V melounovém cukru

V melounovém cukru https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11414/v-melounovem-cukru-11414.jpg 4 423 73

Něžný a vlídný život v komuně z melounového cukru plyne idylicky, obyvatelé jáMoru se pohybují mezi obrovskými absurdními sochami zeleniny a stovkami řek, vyprávějí si o tygrech, kteří požírali jejich rodiče a nevzrušují se skutečností, že kousek za humny leží Zapomenuté podniky - trosky technické civilizace. V komuně ale žijí i odpadlíci, kteří zpochybňují principy života v melounovém cukru a raději si pálí whisku a jsou pořád opilí. Právě jejich existence naznačuje, že životu v komuně cosi chybí. První vydání poetické prózy, která před námi otevírá podivuhodný svět, kde je všechno zhotoveno z melounového cukru. V tomto světě najdeme tygry, kteří požírají rodiče a děti učí násobilku, stovky řek se světélkujícími hrobkami, nad nimi mosty s lucernami, a o tom všem vypravuje vypravěč: "V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru."... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

In Watermelon Sugar , 1968


více info...

Přidat komentář

Sagisia
24.01.2017 5 z 5

"Kráčeli jsme opět do JáMORU a drželi jsme se za ruce. Ruce jsou velmi pěkná věc, zvláště když se vracejí z milování."

FilMo
10.09.2016 5 z 5

Bizarnosť vcelku veľká, príbeh veľmi minimalistický, postavy poriadne uletené a čierny humor, ktorý mám stále rád. Absurdné a surreálne, takýto typ kníh mám rád - 4,5* ...odporúčam čítať v angličtine, preklad veľmi nestál za to (čítal som dvojjazyčnú verziu) ...vravel som, že je to tiež riadne depresívne?


FelixHexx
01.09.2016

Nikdo nezmiňuje, že je to vlastně post-apo sci-fi.

barbora.kr
06.06.2016 3 z 5

Knížku jsem četla v angličtině. Rozuměla jsem jí, o což mi šlo, jinak mi asi nic nedala. Ale rozhodně ji neberu jako ztrátu času.

Vicusss
13.05.2016 5 z 5

"Ruky sú veľmi pekná vec, najmä, keď sa vracajú z milovania." Láska je láska, je silnejšia než rozum. Nič s tým nespravíme, aj keď občas pre lásku jedného iný môže trpieť. Zabudnuté veci by mali ostať zabudnuté, minulosť je za nami a ak sa k nej neustále vraciame, môže to byť silnejšie ako sme my a úplne nás to premôže. Nemali by sme byť hluchí a slepí k okoliu, končatiny nám pre niečo slúžia. Bez hmatu, zraku, sluchu a čuchu umierame. Všetci ľudia sú jedna veľká rodina, nemali by sa od seba odvracať ale nažívať spolu. V tejto farebnej knihe hroby našich zosnulých svetielkujú, slnko každý deň mení farbu, aj centimentrový prúd vody sa nazýva riekou. Množstvo vecí je zo sladkého melónového cukru. Svet je sladký. Všade sú zdobené mosty. V každom jedle je sladká mrkva, dokonca prevažuje aj v zemiakovom šaláte. Veci dobré aj zlé sa dejú preto, lebo to tak musí byť. Jednoduchý príbeh na jeden dlhší večer, v ktorom nájdeme všetko, to pekné aj to škaredé, ale všetko je tak ako má byť.

misana
19.02.2016

Úplně nejvíc nejlepší kámoš bláznivá kniha :-) ...

caballero
28.01.2016 5 z 5

Nádherne krásna, surreálna,absurdná melanchólia.

wiix
27.01.2016 5 z 5

jaZMAR zaodetý v melónovom cukre, borovici a kameňoch, obliehaný tigrami a doJedovou bandou so svojimi 375timi obyvateľmi obmäkčil moje srdce ako jemné svetlo lámp na moste s olejom z melónu a pstruhou. Margaret, zase, zase, zase a zase Margaret a ten bez mena, pretože "možno to bola hra, ktorú ste hrávali ako deti, alebo niečo, čo sa vám zľahka usadilo v mysli v starobe, keď ste sedeli raz v kresle pri obloku. To je jeho meno" spojený mostom s vŕzgajúcou doskou a zabudnutými dielami síce skončili, ale pretrvávajú v jej líščom ohni, pstružej liahni a v jeho zeleninových sochách. Dobrú noc. Dobrú noc. Dobrú noc. Napísané vo štvrtok: v dni čiernych nehlučných melónoch.

