Erik
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 9. díl >
Erik má koníčka - démonologii. Rád by vyvolal démona a přinutil ho, aby mu splnil tři přání: stát se vládcem světa, získat lásku nejkrásnější ženy Zeměplochy, být nesmrtelným - prostě takové ty obvyklé věci. Místo poslušného démona však vyvolá Mrakoplaše, jednoho z nejneschopnějších mágů Zeměplochy, který se kdysi ztratil v Podzemních rozměrech, a s ním Zavazadlo. Král démonů, novátor s moderním přístupem, aby oživil nedostatečnou fantazii démonů, začne prostřednictvím Mrakoplaše plnit Erikova přání. Avšak, jak říká pekelný král, vtip spočívá v tom, splnit každému jeho přání doslova a do písmene, a přitom mu nikdy nedat to, co si vlastně přál...... celý text
Přidat komentář
Tento díl Zeměplochy je zřejmě nejhorší. Ale nenechte se tím odradit, pořád je to Zeměplocha! Kniha je taková jednohubka, pobaví a určitě se budete smát. Je to přeci Zeměplocha!
- Úplně ho zkazili a rrozmazlili, nechávají si ho hrrát s věcma starrýho, tentononc, toho. ,Oh, je to tak inteligentní chlapec, pořád by jenom ležel v knihách‘,“ zapitvořil se papoušek. „Nikdy mu ale nedali nic z těch věcí, kterrej citlivej tentononc jeho věku potřebuje, to ti říkám já.“
„Myslíš lásku a péči?“ zasnil se Mrakoplaš.
„Já myslím, krrucinál, pořádnej tentononc, to, výprrask,“ prohlásil s hlubokým přesvědčením papoušek. -
Moudrý pták - věčná škoda, že pro něj Terry Pratchett nenašel v příběhu větší roli. Totéž platí pro Zavazadlo. Erik nebyl až tak zábavný, jak sliboval začátek, a Mrakoplaš poněkud vyčpěl (série znalý čtenář už přesně ví, co od tohoto máka očekávat). Podsvětí pod knutou byrokratického šéfa polechtalo bránici, ovšem potenciál byl přece jen o chlup z čertího ocasu větší. Každopádně by měl člověk velmi pečlivě zvážit svá přání, mohou se plnit velmi poťouchle. V rámci „Zeměplochy“ je tenhle díl velmi kompaktní, přesto napěchovaný bláznivými epizodkami, leckdy se slavnými základy (např. Trójská válka). Nudit se pravděpodobně nestihnete - já tedy ne, navíc jsem četbu absolvovala s tolik potřebným úsměvem, ba i občasným zasmáním. Ano, Pratchett stvořil ještě povedenější knihy, ale já jsem naprosto spokojená i s jeho lepším standardem. 80%
Krásný příspěvek do série knih ze Zeměplochy. Tentokrát variace na slavné faustovské dílo a trocha řecké mytologie k tomu. Linie děje je vcelku jasná, ale rozhodně bych vytkl jistou absenci pojící myšlenky. Opakuje se výtka na kterou jsem narazil, když jsem četl Poslední kontinent, měl jsem pocit, že šlo spíše sérii epizodních příběhů rámovaných větším příběhem, který se ozval jen čas od času. Nešlo ani o nějaké komplikované budování, prostě se dějová linka objevila, posunula nás do další scény a zase se zdánlivě vytratila.
Kniha je to krátká a rozhodně jsem se nenudil, ale musím se přiznat, že sérii o čarodějkách a městské hlídce jsem si oblíbil více.
Rozhodně ovšem mohu doporučit. Toto jsou pouhé výtky čtenáře, který je od sira Terryho zvyklý na zajímavější kousky.
Bavil vás ve škole dějepis? Ne? Je možné, že vás tato kniha ze série Úžasné zeměplochy nezaujme stejně jako mě. Kniha je úzká a jde přečíst poměrně rychle, ale je tam moc balastu, užila jsem si pouze její začátek a konec. Kdybych ji z knižní série vynechala, nic by se nestalo.
Co dodat, parádní Zeměplošská jednohubka plná humoru. Mrakoplaš a Erik byli super dvojka, která mě bavila. Takové pohodové jednoduché počteníčko, které mi urychlovalo cestu v MHD.
(SPOILER)
Erik je oddechová nenáročná knížka, další díl mé oblíbené série o Zeměploše. Knížka je ze žánru fantasy.
Erik je démon, který chce splnit 3 přání: Stát se vládcem světa, získat lásku nejkrásnější ženy a být nesmrtelný. Tento démon si vyvolal místo poslušného sluhy čaroděje Mrakoplaše ze Zeměplochy. Mrakoplaš je asi nejneschopnější čaroděj neviditelné univerzity. Mrakoplaše doprovází ať chce nebo nechce chodící truhlička Zavazadlo a způsobuje ještě větší zmatky než její samotný pán.
