V divočině

Skoro nechápu, že jsem to dočetla...první díl Na ledě byl pro mě čtivější a celkově zábavnější....tady to vůbec neutíkalo, nijak zábavne, předvidatelné jako všechny tyhle knihy, už asi nejsem cílovka, nevyvolalo to ve mně nic kromě odbíhání mé mysli k jiným tématům...

Na tenhle díl jsem se těšila. Ale bohužel byl horší jak jednička. Táhlo se to, nebylo tam tolik energie a vášně jako v jedničce a to mě mrzelo. Zároveň chápu, že nám to mělo dát pohled do dvou zraněných duší, ale chtěla tu vášeň a drsnost, jako v prvním díle. Přečetla jsem to a těším se na další díl, který snad bude zase odraz jedničky.

Tohle mi teda fakt moc nebavilo. Takové nanicovaté.

Nevím, jestli tahle série má mít označení "román pro ženy". Je to spíš pro mladší generaci. Není to ani typický sportovní román. Knížku jsem přečetla, ale pořád mi tady něco chybělo.

V divočině
Pustila jsem se do četby s tím, že je tento díl o poznání lepší než ten první, ale dostavilo se jen další zklamání, takže se do dalšího dílu určitě nepustím a asi mě definitivně ztratila i autorka. Nevím, zda je to překladem, ale někdy jsem měla problém vůbec rozumět jednotlivým promluvám postav, fakt mi nedávaly smysl, mnohdy mi pro porozumění chyběla i celá slova.
Zápletka banální, dialogy ploché, děj předvídatelný, vtip nula, absence čehokoli, co by me donutilo si knihu zapamatovat.
Nápad s písničkami taky nebyl zrovna inovativní. Dávám 1,5 hvězdy, protože jsem se donutila to dočíst a za obálku.

Knihu jsem si vzala do vlaku a měla jsem pocit, že jsem objela půlku kontinentu, než jsem se prokousala pár kapitolami. Russ i Rory jsou sice milí, ale jejich příběh je tak trochu o ničem. Nezasmála jsem se, nedočkala jsem se zvratu a ani jsem neměla ten pocit, že jsem „u Maple Hills zase doma“. Bylo to spíš jako čekat na dramatické odhalení, které se rozhodlo vůbec nedorazit. Bohužel slabší díl série.

„Pověz mi tajemství.“

Tak tohle se opravdu povedlo.Oproti prvnímu dílu, který mě moc nenadchl,tenhle byl super.Stassii jsem nesnášela,byla protivná,ale Rory byla úžasná a Russ,ten byl zlatíčko.Jsem ráda, že jsem dala sérii šanci a těším se na další kluky ze série

Nebudu to obkecávat - všichni víme co je zač autorka a jakou knihu napsala. Já se jí ale musím zastat; přiznávám že Na Ledě byl pro mě krok vedle, ale díky téhle knize jsi ke mě autorka našla cestu a další díl Maple Hills čeká na mě v mojí knihovně.

Kniha je hokej romace ale na ledě v univerzitním stadioně se to neodehrává. Prostředí letního tábora je pro tuhle knihu naprosto charakteristické. Jako, rozhodně je to originální, ale je to hokej romance… Jediné co má něco společného s hokejem, je to že Russ ho "hraje" (i když v knize se toho nedočkáme).

Co se mi na téhle knize líbilo nejvíc, jsou postavy. Anastasia mi teda moc nesedí ale jinak zbožňuju postavy od Hannah Grace. Vždycky je umí napsat tak reálně a hodí se k sobě. Russ je good boy s traumatem. Něco mezi introvertem a extrovertem. Jeho trauma jsem ale chápala a sedělo mi to k charakteru. Aurora trauma sdílela taky, ale byla dost optimistická a celkově veselejší a ochotnější porušovat pravidla. Tady máme takový obrácený stereotyp. Zároveň se k sobě oba hodili a chemie byla skvělá.

Děj jako u dalších dílů plyne celkem rychle. Zápletka tu buď není, nebo je tak evidentní že tomu nikdo zápletka neříká. Je to ale odpočinkový romcom, co nemá hloubku, a samo o sobě je to spíš odpočinkové čtení. Mě osobně to bavilo. Je to jednoduché (až mě to rozčilovalo) ale fakt nemůžu říct že to není zábavné čtení.

