Barva kouzel
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452/bmid_uzasna-zemeplocha-barva-kouzel-JvN-452.jpg
4
3488
394
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj.......... celý text
Literatura světová , Humor , Fantasy
Vydáno: 1993 , Talpress
Originální název:
The Colour of Magic , 1983
více info...
Přidat komentář
Bohužel, tahle kniha pro mě byla spíš utrpením než nějakou oddychovkou, kterou jsem ze začátku očekávala. Příběh se sice rychle četl, ale jako bych vůbec nevnímala co se děje. Děj tam podle mě skoro nebyl, celé to bylo strašně zmatené a postavy byly takové nemastné neslané. I když je Zeměplocha vymyšlená zajímavě a sem tam jsem se nad knihou usmála, přišlo mi to celkově jako velké zklamání. Do dalších knih se nepustím, pravděpodobně bych si knížku užila víc, kdybych byla mladší.
Já nevím, možná jsem tu knihu nepochopila... Ale mně se to četlo docela těžko, byla jsem zmatená nejen z postav, ale i děje (nevím, jestli děj je to správné slovo, spíš tam žádný nebyl). Občas jsem se usmála i zasmála, bylo to ovšem celkově málo. Beru v potaz to, že je to kniha první (myslím, že je to i autorova prvotina) a rozhodně si přečtu další a potom se rozhodnu, jestli budu fanoušek.
Po hodne letech,kdy jsem dokoncila serii, jsem se samozrejme rozhodla jet znova. A proste me to porad a znova bavi :).
Jedná se o mé první setkání s autorem a nemůžu říct, že by neměl fantazii, ale ... nějak jí tam bylo přehršle, když jsem ale v polovině knihy přestala pátrat po ději, byla to celkem zábava. Na různé krátké čekačky ideální kniha - nic vám neuteče + malý formát a napojíte se i po měsíci nečtení ;)
Kniha, kterou jsem četla na dvakrát. Poprvé absolutní zmatek a vůbec jsem se neorientovala v ději. Podruhé jsem půlku knihy zhltla a půlku opět louskala. Možná potřetí ji zhltnu celou jedním dechem. 4 hvězdičky dávám za úžasnou fantazii.
Barva kouzel je moje první zkušenost s fantasy odvětvím. Nebylo to špatné, potrénovala jsem mozkové závity, které se chvílemi dost přehřívaly, aby jsem se zorientovala. Ale to mě neodradí a jsem zvědavá na druhý díl.
Celé je to absurdně vtipné, ale nějak mi unikl děj. Vtipné to bylo ale byl zde nějaký cíl cesty? Možná další díly dám šanci a uvidím. Hodnotím zde originalitu a vtipnost autora příběh jako takový je s prominutím 0.
Jméno Terry Pratchett zná asi drtivá většina milovníků fantasy. Mnoho let jsem jej měla v podvědomí, věděla jsem, že si chci od autora zkusit něco přečíst, ale jeho dlouhosáhlá tvorba mě odrazovala. Knih má opravdu spoustu a jen série Úžasná zeměplocha má pár desítek dílů. Konečně jsem si k jeho tvorbě našla ale cestu a odhodlala se ke koupi prvního dílu Zeměplochy a - wow! Terry píše skoro až poeticky, ale ne v tom (pro mě) nudném slova smyslu. Číst tento příběh bylo... nadnášející? Hodně těžko se mi hledají slova a můžu s klidnou duší říct, že nic podobného jsem ještě nečetla. Fascinující a vtipný příběh od rostlin, které zrají až před svým zasazením přes ťapkající Zavazadlo, které je věrnější než pes, až po dychtivého Smrtě. Magično, které se v této knize objevuje a všechna ta roztodivná stvoření snad ani nejdou pořádně vyjádřit, proto doporučuji všemi dvaceti k přečtení.
Krásné obrazy plné originality, fantazie a humoru, ovšem tentokrát bez zásadního pojítka. Struktura je skutečně rozpadlá do jednotlivých obrazů, kde chybí cíl. To bohužel ani Mrakoplaš nezachrání a musím tak říci, že jsem ze Zeměplochy četl lepší díly.
Po zhruba 10 letech se nyní ve svých 25 letech vracím k sérii Zeměplocha, se kterou jsem kdysi strávil řadu příjemných chvil. Nikdy jsem ji nečetl systematicky, na přeskáčku jsem přečetl několik knih (nejradši vzpomínám asi na Buch! a Zimoděje, i když ony vzpomínky jsou již značně vybledlé). K Barvě kouzel se dostávám poprvé a musím říct, že nové ponoření do téhle série ve mně vyvolává spíš rozporuplné dojmy.
Pratchett v prvním díle úctyhodné série hýří nápady. Těch je ale tolik, že se navzájem dost bijí a některé fantastické střídají ty horší. Úvod do světa Zeměplochy je možná až příliš rychlý a na poměrně malém prostoru je tu představeno příliš mnoho mytologie, postav i míst. Vyprávění se postupně stává chaotickým, ve stále přibývajícím množství vedlejších postav se nedá zorientovat a výsledkem tak je, že jen málokdo (včetně ústředního dua Mrakoplaše a Dvoukvítka) doopravdy přiroste k srdci. Výjimky snad tvoří jen Smrť a Zavazadlo. Zdaleka nejzábavnější je první část Barva kouzel, ale ve chvíli, kdy se dění přesouvá z Ankh-Morporku do zbytku Zeměplochy, střídá inteligentní ztřeštěný humor jen vršení absurdních a téměř náhodných, na sebe nenavazujících situací. Další dvě „cestopisné“ části Vyslání osmi a Vábení Wyrmu tak považuji za nadbytečné a kniha si opět získala můj zájem až poslední částí Na okraji, kde zběsilé tempo přece jen trochu zpomaluje, převažují ty lepší nápady a buduje se tu zajímavý prostor pro další díly.
