V úloze mouřenína

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kontroverzní kniha, která nesmí chybět v knihovně žádného znalce novější historie. Kniha z pera bývalého legionáře, vojenského pedagoga, publicisty a později nechvalně proslulého prominentního kolaboranta E. Moravce, napsaná na počátku roku 1939 je brilantním a velmi fundovaným rozborem meziválečné a především předmnichovské geopolitické a vojenské situace v Evropě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111420/v-uloze-mourenina-111420.jpg 4.26
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha V úloze mouřenína

horskejvlk
27. února

Rozpitvání rozpitvaného, zprvu snad zajímavě rozehrané aby se zabředl až po pás do své vlastní obhajoby proč jít s nacisty a vysvětlování vysvětleného, proč západní svět selhal. Celá kniha by se dala zkrátit na : Pravdu píší vítězové a kdyby Třetí říše zvítězila tak bych tento příspěvek psal v němčině a nikoliv v češtině.

Dexter94
20.07.2018

Dlouho jsem tuhle knihu sháněl a nakonec jsem ji do rukou dostal. Abych řekl pravdu doufal jsem že se bude více věnovat aktérům Mnichova a celé té situaci při rozhodování jestli ano či ne a méně evropské šachovnici a vojenskému umění. Toho se bohužel moc nedočkáte. Nicméně je to velmi dobrá kniha. Samozřejmě je zavádějící, jelikož většinu dopsal již za okupace ale i tak si myslím, že mnoho myšlenek je zajímavých a není zdaleka tak propagandistická jak jsem čekal. Plukovník Moravec byl pro mě vždy velice záhadná osobnost a snažím se na něj nahlížet co možná nejobjektivněji. Nikdy jsem od něj nic nečetl ale po této knize musím uznat že to byl velmi inteligentní člověk znalý svého řemesla a velmi dobrý spisovatel. Je škoda, že není rozumě dostupných více jeho knih.


Boby17
26.03.2016

Četl jsem 3. vydání z roku 1940 a knihu hodnotím velice kladně. Rozbor příčin Mnichova 1938 se mi jeví docela přesný. Velice jsem se divil, že kniha (za okupace) chválí Masaryka. Naopak činnost Edvarda Beneše (již ve funkci ministra zahraničí) je podrobena drtivé kritice a stejně tak i působení Velké Británie (patrně oprávněně).
Kniha obsahuje zajímavé rozbory národohospodářských aspektů vedení válečného konfliktu, např. "... je tu otázka války a v té dnes nerozhoduje počet vojáků, nýbrž materiál, který tito vojáci obsluhují. V průmyslových státech, které mají přebytek strategických surovin, mez vojenských možností udává počet obyvatel. Ve státech zemědělských mez vojenských možností je dána rozsahem válečné výroby.", nebo: "Friedensburg vypočítal, že moderní armády potřebují za operací na 1 milion vojáků měsíčně 300.000 t železa a oceli. To znamená ročně 3.600.000 tun. Podle Friedensburga jeden muž ve frontě spotřeboval tedy ročně 3600 kg železa a oceli. Ve frontě byla 1/20 všech obyvatel. Rozdělíme-li 3600 kg připadajících na jednoho frontového vojáka na 20 dílů, vidíme, že jen ten stát může řádně zbrojit a vydržet dlouhou válku, vyrobí-li ročně na jednoho obyvatele nejméně 180 kg surového železa a oceli. Ve skutečnosti se však všechno železo a ocel nemohou obětovat frontám. Počítejme, že je to nejvýš 2/3 celkové výroby. To znamená, že při 5% obyvatel ve frontě je třeba vyrobit asi 250 kg oceli a surového železa na hlavu ročně.
Stát, kde se vyrobí 250kg surového železa a oceli na hlavu ročně, může postavit do pole 2 a 1/2 divize z milionu obyvatel a tyto síly může tedy stále zásobovat potřebným válečným materiálem. Zkušenosti však ukázaly, že z milionu obyvatel lze postavit do pole i 4 divise. Převedeno na železo by to vyžadovalo, aby ve státě, který by si podobné vypětí sil dovolil, se vyrábělo ročně na hlavu 400 kg surového železa a oceli. Prostě každá frontová divise postavená z milionu obyvatel potřebuje 100 kg železa a oceli na hlavu."
Autor byl nejprve uznávaným legionářským vojenským teoretikem, po zklamání z vývoje v roce 1938 se stal symbolem kolaborace s nacisty, To však podle mého názoru nesnižuje význam nosných myšlenek a úvah. Kniha umožňuje pohlédnout na věc z jiného úhlu, než je dlouhodobě zažitá praxe.