V zemi Škipetarov

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nová, na Slovensku doteraz nevydaná „májovka“ V zemi Škipetarov pokračuje v popise dobrodružstiev Kara ben Nemsiho, ktorého na amerických prériách nazývali Old Shatterhand, a jeho hrdinského sluhu Halefa Omara. Ide o piaty diel sextalógie: V tieni padišaha. Doteraz boli vydané nasledovné diely: Púšťou a Cez divý Kurdistan, Z Bagdadu do Istanbulu, V balkánskych roklinách a V zemi Škipetarov....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/34_/343564/v-zemi-skipetarov-GYq-343564.jpg 4.6155
Série

Ve stínu padišáha 5.

Žánr
Dobrodružné, Pro děti a mládež
Vydáno, Epos
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha V zemi Škipetarov

Přidat komentář
Kakho-Oto
08. července

Během stíhání Manacha el Barši, Baruda el Amasata (tvar Amáza neuznávám, není uveden ani v Karl-May-Wiki) a uprchlého žalářníka se Kara, Halef, Omar (nikoliv Umar) a Osko střetávají stále s dalšími a dalšími zločinci ze Žutovy bandy. Přirozeně ve všech případech vítězí strana dobra, a to i přes Karovo kontraproduktivní šetření životů padouchů (jsem rád, že Kara ben Nemsí alias Old Shatterhand není postavou typu Ramba, ale třeba v tomto cyklu se jedná vyloženě o opačný extrém). Všechny epizody knihy mě velmi bavily: závěr dění ve Strumici, první střet s Aladžii, doktor Cefatas (v překladu Mučidlo!), dočasné zajetí kladných hrdinů v chatrči v rokli (jedna z top epizod celého cyklu), Manachův vražedný útok na Karu, přemožení Hajdara, dobrodružství ve Věži staré matky, pronásledování Suefa. Celkové hodnocení: mírně nad 90 % (opravdu těžko říct, zda se mi více líbí Pouští nebo Zemí Škipetarů)

jadran
30. ledna

Jestli čtvrtý díl byl trochu (ale opravdu jenom trochu) fádní, tak potom v této části to už zase nabírá obrátky a je to to pravé "westernové" pojetí. Tedy pronásledování, boje se zloduchy, kteří sice unikají, ale mají i první ztráty a na scéně jsou konečně všichni (s výjimkou Žuta), které čeká neodvratný osud - tedy více než spravedlivý a v osobě Kary i humánní trest, který jim ale ve většině případů přinese spíš jejich vlastní počínání. Zajímalo by mě, v které době se vlastně uvedená story odehrává, protože nikde není ani zmínka o tom, že na Balkáně ono Řecko bylo samostatné již od roku 1830 a zrovna Osko, pocházející z Černé Hory byl vlastně taky z nezávislého státu - Černá Hora vlastně nikdy Turky nebyla zcela ovládnuta zpacifikována a v oné době (poslední třetina 19. století) to byl stát, představující svojí rozlohou a počtem obyvatel raritu. Oni zločinci, které Kara s Halefem a zbylými dvěma společníky pronásleduje jsou občas prezentováni jako příslušníci protitureckých "čet", které na území osmanské říše posílali jak také de facto nezávislí Srbové, tak Řekové a nebo bulharští komité (období vzniku nezávislého Bulharska a uznání faktické nezávislosti Srbska, již zmíněné Černí Hory a se kryje s přelomem sedmdesátých a osmdesátých let) a ono pomezí Makedonie a budoucího Bulharska (Melnik) bylo skutečně horkou půdou už tehdy. May už tady zcela opouští historické vsuvky a kromě opakujícího se celkem asi realistického popisu "úrovně" turecké státní správy a vztahů mezi etniky se už soustřeďuje na vlastní honičku. Líbí se mi ono jánošíkovské pojetí filantropie, se kterým je spokojen hlavně Halef (a které je stejné, jako dneska u tzv. neziskovek - peníze druhých rozděluji já a já jsem ten dobrý, i když Halef a Kara rekvírovali prachy hlavně svým zločinným nepřátelům...). Zábavný je i popis jeho nervozity, když Kara chce za každou cenu platit třeba v hostincích a projevuje onu typicky středoevropskou (a trochu falešnou) "upejpavost". Také by mně zajímalo, jestli ona dráha, jejíž stavba se objeví v samém závěru tohoto dílu je součást oné slavné trasy z Vídně do tehdy hlavního města Osmanské říše, kudy jezdil později Orient express. Jediné, co mně na VI. až VI. dílu vadí je, že mám ono vydání z roku 1972 a tyto díly jsou kromě jiného písma vytištěny na podstatně horším papíře, čímž trpí nejen text, ale především nádherné ilustrace Gustava Kruma.