Knihám bez hlubšího příběhu 5 hvězdiček nedávám, (roncomům tak 3) ale na Maple Hills se mi prostě líbí ty postavy. Autorka má moderní a jednoduchý styl psaní, celkem mi sedne a těším se až se dostanu k dalším knihám.

Musím říct, že tento díl mě bavil o trochu víc, jak ten první. Hlavní hrdinové mi byli sympatičtí a prostředí tábora a přírody bylo opravdu skvělý! Doporučuji! 5*

(SPOILER) Musím říct že tahle kniha pro mě byla velkým překvapením. Je to první kniha tohoto žánru kterou vlastně čtu a musím říct že mi stačily necelé dva dny k tomu abych jí dočetla. Celá ta kniha je napsaná opravdu skvěle a téma Táboru mi bylo tak velmi blízké. Jedna z mála věcí která v této knize je a velmi jsem z toho byla nadšená je poslední kapitola. V hromadě knihách Mi chybí takový ten doplněk toho ,Co bylo potom A tady to opravdu je a je to naprosto úžasné si to přečíst.

(SPOILER) Za mě fajn romantické čtení, taková oddechovka. Mínus za hlavní hrdinku, občas se chovala dost dětinsky a chápu sice měla problémy s otcem, ale neměl je i Russ :))?

Knížka mě nalákala letní obálkou, tak jsem po ní v průběhu srpna sáhla. Po přečtení anotace jsem si říkala, že to bude hodně spisy čtení, ale ve výsledku se tohle mé očekávání úplně nenaplnilo. Děj byl spíš pomalejší, scházela mi tam nějaká větší akce, ale na druhou stranu se autorka snažila jít hlouběji, co se postav týká.
Hlavní postava Aurora mi ze začátku moc nesedla, už jen tím, jak se chovala k mužům. Ale když jsem nahlédla pod její slupku a zjistila, čím si ve skrytu duše prochází, měla jsem pro ni větší pochopení.
Russ byl takový roztomilouš, kterého byste prostě pomazlili. :D Mrzelo mě, jaké těžkosti mu způsobovala jeho rodina. Tím, že potkal Auroru, pomalu vylézal ze své ulity. Navzájem se hodně naučili a jejich vývoj mě bavilo sledovat.
Celkově knížku hodnotím jako takový lepší průměr. :)
Bohužel jsem si vyspoilerovala první díl série, protože se tu objevovaly postavy z knížky Na ledě. Ale nevadí, i tak si ho přečtu. :D

Po knize na Na ledě jsem se na pokračování jiného příběhu hodně těšila. Nate se Stasie byli zajímavý. Měli celkem čtivý příběh a co si budem, bylo tam i hodně pikantních scén. Zato Russ a Rory mě mile překvapili.
Jelikož jednou z hlavních postav je Russ, který je introvert, tak se kniha táhla takovým klidným tempem. Většinou teda až moc pomalu.

Prostředí tábora, na který Russ jel, bylo skvělé. Jenže to je nejspíš jedna z věcí, která se mi nelíbila. Většina děje se odehrávala pořád na jednom a tom samém místě.

Vztah Russe a Rory byl pěkný. Hezky jim to fungovalo. V knize se ani nedočkáte moc přehnaně pikantních scén. Samozřejmě pár kapitol tam je, ale na rozdíl od předešlého dílu mi to přijde jako minimum.

Čtení jsem si někdy užívala, ale většinou jsem si přála, abych knihu konečně dočetla. Celkově bych to hodnotila na pohodové, romantické čtení.

Na ledě za mě bylo dějově o něco lepší. A zda se pustím do dalšího dílu? To se budu muset ještě rozhodnout.

Pohodová oddechovka s lehkou spicy dávkou. Víc nemá smysl čekat. Líbilo se mi netradiční zasazení hlavních postav do tábora v přírodě. Občas přemýšlely na můj vkus až moc na úkor alespon nějaké akce. Celé se to četlo fajn, nadšení se u mě ale nekoná. Rada dám ale šanci ještě dalšímu dílu.

Jedním slovem oddechovka. První díl nasadil laťku opravdu vysoko a tohle bylo takové průměrné čtení.

Aurora a Russ se poprvé setkávají na univerzitní večírku a už tehdy to začne mezi nimi jiskřit. Když se pak potkají v létě na táboře, kde mají dělat vedoucí, prvně to mezi nimi drhne. Kdo by taky chtěl potkat známost na jednu noc a být s ni celé prázdniny? Jenže, pak se všechno změní. Ale pozor! Táborová pravidla se musí dodržovat, takže je to takové trošku slow-burn.