Suma sumarum tak v Barvě kouzel vidím záblesky geniality, které jsou utopeny v přehršli nápadů a nepodstatného dění. Jako čtenář bych sice uvítal, kdyby byl úvod do světa Zeměplochy dávkovaný pomaleji, ale potenciál pro další díly je obrovský, takže jim určitě dám šanci.
Autor má lepší a zábavnější dílka, tohle spíše působí začátečnickým dojmem a chvílemi to působí jako blbost. Víceméně je to taková slátanina z autorových začátků, dá se u toho vypnout hlava a jen číst, ale když tuto knihu vynecháte vůbec o nic nepřijdete. Poctivé 2starsy.
Po delší době a většině přečtených ostatních dílů jsem se vrátil k začátku. Jak se mi většina knížek ze Zeměplochy líbí, tohle bylo prostě divné. Příběh obzvláště roztříštěný, což znemožňovalo se začíst, postavy nesympatické (snad kromě Hruna), strašně moc popisů jak funguje "fyzika" a magie na Zeměploše a na můj vkus některé věci až trochu moc ujeté. Naštěstí v dalších dílech to je obvykle lepší.
Popravdě si myslím, že v rámci Zeměplochy jsou i lepší díly (třeba Soudné sestry). Tohle je ještě trochu nekonzistentní a někde za polovinou to na chvíli trochu ztrácí tempo.
(SPOILER)
Náhlá radost z neočekávané záplavy nezaslouženého štěstí. Pocit rovnající se nalezení oázy v poušti s chladnou, čistou, pitnou vodou... Co je sen, může zítra být skutečnost.. S naprostou lhostejností jsem nakoukla do knihy a ejhle...! Humorem k nadhledu a zafungovalo to. Najednou vidím truhlo-stonožku, co nemá vlastní mozek, ale je připravena zničit kdekoho a cokoliv, co by ohrožovalo jeho majitele, kterého stále a věrně a všude následuje.
Pobavilo mě vzácné dřevo, které vědělo, že zloděj zlo dělá a bude dělat stále, protože je zloděj a ten se musí lapit .
Parodie na bednu dobrá, doporučuji.
Zavazadlo bylo super :-)
Dvoukvítek je milý turista s vtipným démonkem ve fotoskříňce :-)
Mrakoplaš je potrhlý a hrabivý čaroděj.
První polovina knihy mě moc bavila, druhá vůbec.
Větší slátaninu jsem dlouho nečetla :-):-):-)
Další díly???.....nevím, možná někdy :-)
Zeměplochu já můžu. Trhlá, chytrá a jazykově hravá. Přesto tento díl trošku zaostává za jinými ze série, prostě po opuštění Ankh-Morporku došla ne šťáva, ale motiv, který by čtenáře napnul a hnal do čtení.
Myslím, že své dojmy mohu shrnout slovy "mírné zklamání".
Zeměplochu považuji za jakýsi fantasy základ, a i proto - ve snaze doplnit si vzdělání - jsem se do Barvy kouzel vůbec pustila. Bohužel kniha nesplnila má (možná přehnaná?) očekávání, ačkoli nedokážu asi úplně dobře pojmenovat, co přesně jí podle mě chybí.
Způsob vyprávění mě úplně neupoutal či mi možná prostě nesedl, mnoho pasáží jsem si musela číst vícekrát, abych vůbec pochopila, co je tam popisováno, měla jsem problém udržet pozornost. Kniha mě prostě nedokázala vtáhnout a zaujmout a musela jsem se nutit pokračovat ve čtení. Ani postavy, ač rádoby zajímavé, podle mě neměly hloubku a nedokázala jsem si k nim vytvořit vztah, jejich osudy mi byly a jsou ukradené.
Barva kouzel není žádná tragédie (tři hvězdičky mi přijdou zasloužené), jen jsem od ní prostě čekala víc, což je nejspíš moje chyba. Na Zeměplochu ale zatím zanevřít nechci, časem jí dám ještě šanci.
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Barva kouzel je v
| Právě čtených | 76x |
| Přečtených | 5 760x |
| Čtenářské výzvě | 394x |
| Doporučených | 279x |
| Knihotéce | 1 324x |
| Chystám se číst | 608x |
| Chci si koupit | 132x |
| dalších seznamech | 31x |
První román ze Zeměplochy - na rozdíl od ostatních románů nemá souvislý děj ale jde o 4 na sebe navazující povídky. První z Ankh-Morporku je skvělá - nejlepší z celé knihy. Druhá s barbarem Hrunem ve starém chrámu je také výborná, třetí s draky už je bohužel trochu nudnější. Poslední z okraje Zeměplochy má slabší začátek ale skvělý závěr.