Mrakoplaš, Erik a Zavazadlo se dostanou do záhrobí, popletou hlasu tvořiteli světa a díky jejich nemožnému čarování, vtipům a neohravaností způsobí rozsáhlé chyby ve tvoření světa, zničí část pekelného oddělení a způsobí ještě větší chaos v záhrobí, než si sám Hádes dovede představit.
Erik je nakonec rád, že setkání a putování s Mrakonošem přežil a upustím od dalších přání. I pán Smrt by chtěl konečně Mrakoplaše dostat, ale zase se mu to nepodařilo.
V knize jsou vtipné situace, které jsou ještě vtipnější díky mluvě démona. Je to psáno jednodušše, bez komplikovaných zápletek. Běžné situace díky vtipu a působení neohrabanosti Mrakoplaše působí ještě vtipněji.
Je mi líto, ale po přečtení už několika Pratchettovek musím konstatovat, že si s autorem zkrátka nesedneme. Dalších pokusů z mé strany netřeba.
Čtyři hvězdičky jen proto, že jsem zrovna zapnula kriticku část svého mozku, která tvrdí, že nemůžu každé knize dávat pět hvězdiček. Je to samozřejmě opět skvělé, ale oproti jiným Prachettovým knihám se u mě řadí spíše mezi ty slabší. Ukazuje se tu totiž moje potřeba postavy, ke které můžu přilnout a ta mi tu trochu chybí... K Mrakoplašovi mám neutrální vztah, Erik je postava spíše vytáčecí a fandit vrcholnému byrokratovi by byl čirý masochismus. Nakonec jsem tedy v zoufalém pokusu přilnula k papouškovi, jen aby v zápětí zmizel ze scény...
Myšlenka celé knihy je ve své podstatě velmi jednoduchá a sama se s ní ztotožňuji - je lepší si nic nepřát, protože když si člověk něco přeje, vesmír to překroutí do osmičky a pak to člověku splní ranou mezi oči. Humor je to samozřejmě opět prvotřídní - Prachett se znovu vrací k Homérovi, představuje nám Stvořitele a provádí nás tím nejhrůznějším peklem... démonů mi bylo celkem líto.
Celkově samozřejmě super jako vždycky - poslouchala jsem jako audioknihu na youtube, namluvil Arminius, můžu jen doporučit!
Jeden z útlejších Pratchettů a za mě i jeden ze slabších. Téma s velkým potenciálem, ale chybělo mi víc humoru. Vstupy do dějinných událostí byly super.
Plusem je Mrakoplaš se zavazadlem lidské společnosti podobný svět pekla.
Netvrdím že by mě to nebavilo, párkrát jsem se zasmál ale i tak jsem od toho čekal trochu víc.
70/100
Je to hezké čtení, i když upřímně řečeno na Zeměploše se odehrávaly už mnohem lepší příběhy. Ale i tak.
Hodně mě pobavilo, jak podle TP vypadá peklo, a také závěr se mi líbil. Jo, jo, cesta do pekla je lemovaná dobrými úmysly...pardon, v tomto případě schody. :-)
Aspoň jeden dialog, co mě rozesmál:
Dítě vytáhlo palec z pusy a s výrazem někoho, kdo dokončil vyčerpávající výzkum, dodalo: "Pan Blouk je ee!"
"Seržante?"
"Pane?"
"Hlídejte to dítě."
"Ano, pane. Desátníku?"
"Seržante?"
"Postarejte se o to děcko."
"Ano, seržante. Vojíne Archivosi?"
"Desátníku!" ozval se vojín a jeho hlas byl plný neblahé předtuchy.
"Ručíte mi za toho šprčka krkem."
Bláznivá a úžasná Zeměplošská jednohubka. Co se týče knih Terryho Pratchetta jsem absolutně nadšená a rozhodně nekritická, protože dostávám přesně to, co očekávám. Neskutečnou fantazii a obří porci zábavy. Tentokrát opět s Mrakoplašem, který plní velice "ochotně" a jednoznačně doslovně přání mladého kluka Erika. Díkybohu je v závěsu Zavazadlo, aby je zachránilo z každé životu nebezpečné situace.
Nádherná drobotina. Několik jednohubek stavících na tom nejlepším, co máme na Pratchettovi rádi. Obecně známá historie a kulturní odkazy, propletené s humorem, nějakou tou filozofií i náboženstvím. A do toho parádní ilustrace Joshe Kirbyho...
Jak by vypadalo peklo, kdyby ho ovládali lidští byrokraté, z čeho vznikl život a jak to je s Velkým třeskem (nebo radši Velkým sykotem)? Jak mění mýty historii (parádní Mrakoplašův předek Lavaeolus a zápletka s nejkrásnější ženou světa*) a k čemu bylo Azték... tedy Tezumáncům vlastně to kolo?
