to napsáno tradičně Fabiánovsky, takže čtivě. Jenže když bych se měl rozhodnout, tak slabší by byla hned ta první Den skoro jako každý jiný. Tam se totiž plácáte od ničeho k ničemu a nakonec to tak i dopadne. To ta druhá s názvem Černé slunce má alespoň nějaký konstantní děj, který náladu sice nezvedne, ale alespoň víte, kam to všechno spěje.

12.10.2021

Dlouho jsem se k této poslední autorově knize odhodlával. Měl jsem strach z jeho postupného pádu od fantastických Mariňáků po zcela zoufalé Dies Irae. Naštěstí tohle postapo by zase mohlo znamenat zlom zpět. Asi hodně pomohl odklon od military, kde už mu nejspíš zcela vyschly nápady. Jediné co mi vadí jsou objemy mrtvol. Pár zajímavě zabitých je fajn, ale styl alá počítačové střílečky je jen šedivá nuda.

10.03.2021

Trochu jiný Fabián než jsem zvyklý. Ale je to skvělá akční jízda. V některých částech jsem ani nedýchal.

26.02.2021

První povídka (Den skoro jako každý jiný) slušná, za 4*, dal jsem ale jen 3*, protože na co jsem si za celou dobu čtení nezvyknul a co mě hrozně sr... bylo to popisování hlavního hrdiny - On... Druhá (Černé slunce) za 5*, akční nářez od začátku do konce. Příběh sice béčkové klišé, ale zábava.
Suma sumárum 4*, bavil jsem se.

Jsem opravdu velký fanoušek Fabiana. Velký. Tuto knihu jsem si objednal ještě před vydáním i s autorovým podpisem. O to větší zklamání. Knihu jsem nedočetl. A to je u mě opravdu co říct…u Fabiana. Když si vzpomenu na Hvězdu 1 a 2, a další. Tohle nemělo příběh, nic…Opravdu škoda…

11.11.2020

Akční, rychlé a zase akční. Trochu mi to připomnělo film Crazy Joe s Jasonem Stathamem.
Od Fabiana jsem čekal něco jiného, se záhadami a tajemnem, tady je víc detektivna a "lidské" temnoty ve světě budoucnosti. Vzdor tomu kniha předčila mé očekávání a rychle jsem ji zhltnul.

10.08.2020

Pokud někdo miluje Kotletu, akci, potoky krve, roztahané vnitřnosti a podobné úchylárny, tak budiž. Pro mne je to zbytečné plýtvání talentem autora i mým časem.

20.05.2020

Fabián umí, to je bez debat. Ale tady jsem trochu postrádal nějakou myšlenku. Přišlo mi to jako akce pro akci. Prostě jen akce. U druhé povídky mi nějak unikla pointa, chybělo tam nějaké vysvětlení.

29.02.2020

Dvě novely o dvou chlapech, kteří ví, že už jsou stejně mrtví, takže nemají co ztratit při vyřizování účtů. Plné akce.

23.02.2020

Autor nám bohužel přešel na jiný žánr (podobný Kotletovi). I když obě části knížky jsou rozdílné, mě se to líbilo. A hlavní hrdina se opravdu z nikým nepáře. Ale snad se nám pan Fabian vrátí do vesmíru.

16.02.2020

Za mě zatím nejlepší, co Fabian napsal. Styl mi hodně sedl. Doporučuji!

16.02.2020

Po dočtení jsem tak trochu na vážkách stran hodnocení. Nebýt to kniha od pana Fabiána, asi bych byl nadšený. Ale tady jsem čekal něco jiného. Toho Fabiána, kterého jsem znal z knih předchozích.

Kniha má sice spád a spoustu akce, ale něco málo navíc ji chybí. Nějaká ta třesnička na dortu, kterou by jste cítili ještě nějakou dobu po přečtení. Takto knihu založím do knihovny a po nějaké při pohledu na ní budu v paměti tápat o co v ní vlastně šlo.

