Magický prazdroj
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456/zemeplocha-magicky-prazdroj-456.jpg
4
1655
126
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 5. díl >
Zrodil se mág tak mocný, že proti němu jsou ostatní mágové jen varietní hudlaři, a sama jeho existence přivede Zeměplochu na pokraj panmagické války. Jediný, kdo mu stojí v cestě, je Mrakoplaš, nedostudovaný kouzelník, jenž chce zachránit svět, nebo alespoň tu jeho část, na které se sám právě nachází. K zeměplošským hrdinům, které už známe, se připojují další: Conina – barbarská kadeřnice, Nijel-ničitel (jehož matička stále dohlíží na to, aby nosil vlněné spodní prádlo), a pravděpodobně první městský džin, který podniká v mosazných lampách, kde by rád objevil prostor pro vlastní růst.... celý text
Literatura světová , Humor , Fantasy
Vydáno: 1995 , Talpress
Originální název:
Sourcery , 1988
více info...
Přidat komentář
A máme to tu znovu. Opět hrozí zánik Zeměplochy, opět za to může magie (jako v Lehkém fantastičnu nebo v Čaroprávnosti) a opět se do toho zamotal nejhorší mág Zeměplochy Mrakoplaš, přestože jeho jedinou snahou je, aby se na univerzitě pro mágy unudil k smrti. Mrakoplaš je ale jako vždy na špatném místě (v případě osudu Zeměplochy na tom správném) a nezbyde mu, než se neochotně zapojit do záchrany světa. Zase.
Přiznávám, že když smísíte předchozí zeměplošské knihy jako je Lehké fantastično a Čaroprávnost, mohli byste dostat něco takového jako Magický prazdroj. To ale neznamená, že je to to samé. Pratchett totiž dokáže to, co málokdo. Využije reálie ze skutečného světa, zparoduje je a využije pro svůj příběh, který je pak plný neskutečné zábavy. Tentokrát se zaměřil zejména na Pohádky tisíce a jedné noci a na severskou mytologii. A pak je to vlastně i o hrdinech: Být hrdinou, i když nechcete být hrdinou. Pokusit se nebýt hrdinou, když chcete být kadeřnice. Pokusit se být hrdinou, když jste synem prodavače se smíšeným zbožím. A postavit se zlu, které vámi od počátku manipuluje, kdy předstírá, že je to pro vaše dobro.
Tak v tomhle dílu je mi Mrakoplaš nejsympatičtější ze všech knih, kde se vyskytuje. Dále postava barbarky Coniny a učícího se dobrodruha Nijela jsou opět skvostně vymyšlené a napsané charaktery, které jsou základem množství humorných situací.
A opět přehršel humoru a hravého jazyka ... Ti, kdo znají, si to připomenou, ti, kdo neznají, to třeba naláká.
„... a já jsem rektus a musím vykonat rektovný čin,“ prohlásil Nijel.
„Tak moment, počkejte minutku!“ rozpálil se Mrakoplaš.
Počkali minutu.
Pak počkali ještě dalších sedmnáct vteřin.
„Koukněte se, je to ještě složitější, než si myslíte.“
„Pst!“ ... „Já nic neslyším,“ hlasitě se ozval Nijel. Nijel patřil k tomu druhu lidí, kterým stačí říci: Nedívej se támhle! a oni okamžitě otočí hlavu naznačeným směrem, natáhnou krk a vypoulí oči. Jsou to titíž lidé, kterým například ukážete krokus, který roste v trávě hned vedle jejich nohy, řeknou „Kde?“ a jejich chodidlo dopadne do trávy s žalostným tichým chrupnutím. Kdyby se ztratili v nekonečné poušti, mohli byste je najít jednoduše. Stačilo by do písku položit něco malého a křehkého, například malý porcelánový hrneček, který ve vaší rodině dědila generace za generací, a přispěchat zpátky poté, co se ozve cinkot střepů.
A těch lidí není málo.
„Jak se ti podaří být na několika místech najednou?“
„DOKONALÁ ORGANIZACE PRÁCE,“ odpověděl Smrť.
A opět ta skvostná přirovnání:
„Pak se ozval zvuk, který by vám rozvibroval i falešné zuby ve skleničce...“
„...jeho hlas se táhl jako něco, co odkapává ze dna rakve.“
Magický prazdroj patří k těm nemnoha knihám v sérii, které jsem nepřečetl už kdysi dávno na základní škole. Dostal jsem se k němu až teď a po poslední stránce musím říct, že jde spíše o průměrný díl. Pochopitelně průměr z ranné tvorby Terryho Pratchetta je pořád kvalita, za kterou by byl leckerý autor ze srdce vděčný. Přesto Mrakoplaš zažil zajímavěji napsané a vtipněji popsané dobrodružství. Postava Conniny je ovšem skvělá.