Poznámka k českému vydání: Opravdu mě mrzí, že i když jde o ilustrované vydání pro fanoušky (a zeměplošské sběratele), vydavatelství Talpress si s ním nedalo více práce. Na jednom místě chybí polovina stránky textu a v knize je docela dost překlepů, z nichž jeden sériový mě tahal za oči po celou četbu. Náhodně po knize je totiž slovo Teď psáno s velkým T na začátku, jako by to mělo něco znamenat (jak se to mohlo stát?). Neznamená. A takto není psáno ani v anglickém, ani v prvním českém vydání. Zároveň, Kirbyho ilustrace jsou uprostřed dost necitlivě děleny natolik, že často mizí ústřední téma - hlava hada, Erik, "pozadí" koně... Určitě se to dalo udělat nějak citlivěji...
* „Ale já četl, že to je ta nejkrásnější žena -“
„Jo ták,“ pokýval hlavou seržant, „no když mrháš časem na čtení, místo abys -“
„Věc se má tak,“ vskočil mu rychle Mrakoplaš do řeči, „že tady se uplatňuje to, čemu se říká dramatická nezbytnost. Málokoho by napadlo vést válku kvůli - třeba - příjemné dámě středního věku, v příhodném osvětlení průměrně přitažlivé. Myslíš, že ano?“
Erik měl slzy na krajíčku.
„Ale píše se, že kvůli její tváři vyplulo tisíce lodí -“
„To je to, čemu se říká metafora,“ ušklíbl se Mrakoplaš.
Přiznám se, že jsem četl zatím jen pár knih ze světa Úžasná Zeměplocha. Některé části byly lepší, některé lehce průměrné (občas mi trvalo se pořádně začíst), ale Erik mě zaujal hned od začátku a bavil po celou dobu. Je však pravda, že se jedná o kratší román Terryho Pratchetta. Čaroděj Mrakoplaš je velmi zábavná postavička a ve svých výstupech úžasně perlil:o)). Slabších 5 hvězd.
Čtu Zeměplochu podle pořadí, v jakém byla u nás vydávána, takže to bylo už docela dávno, co jsem se naposledy "viděla" s Mrakoplašem (a jeho Zavazadlem). Setkání to bylo vskutku příjemné, ačkoliv Erik mi trochu lezl na nervy. Kniha byla tenčí, než je obvyklé, což vedlo k tomu, že i příběh byl méně zamotaný, ale i méně šílený než obvykle.
Mrakoplaš, chudák, musí zase někam cestovat. Ale je fajn, že se vrátil z... Za mě povedené.
Tohle mě moc neoslovilo. Erik mi přišel jako postavička naprosto nezajímavá, protivnej rozmazlenej kverulant, jehož jediným přínosem je, že dostal zpět Mrakoplaše. Od návratu Mrakoplaše jsem si ale slibovala víc. Takže ok, máme ho zpět... akorát, že se děje pořád to samé. Někdo něco chce, Mrakoplaš plaší a stále prchá a Zavazadlo je mu v patách. Nějak mám pocit nastavované kaše / opakovaného vtipu. Dokonce jsem zvažovala, že dám poprvé Zeměploše dvojku. Pač návštěva u jakožeAztéků a Trojanů s Řeky byla fakt jaksi vyčpělá, nic moc nového ani překvapivého. Zamotá se to, zkomplikuje se to, velký ohrožení... a zachrání to velkolepý příchod Z.
Až to peklo to zlepšilo. Uznávám, myšlenka pekla jakožto místa děsivého tím, že tam je příšerná nuda, ta je zajímavá. Byrokratické peklo mě konečně obměkčilo a přimělo mě dát aspoň průměr.
Jo, možná to trochu bylo i tou divně načtenou audioknihou, jak píše RyonMathrin níže. Ale na druhou stranu - dobrou Zeměplochu ani sebeblbější projev nezkazí, tak jsem to měla třeba se Sekáčem. Prostě tohle mi nesedlo.
Štítky knihy
Zeměplocha Mrakoplaš Zavazadlo
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Erik je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 2 603x |
| Čtenářské výzvě | 127x |
| Doporučených | 83x |
| Knihotéce | 773x |
| Chystám se číst | 142x |
| Chci si koupit | 59x |
| dalších seznamech | 10x |
Trošičku horší než ostatní knihy, ale to je možná můj pohled, jelikož knihy s Mrakoplašem nepatří mezi mé oblíbené. Jinak kniha má v sobě schované historické reference, které celou knihu vylepšuje, jelikož jsem dějepis milovala. Navíc zavazadlo je úžasné, jako vždy. Jednoduchý děj i zápletka a celá kniha působí, jako pár samostatných povídek.