První povidka se mi líbila více. Asi pro svou krátkost vyzněla lépe a silněji. Druhá byla akčnější. Neb všeho se každý po chvíli přejí. A zde toho bylo tolik, až to místy vyznělo příliš nereálně.

Takže pokud chcete zažít spoustu řezničiny, při které budete muset přebrodit potoky krve a zdolat hory mrtvol, směle do toho. Očekávate-li Fabiána z knih předchozích, ruce pryč.

22.01.2020

"Vybočim doleva, abych přibrzdil civilný provoz. Siréna ječí. Většina řidičů uposlechne, pouze kretén ve dvoumístném sporťáku se agesivně cpe doprostřed kolony. Buď je úplne blbej, že neví, že se má držet zpátky, nebo je útočníkem, který má v úmyslu odsmahnout chráněnou osobu. Protože tím zabijákem jsem ale já, tohle bude debil, co má v řepe nasráno."

Od Fabiána trošku malé sklamanie, pretože píše o mnoho lepšie diela ako sú Valkýry. Ak si chce niekto prečítať niečo od tohto autora, tak by som odporučil radšej Carpe diem. Tiež sa tam nachádza veľa mariňáckych výrazov, ale príbeh je viac prepracovanejší.

Čo sa týka Valkýry. Poviedka "Den skoro jako každý jiný" sa mi páčila o čo si viac, ako "Černé slnce". Malo to svoje muchy, ale nič čo by sa nedalo prehltnút. Černé slnce naopak sklamalo. Hrdina strašný hlupák a na to že táto časť mala viac priestoru tak sa mi zdala odfláknutá. Už keď som Žralokovi začal fandiť, tak musel urobiť ďaľšiu hlúposť, kde si stratil moje sympatie.

05.11.2019

Nevím, četl jsem zatím všechny knihy autora, ale tyto dvě akční vyvražďovací povídky nějak nejsou můj šálek čaje. Jasně – je to Fabián, takže čtivé to je – ale prostě jsem asi čekal víc, nebo něco jiného.

31.10.2019

Tak nevím jak ostatním (pacifistům), ale zatím jsem přečetl první část a za mě dost dobrý, čte se to v pohodě, skoro samo. Názvy a modely zbraní mi nevaděj, vím o co jde, ale chápu že to holky může nudit (ale spoň tam nejsou takové kkotiny jako "odjistil revolver" apod.)...ale tohle není knížka pro děvčata a už vůbec ne o lásce :)
Tak i druhá půlka dobrá, Hvězda sice trochu hodně dlouhý a ke konci už to skoro nudí, ale pořád vysoká úroveň "brakový" literatury zůstala IMHO zachována. Mě se to celkem líbilo a byl by to pěknej akční film nebo počítačová hra.... Za mě dobrý!

15.09.2019

Dva akční příběhy formou rozdílné, ale žánrově podobné. Oboje depresivní až na půdu a v některých momentech až monotematicky násilné, což tak úplně nekoresponduje s předchozí autorovou tvorbou. Hlavně v tom smyslu, že tentokrát si Robert Fabian nebere servítky a po vzoru Františka Kotlety prolévá krev v hektolitrech. Jenže mu schází jakýkoliv náznak nadsázky, neberu-li v potaz těch několik cynických poznámek.
Den skoro jako každý jiný je jednoduchá střílečka v postapokalyptickém světě, Černé slunce zas povedená řezničina v duchu komiksového Sin City. Kvalitativně u mě zvítězila druhá novela, ovšem svoje mouchy mají obě. Hlavně mi vadily ty momenty, kdy už šlo vyprávění maličko přes čáru, jen aby ukázalo, kam až je ochotno zajít - přitom to nemělo žádný vliv na zápletku; ať už mluvíme o zbytečném vraždění nebo bezděčném znásilňování. K čemuž je potřeba připočíst množství hospodsko-chlapáckých poznámek o světové politice či migrační krizi, které klidně mohly zůstat ve spisovatelově mysli.