nygmasriddle
22.01.2016 5 z 5

Tohle je má nejmilejší knížka.

ewich
11.12.2015 5 z 5

Nejmilovanější svět, hlavně ve čtvrtek, kdy svítí černý slunce. Melounopstruží olej je dobrý do lamp a ráda vzpomínám na Tygry. Co na to ale Margaret?

suezie
26.10.2015 5 z 5

Měla jsem velkou radost, když jsem tuto knížku objevila. Je to něco jiného - bláznivého, neobvyklého. Moc se mi líbila, ale při prvním čtení jsem se spíš zaobírala samotným příběhem, než nějakým vyšším smyslem, který tato malá knížečka stoprocentně má. Líbí se mi, že působí dojmem dětské knížky- jak velikostí, délkou kapitol, stylem písma, tak i ilustracemi, a přitom je to přesně naopak. Někde uvnitř melounového cukru jsou totiž skryty hluboké myšlenky.

wesulle
11.10.2015 2 z 5

Četla jsem v AJ a můj šálek kávy to bohužel není. Dočteno s donucením.

Turmee
14.07.2015 5 z 5

Český překlad hrůza, v angličtině úžasné. Stavba vět, melounového světa, podvodních hrobek, příběhu nepříběhu, postav.

honajz
20.05.2015 2 z 5

Zpočátku se mi líbila ta poetická nadsázka, ironické připomínky, ale postupně se stále víc projevuje nejen melancholie, ale i deprese a naprosto černé myšlení autora. V podstatě vše zde končí tragicky, takže celá ta pohádková scenérie je jen taková cukrová poleva, aby se nám ta neředěná depka lépe polykala. Být to nějaké existenciální drama, neřeknu ani popel, prostě bych takovou knížku nečetl a nedočetl, protože život není jen o pádech a negativech a nicotě. Ale zde, v onom kontrastu s poetikou, mi to přijde jako výsměch a a zneužití, znásilnění poetiky pro svůj depkoidní pohled na svět. Pardon. Jinak doporučuji číst v angličtině, ta poetika tam má jiné grády, překlad mne v mnoha situacích poněkud zklamal, protože nedokázal přesněji vyjádřit ten druhý i třetí význam slova. Ale popravdě - sám bych to překládat nechtěl. :-)

Kortexo
25.03.2015 4 z 5

Nádherně melancholické...

jiri77
22.03.2015 5 z 5

Kniha která nemá hlavu a patu a stejně nutí okouzleného čtenáře číst dál a dál. Nádherné čtení, kniha mě úplně dostala.

fany.fancy
01.03.2015

V závěrečném pojednání od Martina Hilského je řečeno: Tato kniha nemá hlavu ani patu, ale zato je tu spousta jiných věcí ... jako melounový cukr. Nakonec mě tato kniha přece jen dostala!

123adela
09.09.2014 4 z 5

Ze začátku jsem si říkala..Pane Bože co jsem si to vybrala za knžku...A na posledních stránkách jsem litovala, že není delší. Hlavu a patu má. Pro každého jinou ale má...

Flipper
03.07.2014 4 z 5

Ak románu pristupujete pudovo, všetko je akési jasné: Niekto hľadá a nenachádza, nespí po nociach - niekto sa utopí v alkohole a myslí si že pochopil - a niekto sa zaľúbi do stratených vecí a inému vysvetleniu nechápe. Tá tenká hranica, kde ľudia (čo ostávajú v svojom melónovom cukre a monotónne prežívajú svoje dni) raz rýchlo odpracú a podpália celú bandu neprispôsobivých, aby onedlho mohli trúchliť a velebiť niekoho z vlastných radov.

cmelda87
10.06.2014

Podle této knihy byla zpracována táborová hra.(asi rok 2003).
Můj poslední dětský letní tábor, který jsem si užila jako účastník.
A díky perfektnímu zpracování a dobrému podaní tehdejšími vedoucími mám na tento příběh pěkné vzpomínky.
A ještě trochu toho "melounového cukru" doma ve skleničce na památku :-)