Pavelpi
28.07.2018

Páté pokračování celého cyklu je také velmi zajímavé.Přesto,že jsem tuto knihu četl již několikrát,neustále se mi líbí a dokáže mě udržet v napětí.

PineApple014
10.09.2017

Co mám dodat. Opravdu se nesluší mít ruce na zadku, když mluvíte s efendim. XDDD Kara zkouší na lidi kouzelnické triky, bojuje s Alacyi a zvrtne si při tom kotník. Kameny ho asi moc rády nemají.
Halef použil Karovy vysoké boty jako spižírnu.
Sádrová bitva s doktorem Mučidlem je dokonalá :)
Není radno dávat Karovi do omelet krysí jed.
Halef rád vyvádí klukoviny; kupříkladu vykoupat lidi, co se je právě pokusili zavraždit, ve studené vodě pomocí zahradní stříkačky.
Když Kara zachránil Zoru z rozvodněné řeky, Halef se ho zeptal:
"Napil ses, sidi?"
Kara na to zajímavě odpověděl: "Ano, a chutnalo to skoro jako pivo handžiho v Dabilje."
"U Alláha, takové napití bych si radši odepřel."
Summa sumárum, všechno, co mě na této knize pobavilo (a co mě právě napadlo!)

Richie1
11.01.2017

Pátým dílem je trochu natahovaná základní zápletka - pronásledování zločinců, kteří postupně směřují k hlavě celé organizace - k tajemnému Žutovi. Přesto je i tento díl velmi čtivý, napínavý a zábavný. Souboje Kara ben Nemsí s divokými Škipetari - krvežíznivými bratry Alacy nebo se statečným Hajdarem - jsou tou pravou dobrodružnou četbou, kterou mám na mayovkách rád. Zajímavá a trochu nezvyklá je i dějová linka, kdy je hlavní hrdina zraněn a není plně schopen všech obvyklých náročných fyzických výkonů - i za této situace však zachovává nadhled nad situací a umí v boji proti nepřátelům využívat všech výhod, které se mu nabízejí. A přitom i prokazovat dobrotivost těm, kteří si to zaslouží. 90%

martin č.
23.04.2015

Vynikající série, umocněná i krásným zpracováním vydavatelství Olympia. Krásné kresby Gustava Kruma vystihující atmosféru.
Pro všechny díly platí, že popisy ušmudlaných Turků, Arabů, či Balkánců, prostě všech lenivých synů Orientu, patří k tomu nejvtipnějšímu z pera Karla Maye vůbec.

1) První díl Pouští začíná několika samostatnými epizodami v Tunisku a Egyptě uvádějícími do děje pozdější padouchy, pak už se děj ale usazuje a začíná běh napříč Arábií, Old Shatterhand - zde Kara ben Nemsí prchá z Mekky, jeho průvodce Hadží Halef Omar je vtipný chlapík a skvělý a neohrožený ochránce, Šejk Muhammad Amín důstojný představený kmene Haddadů, Ajša z kmene Atejbů podmanivá a ojedinělá, ale kdo mi učaroval nejvíc? Sir David Lindsay! Je dokonalý. Pravý Angličan, vědom si své britské převahy nad okolním světem. Neumí kváknout ani slovo jinak než svou mateřštinou a je tak na Kara ben Nemsího odkázán, když ale ví, o čem je řeč, pak je stejně odvážný, duchaplný a schopný jako Kara ben Nemsí. Není v jeho stínu ale vedle něj, skoro jako na západě Vinnetou. A především je Lindsay naprosto nad věcí, protože co jsou všechna nebezpečí proti vášnivé touze vykopat a věnovat britskému muzeu fowlinbulla (asyrského okřídleného býka) Bez motyčky ani krok :-)

2) Druhý díl je pro mne asi nevtipnější a nejlepší z celé série. Putujeme divokým Kurdistánem. Dokončuje se příběh Alí beje a jeho Jezídů (v souvislosti s jejich genocidou islámským státem r.2014 jsem o nich slyšel poprvé a zde je Karel May krásně popisuje a chválí před 150 léty aniž vytáhl paty z Německá - smekám). Podstatná část knihy nás zdrží v Amadíí u báječného Selima Agy a jeho květiny Mirsely. A když ji opustíme dosahuje dokonalosti sir Lindsay při lovu na medvědy. V nebezpečném okamžiku nezaváhá ani na okamžik! Zajetí, boj, horkokrevní svobodní Kurdové a jejich hrdost i krvavá historie a nakonec duch jeskyně (stařenka jejímž předobrazem byla Mayova babička), který vše napraví. Tady by to celé mohlo končit.