01.08.2019

Dvě akční vyvražďovačky.

07.07.2019

Pecka..zadny priblbly nestvurky,ale drsnej a hlavne realne mozny pohled na budoucnost..no snad to nebude tak zly..vliv Bukowski a taky Bidny roky..

18.04.2019

….následuje dlouhé zvučné prdnutí,
kanonáda šplouchání
a veselí smích.
Vlastní sraní
ho evidentně baví.

Říkal jsem si, to je tlustá kniha, snad se nebudu nudit. Tak za prvé, jsou to dvě různé povídky. Jedna je ze světa po apokalypse a ta druhá se odehrává v budoucnosti před apokalypsou a za druhé – šíleně jsem se nudil. Dvakrát jsem si musel přečíst celé jméno pana spisovatele, abych se příště vyvaroval kupování jeho knih. To, co tady napsal jeden uživatel, že se musel dvakrát podívat, zda nečte Kulhánka nebo Kotletu, to je absolutně k smíchu. Tohle má s Kotletou snad společný jen to, že se to odehrává v postapo světě a Kulhánek by se musel pozvracet, kdyby věděl, že ho někdo srovnává s nějakým Robertem Fabianem. Kotleta by ho ještě naporcoval a odvezl do Bruntálských lesů jako krmení pro tamní srnky.

Citát: Naser si!

Pan spisovatel Robert Fabian má jednu strašnou neřest a ta vás dokáže unudit k smrti. Představte si jak otvíráte hovězí konzervu, chcete si jí ohřát a pak sežrat. Pan Fabian vám z toho udělá asi čtyřstránkovou přednášku na jejímž konci zemřete hlady, protože zjistíte, že teprve hledáte otvírák.
Jeho první povídka „Den skoro jako každý jiný“ je plná military výrazů, kterým, jako čtenář nevoják, vůbec nerozumím a hlavně mě to nebaví, číst si značky samopalů, jejich ráži a všechny ty vojenské pomůcky kolem – prostě ho zastřel a vlastně mi ani nikdo nemusí sdělovat, čím ho zastřelil. Převážně mě stačí říct, že to byla střelná zbraň. Ne, u Fabiana si musíte přečíst sáhodlouhé neznámé názvy, ke kterým pak na konci povídky dostanete česká přirovnání a vysvětlivky – fakt díky.

Citát: Repráky zvrací popík, voda šplouchá.

Druhou povídku „Černé slunce“ jsem několikrát odložil, pak jí začal číst znovu, pak zase odložil a nakonec jsem jí tedy dočetl, ale bylo to pro mě utrpení. Ta je zase o bezdomáčku, kterému se ukáže dívka, říká jí anděl a pak chcípne – nebudu říkat kdo. A pak začne dlouhá cesta hlavního hrdiny, který tuto dívku hledá po celém obrovském městě (myslím, že psal, že město má tři sta milionů obyvatel). Než proběhne celým městem, projde všechny stanice metra, vymlátí všechny klany, je mučen a nakonec je konec..... třikrát jsem to odložil.
Z příběhů jsem vybral sotva šest citátů o kterých si myslím, že by mohly mít své místo v profilu pana spisovatele, ale je to ubohá číslovka. Tak málo mouder na tak tlustou knihu. Byl jsem tak zklamán, že nevkládám ani Malou ochutnávku. Ve všem to zmatku jsem ani netušil, co bych vybral. A tak se bez ní určitě obejdeme, žo jo. Dávám tomu jednu hvězdu. Určitě se tady najde pár lidí, které to bude bavit a knihu si užijí. Já už napsal své, ostatní je na vás.

CITÁT: NÁPIS NA ZDI: Láska a pravda všechny zpasí! Bůh vás myluje, vy zmrdi! (doslovný opis)