V jedné osobě
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169317/bmid_v-jedne-osobe-fK0-169317.jpg
4
567
108
Nový román jednoho z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti mnohé překvapí. Poprvé od Modlitby za Owena Meanyho je vyprávěn v první osobě – a jeho tématem je homosexualita a sadomasochistické praktiky. Pojednává o šedesátiletém bisexuálovi jménem William, který vzpomíná na svůj nezřízený život v padesátých a šedesátých letech. John Irving otevřeně přiznal, že román V jedné osobě napsal pro svého jednadvacetiletého syna, který je gay. Dílo ukazuje, že i v sedmdesáti letech dokáže Irving přijít s naprosto nečekaným tématem.... celý text
Přidat komentář
Kniha se četla poměrně obtížně, odkazy na různé literární postavy a díla tomu také příliš nenapomáhaly. Hlavní téma knihy v současnosti již (bohudík) není nijak zvlášť kontroverzní (alespoň pro mne). Působivé byly především pasáže věnované problematice AIDS v komunitě LGBT, ovšem některé vyústění dějových linek lze považovat za příliš předvídatelné.
Nedočetl jsem . Řádky a řádky čiré nudy. Potom zase se chvíli něco zajímavého děje a potom zase dlouho a dlouho nuda. Když čtu to super hodnocení níže , tak se musím nad sebou zamyslet. Zřejmě nejsem intelektuálně na výši. To téma je velice zajímavé, ale Bohapusté tlachání kolem toho je zoufalé.
Jsem rád, že právě V jedné osobě je první kniha, kterou jsem od Irvinga četl. Pokud je jeho nejnovější dílo takto brilantní, nemohu se dočkat až sáhnu po těch starších. Irvingův psavecký styl je totiž silně sugestivní, řekl bych, že místy až skoro syrový, ale přesto nepůsobí neotesaně. Vyprávění hlavního hrdiny je tak přirozené, že to působí jako skutečné memoáry. Pravdou je, že mi drahnou chvilku trvalo se do knihy začíst, protože prvních sto stran se neřeší prakticky nic jiného než divadlo. Ale s postupným dozráváním hlavního protagonisty dozrává i děj samotný. Jako jeden z největších kladů beru také nechronologičnost příběhu - působí tak nějak plastičtěji, když nejede lineárně, ale různě skáče z místa na místo, z minulosti do budoucnosti a opačně.
Jsem rád, že stále existují autoři a jejich knihy, kteří se vás dokážou dotknout a zasáhnout vás přesně tam, kde vás zasáhnout mají. Díky Irvingu!
Moc pěkné! Musím říct, že se mi líbí, že se autor nebojí žádného tématu a umí jej skvěle zpracovat. Příběh je citlivý i když místy trochu smutný. Jinak se mi celá kniha moc líbí, přečetla jsem ji už dvakrát a myslím, že to ještě pro mě neskončilo. Další skvělá kniha od skvělého autora.
Typický Irving :) Kdyby to pro mě byla jeho první nebo druhá knížka, dávám hvězdiček 5 :) Ale takhle musím dát 3, i když jsem ostatní knihy četla už dávno, pořád mi přijde, že už se bohužel opakuje. Takhle pro mě Pravidla moštárny a Svět podle Garpa zůstanou dál TOP :)
Dávám tři hvězdy. Kniha dobrá, osoby zajímavé, ale dle mého názoru se příliš neodlišuje od jeho předchozích děl... Kdyby se v knize řešil medvěd, asi bych ji zahodila...
Skvělá knížka!
Člověk nahlédne do duše a srdce bisexuálů a homosexuálů. Spatří strach a zmatenost z toho, že jejich city jsou tak odlišné a zároveň podobné jako u většiny "normálních" lidí v okolí. A zároveň pochopí význam výrazu "v jedné osobě".
Myslím, že toto se vážně Irvingovi povedlo.
Neubráním se citaci: "Můj milý hochu, prosím, nepřisuzuj mi žádnou nálepku - nezařazuj mě do žádné kategorie dřív, než mě poznáš!"
Pokud přečkáte cca 100 stran keců o Shakespearovi, objeví se Vám úžasný příběh, který Vás pohltí.