3) Ve třetím díle musíme zpátky z Kurdistánu a do Bagdádu (a dál do Cařihradu), to je opravdu přes světlé chvilky nejtemnější díl. Loučení navždy s některými postavami (Muhammad Amín či Peršan Mírzá) a s jinými dočasně. Všude zaostalost, krevní msta, špína, beznaděj, mor. Velmi sugestivní popis. Jediné co člověka těší, když se morem nakazí i Kara ben Nemsí a Halef, je vědomí, že oni se z toho jako vždy vylížou :-) a cesta povede dál. Zjevují se tu totiž padouši Ibrahim Ma'múr a Armén Barúd el Amaza z prvního dílu a cesta vede do Cahřiradu a dál na Balkán. Ještě v Sýrii, pod velkolepými troskami starověkého Baalbeku si Kara ben nemsí povzdechne: "Jaký to rozdíl mezi pokolením, které zvládalo tak mohutnou hmotu, a tím, které opírá své ubohé chýše o zdi trosek!" Mluví mi z duše.

4) Na Balkáně začíná tak trochu onemaneshow Kary ben Nemsího. Halef tropí hlouposti, dva noví druhové jsou méně výrazní a tak je vše na Mr.Karovi. Charakteristika tučného taškáře Bošaka i dalších nutí k smíchu. Vedle moudrých biblických výroků z úst Kary hluboce pokýváte hlavou nad hodným synem knihkupcem Alím: " Vzývám Všemohoucího, aby mi otce ještě dlouho zachoval. Otce a matku máme jen jednou. Zemřou-li, pak vezme hrob dítěti to nejdražší a žádný člověk na světě už s nám pak tak dobře a pravdivě nesmýšlí.“

5) V zemi Škipetarů se pokračuje ve stejném duchu jako ve čtvrtém díle. Stejně jako v něm mi chybí velkorysý sir David Lindsay. Výrazným nepřítelem se stává falešný světec a žebrák v jedné osobě Mübarek, který Karu benNnemsího nenávidí celou svou černou bytostí, přesto je to na neomylného Almána málo. Kara zvládá vše i s vyvrknutým kotníkem, což je jediné zranění, které si sám způsobí v jinak snadném boji s padouchy Alacyi. Vše směřuje k Žutovi.

6) Vyvrcholení a závěr série. Halefovo mlsání, lov na medvěda, likvidace nepřátel v soutěsce, pak strhující přemožení Peršana Žuta, a vypořádání se s vrahem Hamídem ela Amazou z prvního dílu. Znovu se setkáme s Lindsayem, byť z něho zde dělá autor trochu nešiku, což mne maličko mrzí. Loučení je nostalgické a Halefův závěrečný dopis Karlovi do Německa moudrý jako ponaučení staroegyptského mudrce: „Buď vždy spokojen a nereptej! Buď vždy ctnostný a vyhýbej se hříchu a zločinu! Buď vždy střídmý, skromný, ochotný a varuj se opilství!“

hemrbinladin
18.11.2011

Tuhle knihu nelze hodnotit zvlášť, ale jako součást celé série. Myslím si, že společně s Vinnetouem se jedná o zlatý autorův počin. Jedno napínavé dobrodružství střídá druhé a třetí a vše nakonec spěje k velkému vyvrcholení. Kara ben Nemsí se jeví jako lidský a téměř nepřemožitelný hrdina, který se dokáže svou chytrostí a silou dostat z jakékoliv šlamastyky. Navíc má celá série i vysoký morální kodex.

Ben

Letos pojedeme na dovolenou do Albánie.
Rádi bychom se seznámili s obsahem knihy "Zemí Škipetarů"

Za případné informace děkuje
jan.kunovsky@centrum.cz