Co musím ocenit bylo to táborové prostředí, úžasné zpestření. Momentálně jsou to samé hokejové romance, šéf a podřízená, hlídání dětí apod. Tohle bylo vážně osvěžující.

V knize se řeší nejedno rodinné drama.
Na můj vkus až moc. S Aurorou jsme si moc nesedly. Pořád se snažila být někým jiným.

Za to Russ, to byl prostě miláček. Ačkoliv si neuměl věřit a byl neskutečný pesimista, měl okolo sebe skvělé přátele a taky ty čtyřnohé, prostě láska na první pohled.

Není nouze ani o peprné scény.

Přiznám se, že jsem se docela nudila, a to to ze začátku vypadalo tak slibně. Navic ten Epilog se mi tam prostě vůbec nehodil.

Nicméně, ani to mě neodradí od dalšího dílu k. Díky holkám za společné čtení.

Pokud potřebujete oddechový čas, tak tohle je ideální volba.

Je to o dost jiné než první kniha, ale je to taková romantika. Bylo zajímavé sledovat, jak se to vyvíjí, když jsou zde role ohledně studu a zkušeností obrácené. Jako pohodová oddechovka je to super.

(SPOILER) V divočině pro mě byla taková milá pohádka. Přišla mi pod ruku zrovna v pravý čas, kdy jsem si ji opravdu užila a odpočinula jsem si u ní. Prostředí tábora, naprosto miluju a postavy obsažené v této knize jsem si taky okamžitě zamilovala.

Russ je od první chvíle takový sympaťák, jediné co mi trochu vadilo bylo jeho malé sebevědomí, ovšem když se člověk dozví o jeho životě více tak to vlastně dává smysl. Jinak obrovský dobrák se srdcem na dlani, takže si nejde ho nezamilovat.

Aurora je vlastně podobný případ jako Russ, jen s trochu jiný problémy. Ze začátku mi trochu lezla na nervy, ale i její proměna byla super.

Kniha byla opravdu taková nudnější, a místy předvídatelná ale mě to zrovna přišlo vhod. V knize šlo hodně o rozvoj osobnosti v pubertě, což je někdy téma samo o sobě.

Z knihy:
- „Neuhoříš v plamenech. když se mi podíváš do očí, víš?"
- „Pověz mi tajemství"
„Nechci se příští měsíc vracet do života, který jsem vedla. Chci zůstat tady s tebou a štěňaty a hodit naše mobily do ohně."
- „Líbí se mi, jaká jsem když jsem s tebou, ale co když taky odejdeš? Co pak ze mě bude?"
- Aurora je všechny moc chtěla mít na otevření svého knihkupectví, ale naznačil jsem jí, že vypustit tři psy, dvě kočky a prase na nové sousedy by možná nebyl nejlepší nápad.

IG: zuzcin_bookstagram

Tak tohle byla nuda :-D Jak píšou v anotaci, Rory a Russ se spolu vyspí a ejhle pak jsou oba jako vedoucí na táboře pro děti... kam to směřuje víme, drama vlastně žádné. Strašně to na mě působilo jako propaganda správného (sexuálního) života pubertáku v Americe. Všichni děsně uvědomělí, ale ne, když jde o jejich problémy. V podstatě dokázali vždy o všem mluvit. Taková psychologická příručka :-D a pardon, ale chemie mezi Rory a Russem skoro nebyla, navíc jsou to tak divné postavy :-D

V divočině je poutavý příběh, který vás vtáhne do drsného a nehostinného prostředí plného nebezpečí a nečekaných zvratů. Kniha se skvěle soustředí na vnitřní vývoj hlavní postavy, která je pevná, ale zároveň lidská a zranitelná.

Atmosféra divočiny je v knize vykreslena velmi realisticky a přispívá k napětí a autentičnosti příběhu. Styl psaní je plynulý a čtivý, takže i delší pasáže jsou dobře stravitelné a neztrácí tempo.

Děj je sice místy předvídatelný, ale silné emoce a poutavé situace to vyvažují. Vedlejší postavy by mohly být trochu lépe propracované, ale celkově kniha funguje velmi dobře jako samostatný příběh.