Další z vynikajících dílů. I když se přiznám, že Mort nebo Čaroprávnost mě bavili asi víc. Souboj kouzelníků, Jakokalypsa a nejvíc "Hlavyčku umyjeme a pak usekneme?" se mi teda neskutečně líbily a pobavily. Knihu jsem zhltla za pár dní a už se chystám na další ze série. Trochu mi chybělo Zavazadlo, ač Mrakoplaš se vrací do děje, tak o něm je tam toho celkem málo. Ale i tak skvělé dílo.
Kniha sama o sobě skvělá, Pratchettův humor mi sedí a jeho knihy jsou asi jediné, u kterých se směju i nahlas. Navíc mají perfektní příběhy s úžasnými postavami a dokonalými zápletkami. Knihu jsem poslouchala v audio verzi od Nakladatelství Talpress a toto provedení mě bohužel trochu zklamalo. Jan Kantůrek čte báječně, ale vadil mi hudební podkres. Hudba sama o sobě svým stylem k textu většinou seděla, ale nepřišlo mi, že je vždy použitá ve vhodných chvílích. Místy krásně dokreslovala atmosféru děje, jindy šla ale vyloženě proti němu (dramatická hudba u klidné pasáže nebo romantická u nudné pasáže). A někdy byla použita z ničeho nic, v půlce děje, aniž by v něm došlo k jakémukoliv zvratu, což bylo dost rušivé (čekala jsem změnu v ději, ale vůbec nic se nedělo) a ve finále to působilo, jakoby byla používána spíše nahodile a bez rozmyslu.
Takže ak ôsmy syn ôsmeho syna je mág, tak ôsmy syn toho mága je supermág, čo je asi ten dôvod pre celibát mágov. Taký supermág je hotové nešťastie, zvlášť ak je vedený pomstychtivým duchom otca v jeho čarodejnej palici. Jediný kto sa môže takejto hrozbe postaviť je antimagický unikát Mrakoplaš, pretože je to taký hňup že sú ma neho všetci krátky. Pravda, vo chvíli keď mu z izby zdrhne matrac, vezme nohy za uši pre istotu aj on, ale nechcenému konaniu hrdinských skutkov zasa raz neunikne. Magický Prazdroj je klasicky zbrklá Mrakoplašovka, akurát situácie nie sú tak moc bizarné a hrdinovia väčšinou po ceste narážajú na rôznych pirátov a vagabundov miesto mytologických chobotín. Teda okrem tej psychotickej nohatej truhly ktorá si prejde krízou osobnosti, vychľastá more alkoholu a na ceste späť vykynoží populáciu krokodílov a baziliškov. Tradične sa podarili aj vedľajšie postavy, dcéra barbara Cohena Conina a vychrtnutý barbar začiatočník Nijel vrhajúci sa na nepriateľov s pokrikom "keby ste dovolili". Akurát som mal pocit že tá vojna mágov, supermágov a celá "akokalypsa" s ožratými jazdcami opäť tak trochu padla za obeť Terryho sklonu zrazu uhnúť z nastavenej cesty k rýchlemu a jednoduchému riešeniu. Ale Mrakoplaš vyzbrojený proti supermágovi tehlou v ponožke bol geniálny a ten záver sa k nemu hodil. Za mňa dobré.
Nepárne Zeměplochy mi zdá sa nesedia. Ale možno je to aj témou, ktorá ma tentokrát veľmi nechytila – objavil sa supermág a jeho mocou napájaný mágovia sa vrhli prevziať kontrolu nad svetom. A v tomto bordely sa v podstate bezcieľne potĺka Mrakoplaš s partiou klišé figúrok, ktoré tu sú len aby robili prvoplánový humor (skvelá bojovníčka, ktorá túži byť kaderníčkou, rachitický tovariš, ktorý sa chce stať barbarom a zhýralý boháč, ktorého prítomnosť v knihe som nepochopil). Originálne švihnutých nápadov, hlavne oproti predošlému Mortovi, je skrátka pomenej a prevažuje dojem rutiny. 6/10
Moc děkuji za pana Pratchettta, u jeho knih se pobavím a odpočinu si. Líbí se mi svět mágů a jejich reakce na ženy, Mrakoplaš jako hvězda mezi nimi, Zavazadlo bych uvítala i v reálném životě. Těším se na další příběhy s knihovníkem a více s Patricijem. A o Smrťovi ani nemluvím, to je můj další oblíbenec. Ale co se stalo s Mrakoplašem? Snad to objasní další díl ;)
Apokalypsa, kdežto spíše Jakokalypsa, svěřená opilcům a malý klučina který za rozkazů svého skoro mrtvého otce malém zničí svět.
Příběh mi přišel kapku táhlý, ale člověk si zvykl. Tak nějak tajně jsem doufal, že se Mrakoplaš a Konina dají dohromady, ale bohužel :/, i přes toto rádoby zklamání knížku doporučuji.
