V sedmém kruhu pekla - Láska, zrada a smrt v Súdánu

18.09.2019

Velmi pěkná kniha. Je však třeba číst velmi pozorně, aby nic neuniklo, aby vše nakonec dávalo smysl. Kniha je založena dost politicky. Je plná faktů a reálií až člověka mrazí. Život Emmy McCuneové byl jistě velmi dobružný, ale také tragický a smutný. Dost se potýkám s tím, zda si opravdu takový život přála. Nicméně zde působí jako velmi silná a přesto nesmírně citlivá žena plná romantických představ. Ale tato kniha není jenom o paní Emmě, ale je především o Sudánu, o více či méně významných osobnostech této země a nejenom této země. Někdo se zde jen mihne, jiný blýskne a u někoho se zde objeví daleko hlubší smysl, další se zde doslova vyprofiloval... Je to kniha na přemýšlení a velmi pozorné čtení, až bych řekla přemýšlivé a někdy i dohledávatelné čtení (mnohokráte jsem hledala souvislosti především na internetu), abych se opravdu co nejlépe dokázala orientovat a soustředit.

03.08.2019

Zavádějící titul knihy může zmást mnoho čtenářů. Jde o dokumentární knihu velmi podrobně líčící poměry v Súdánu především za druhé súdánské občanské války (soustředí se na období 1985 - 1993). Autorka uvádí také předcházející historické souvislosti. Scrogginsová líčí neskutečně kruté poměry bez emocí, nestranně (což odpovídá jejímu novinářskému povolání), nestraní ani humanitárním organizacím, OSN a podobně. Čtenář tak získává přehled o tom, jak dnes svět (nejen Afrika a Súdán) funguje, jak pracují humanitární pracovníci, OSN, jak probíhá politická a hospodářská pomoc Západu. Je to nezvykle otevřený pohled (zvlášť v dnešní době, kdy se kdokoliv cokoliv bojí říct nahlas; kniha byla dokončena v roce 2002). Pokud jde o Súdán, čtenář se dozví opravdu mnoho o tom, jak tam lidé žijí v 21. století (opravdu neskutečně primitivně, zabíjení je tam něco zcela normálního...).
Mně přinesla kniha zcela výjimečné informace, hned po přečtení jsem dohledával na internetu další a další údaje o Súdánu apod. Při čtení si často člověk klade otázku, zda je vůbec dobré se "vměšovat" s pomocí nebo nechat ty chudáky, ať si poradí sami. Oboje má totiž svá pro i proti. Vřele doporučuji, 100%, 3. 8. 2019.

11.06.2018

Jméno nakladatelství Ikar ve mně vzbuzovalo obavy, ale naštěstí se nejedná o žádný laciný bulvár na téma "bílá žena v područí domorodého tyrana", ale o faktograficky pečlivý a nezjednodušující portrét jedné idealistické Angličanky, která se coby humanitární pracovnice zapletla do nekonečných súdánských válek tím, že se provdala za jednoho z místních vůdců.

Autorka se ale nesoustředí jen na osudy Emmy McCuneové, díky vlastním bohatým zkušenostem s realitou afrických občanských válek a hladomorů vykresluje především prostředí, v němž se příběh dvou nepravděpodobných milenců odehrává. Bez růžových brýlí popisuje pro Evropana těžko pochopitelný spletenec příčin súdánského konfliktu, kde se mísí kmenové, náboženské i čistě mocenské ambice, ale také polosvět humanitárních organizací, přisátý na tento dlouhodobě mokvající bolák současné Afriky. A ani ten rozhodně nevidí jako společenství světců. S velkou dávkou hořkosti se ptá, jestli celá ta charitativní mašinérie celou situaci pouze nezhoršuje, případně zda není jen líbivou maskou, za níž Západ skrývá svou lhostejnost a pohodlnost. Takový sebekritický pohled nesmírně oceňuju, na druhou stranu jsem přesvědčený, že humanitární akce přinášejí i nesporné pozitivní výsledky a v případě, že by došlo k jejich zastavení, kritika směrem k Západu by byla určitě ještě větší. Věřím autorce, že ve hře je vedle poctivé snahy i spousta pokrytectví, povýšenectví a nekompetentnosti, ale není to lepší, než nic?

V sedmém kruhu pekla je skvělá literatura faktu, poctivá, realistická, neženoucí se za povrchní senzací. Koho zajímá smutná politická a společenská realita Afriky, neměl by ji minout.

09.01.2018

Připadá mi, že příběh Emmy novinářka zvolila jako tenkou spojovací nit procházející - pro českého čtenáře snad až příliš zevrubným - líčením tahanic, bojů a válek v Súdánu a vlastních úvah nad motivy a možnostmi zúčastněných. Na začátku je dobová mapka, překlad je opravdu kvalitní (Až na ty ubrousky namísto servítků, co si Kiley nikdy nebral, to mě rozesmálo, není to až moc moderní?), slovní zásoba nevšední (pod „matrózově modrou“ si doteď neumím představit správný odstín, „lyrovité rohy“, „velečachrář“, „abolicionistické“) a po první polovině už jsem se docela orientovala ve všech mě neznámých označeních a jménech. Zakončím komentář provokativním výrokem al-Turábího, z roku 1995, týkajícím se Afriky: „Nadchází renesance islámu. Povstáváme, i když jsme všude kolem obklopeni Židy…. Je to součást historického cyklu. Brzy bude Západ donucen nás plně respektovat.“