JJ, Irving to je, trochu exotické téma, ale fakt dobře napsaný. Dávám 80%.
Irving...je pro mě záhadou...nějak se mu nedaří u mě vyvolat jakékoli emoce...V jedné osobě mě zaujal kontroverzí a tak jsem si řekla, že si udělám vlastní názor...se začátkem jsem se doslova prala...moc Shakespeara? 150.strana a oni stále hrají divadlo a dohadují se, kdo koho by měl hrát? Ale pravdou zůstává, že pak jsem tomu propadla a přečteno za pár dní...Ale stejně nevím...ok, super sonda do světa odlišné sexuality, ale nebylo jí tam až příliš? Vždyť každý druhý, ne-li první byl "jiný"...tolik náhodiček na jednom malém městě?
Možná jsem stále ještě ovlivněná nedávným Domovem na konci světa, ten se mě dotknul na podobné téma daleko víc... takže zůstávám u Irvinga bez emocí- bohužel...i když vypravěč je to brilantní!
Omlouvám se předem všem znalcům... ale já to nedala, skončila jsem kolem strany 200. Přišlo mi to velmi náročné, pro opravdové znalce Shakespeare, hrdina byl velmi rozpolcený a celý děj mi přišel taky takový ...
Tuto knihu jsem dostala od své mamky a nevím proč, ale myslela jsem si, že to bude detektivka. No. V půlce knihy mi došlo, že o detektivku absolutně nejde. Kniha mě i přes toto malé zklamání neuvěřitelně nadchla, pravda, náročnější čtení (začetla jsem se až někde u 170. stránky...). Těším se na dalšího Irvinga!
Možná přesyceností "severskými" detektivkami, možná tím, že nejsem homofobik, a možná tím, že už jsem dlouho nečetl klasickou beletrii, mi přišla kniha naprosto úžasná!!!
V celé knize žádná vražda, na takové knihy už jsem skoro zapomněl:-)
Po dlouhé době dávám 5 hvězd a doporučuji.
Asi to znáte. Občas Vám volají z banky s nabídkou pojištění proti ztrátě, občas z O2, někdy se Vás ptají jaký džus máte nejraději, nebo jaké nosíte trenky. Já odpovídám dle nálady a snažím se telefonistu poslat do patřičných míst, co možná nejslušněji, když mám rozvernější náladu snažím se být vtipný. Mezi takovéto telefonáty patřil i ten z knižního klubu, tady už jsem odmítnout nedokázal. Po hlase mladá slečna, nabízející první knihu za polovinu a tvrdíc, že nový Irving připomíná irvinga starého, zdůrazňující zejména Ich formu. Tvrdila, že ho četla, že je výborný, ale za to je zřejmě placená. Tak jsem k přišel k této knize, spíše ona za slíbenou cenu přišla ke mně poštou. Připoníná starého Irvinga, to je pravda, ale asi tak, jako Irvingův scvrklý penis jemu samému připoníná doby, kdy scvrklý nebyl. Náznak těch krásných a originálních příběhů ze Světa podle Garpa a Pravidel moštárny, zde je. Jenže přílišnou cílevědomostí a urputnou snahou rozebrat dané téma, pouze náznak.
Mně se kniha líbila, není to jednoduché čtení, autor se stále vrací do minulosti a občas přeskočí do budoucnosti. Tématika pro tuto publikaci je zajímavá, jelikož problematika homosexuality, transvestitů a nakažených HIV ve 21. století není ani z poloviny taková, jako bývala v době z románu. V Irvingových románech se člověk musí prokousávat hodně stránkami, aby se pořádně začetl, ale to je John Irving.
Štítky knihy
homosexualita americká literatura sexualita transsexualita, změna pohlaví společenské romány BDSM transgender LGBT, queer, LGBT+ transvestitismus, crossdressing
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Kniha V jedné osobě je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 810x |
| Čtenářské výzvě | 65x |
| Doporučených | 49x |
| Knihotéce | 376x |
| Chystám se číst | 358x |
| Chci si koupit | 59x |
| dalších seznamech | 7x |
Dávám pět zasloužených hvězd. Irving mě mile překvapil. "Adagio" směřující k dokonalosti.