Ten kdo má v oblibě mágy a zároveň i "šikulu" Mrakoplaše ať neváhá a knížku si přečte !
Magický prazdroj už mne před lety nezaujal ani v době,kdy jsem Zeměplochou takřka žil. A tak jsem byl zvědav, zda bude můj postoj i po mnoha letech stejný (třeba Soudné sestry jsem ocenil až s věkem). A je - totiž celý ten příběh s osmým synem osmého syna a válkou mágů (kteří jsou na Zeměploše spíš jen akademickými děduly, jaké známe z vysokých škol, a najednou si začnou stavět věže a vrhat po sobě firebally) nemá podle mne ten správný pratchettovský parodický šmrnc a spíš jde jen o generickou fantasy. No jasně, jsou tu super postavy a momenty, jako např. podvobraz zlití čtyři jezdci Jakokalypsy (nebo to byla tahleta... Apostrofa...? Škyt), barbar, který to má všechno nastudované z knížek ve stylu XXX for Dummies, mocně hedvábím šustící dcera Cohenova nebo veršující vezír, a mezi tím se motá král všech loserů Mrakoplaš se svou ponožkou s cihlou, ale prostě to neudeřilo na tu mojí správnou strunu. Nevadí a brzy zas pojedu dál ve svém soukromém opakování Zeměplošského maratonu svého mládí. 65%!
Z toho, co od Terryho Pratchetta znám, se mi Mort, Stráže! Stráže! a Magický prazdroj líbily nejvíc. U Magického prazdroje oceňuji především Pratchettovu schopnost nebrat sebe, ani žádné další živé či neživé tvory zas až tak vážně. A to včetně Smrťe a těch tří násosků, co prošvihli v hospodě Jakokalypsu.
Mrakoplas, carodej bez talentu,ale s talentom sa co najviac vyhybat problemom , barbarka Conina,dcera najznamejsieho barbara na zemeploche, ktora chce byt kadernickou a Nijelem, barbar vo vyucbe..... TRIO ktore ma v tejto knihe snad najviac pobavilo, aj ked musin uznat ze Mrakoplasove prve dva diely boli lepsie,ale aj v Magickom prazdroji si kazdy clovek najde svoje:)
Tato kniha se také vyskytuje pod názvem Magický Prazdroj, dalo mi tedy práci dohledat, že zde je jako Čaroborci. Jinak upřímně mi tato kniha zase až tolik nesedla, z cyklu od Pratchetta mám raději knihy s Elániem nebo s Vlahošem Von Rosretem. Mrakoplaš je sice fajn kluk (miluju zavazadlo!), ale prostě zbytek postav v této knize mi moc k srdci nepřirostl. V dost trapné pozici je tady Lord Vetinari, který se nechá proměnit v ještěrku (no kde to jsme?:)
Ja neviem... Nato, že je to fantasy a údajne najvtipnejšie z tejto série som knihu čítala šialene dlho. Nebola zlá, ale nebolo to ono. Musím však uznať, že Terry Pratchett má inteligentný humor, nad ktorým som sa viackrát pousmiala. Možno bola chyba, že som začala čítať rovno piaty diel... Asi Terrymu dám ešte šancu, ale zrejme nie hneď.
Klasický Mrakoplaš na útěku. Lord Vetinari narozdíl od jakékoli další knihy v dost nelichotivé roli. Nevím jestli je to náhoda, ale zrovna v tomhle díle je nejvíc přirovnání aka Červený trpaslík, který začal také v roce 1988.
Zrovna tahle Zeměplocha by si jako nejvíc ze všech původních zasloužila mít "stopáž" na minimálně 500 stran (mágové, kteří ničí postupně svět, chtějí zotročit bohy, psychologický profil Peníze...).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Magický prazdroj je v
| Právě čtených | 36x |
| Přečtených | 2 898x |
| Čtenářské výzvě | 101x |
| Doporučených | 91x |
| Knihotéce | 805x |
| Chystám se číst | 128x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 15x |
Někdy pro mě v této knize byly některé pasáže až příliš dlouhé, ale i přes tu délku byly pokaždé bohatě obdařené podrobnostmi, to abych si to mohla lépe představovat, a vtipem, to abych se u toho mohla často usmívat, někdy i nahlas, takže mi ta délka ani nevadila.
To, že Penízovi Mrakoplaš prozradil, že nemusí pořád poslouchat svého podivně nemrtvého otce (který se vzepřel samotnému Smrťovi a podloudně se vecpal do vlastní hole, kterou předal svému synkovi) považuji za významné sdělení, neboť v životě každého člověka musí nastat chvíle, kdy má přestat poslouchat své rodiče. A když to neudělá, tak vlastně odmítá vyrůst.