Barva kouzel
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452/bmid_uzasna-zemeplocha-barva-kouzel-JvN-452.jpg
4
3488
394
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 1. díl >
Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj.......... celý text
Literatura světová , Humor , Fantasy
Vydáno: 1993 , Talpress
Originální název:
The Colour of Magic , 1983
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Konečně dočteno. Ze začátku mě příběh bavil, ale nějak od druhé poloviny se mi to nedařilo dočíst. Pozor spoiler! Hlavně od pasáže kdy autor zkráceně vyjmenovává jak Mrakoplaš s Dvoukvítkem cestovali po různých místech. A jak i na chvíli se ocitli v jiné vesmírné dimenzi (v letadle). Tam mě to přestalo bavit a hledal jsem vůli to dočíst. Nakonec se to podařilo. Kniha to špatná není, ale znovu si ji určitě nepřečtu. Na pokračování jsem zvědavý, ale asi to nezačnu číst hned.
O Úžasné Zeměploše slyšel snad každý, kdo má trochu rád fantasy knížky. Já jsem se této sérii dlouho vyhýbala, přece jen začíst se do série, která má kolem 50 knížek, to už chce hodně nadšení :-) Na konec jsem zrovna neměla, co poslouchat a tuhle audioknížku jsem měla v mobilu, tak jsem se rozhodla, že to zkusím.
Vzhledem k tomu, co jsem o knížce slyšela jsem měla velmi vysoká očekávání a asi to byla chyba, protože jsem teda dost zklamaná. Možná to je i tím, že nám autor na začátek potřeboval vykreslit svět Zeměplochy, představit hlavní postavy a byl to takový úvod do série, ale já jsem očekávala víc. Jsem rozmazlená Gaimanem, a tohle mi proti němu přišlo dost slabé.
Co se týče humoru, tak knížka vtipná je, jenže taky to není žádný zázrak, do knížky jsem se pustila hned po doposlouchání Stopařova průvodce galaxií a tam je humor podle mě o třídu lepší.
Bohužel knížce ani nepomohl projev pana Kantůrka, který ne že by knihu načetl vyloženě špatně, ale žádný zázrak to také nebyl.
No abych to shrnula, první díl by mě měl nalákat na pokračování v sérii, ale to se bohužel nestalo. Nevylučuji, že dám autorovi ještě druhou šanci a zkusím druhý díl, ale zatím se mi do toho moc nechce.
Moc se mi líbí ten svět a fakt dlouho jsem se těšila, až se začtu.
Ale prvním dílem jsem byla trošku zklamaná- ale vážně jen malinko!
Totiž, zjistila jsem, že se nedokážu úplně soustředit. Mám potřebu dělat u čtení jiné věci (uvařit si kafe, dojít si na cígo a tak) a když se vrátim, vlastně vůbec nevím, co jsem četla před chvílí. :D četla jsem tři dny a až dnes jsem dočetla v kuse asi 100 stran, a bavilo mě to, i když jsem se v ději občas trochu ztratila. :)
Tuhle knihu rozhodně nezavrhuju, vlastně po dočtení jsem hned chtěla sáhnout po druhém díle. :)
Ale o čem to je a co mě bavilo?
Moc mě bavil Dvoukvítek tím, jak se prostě ničím nestresoval, moc jsem si oblíbila taky truhlu a samozřejmě Mrakoplaše. :) a ten neuvěřitelnej svět! To, jak se ti dva dokázali vymotat ze všech problémů, ty postavy.. prostě neuvěřitelné. :)
Upřímně se těším, až otevřu další díl. :)
Kniha vypráví příběh vyloučeného čaroděje Mrakoplaše a jeho druha Dvoukvítka, který se stává prvním turistou na Zeměploše. Díky této skutečnosti se obě postavy dostávají do různých dobrodružství, ve kterých se snaží všemožnými způsoby přežít... Kniha je čtivá, zajímavá, mohla by být více vtipná, místy je děj příliš osekán.
Jsem ráda, že když jsem se před lety rozhodla číst Terryho Pratchetta, vybírala jsem první knihy podle hodnocení a ne podle pořadí. Kdybych začala tímto dílem, nevím, jestli bych tím i neskončila, a to by byla určitě škoda.
Ne že by se kniha četla špatně, ale tentokrát mi úplně nesedla. Přišlo mi, jako by se autor bál, že se čtenář bude nudit a tak popisuje jednu nebezpečnou akci za druhou, až nemají hlavní hrdinové čas vydechnout. Možná už jsem zmlsaná, ale chybělo mi tam více té Pratchettovské lehkosti a vtipných poznámek pronášených vypravěčem nebo hlavními postavami, které tak nějak uberou na vážnosti situace. Dávám 3 a půl hvězdičky.
Je hodně znát, ze se jedna a úvodní knihu, protože zde autor vykresloval svět zemeplochy a taky se ještě trochu hledá. Znovu bych určitě nečetla, přesto však chápu tu oblibu a ten boom.
Musím říct, že Barva kouzel mě vůbec neoslovila. Fantasy literaturu mám moc ráda, avšak v tomto případě jsem si říkala, že to je na mě až moc. Párkrát jsem se sice zasmála, ale v ději jsem se často ztrácela a do čtení se místy nutila. Od vychvalovaného Pratchetta jsem očekávala víc, avšak autora jsem zcela nezavrhla a sáhla radši po novějších knihách ze Zeměplochy a musím říct, že tam je vidět výrazný posun k lepšímu.
Tato kniha dokázala, že i geografie fantasy světů může být nejen převelice zajímavá, ale také velmi vtipná. Příběh v zásadě spočívá na satyře a absurdnosti, avšak rozsah toho, co může nabídnout, je velký a originální, a to i když se jedná o úplně první díl série. Mohu s jistotou říci, že jsem se u žádné knihy nesmál tak moc jako u této. Stala se jednou z mých nejoblíbenějších. Vrhá na fantasy žánr světlo humoru a odpovídá na otázky, které si klademe o možném běžném životě postav typických pro takový žánr. Nutno také podotknout, že knize přidává na váze také český překlad. Například postava kostlivce s kosou se v originále jmenuje obyčejně Death, ale v češtině je to Smrť (nikoli Smrt). Celá kniha se čte velice dobře a děj rychle ubíhá. Nemohu opomenout ani atmosféru příběhu, která i dlouho po dočtení zůstává v mysli, ani ten krásný pocit, když si na ni vzpomenu. Je jako magické pole obklopující Zeměplochu nebo právě oktarína - barva magie. Barva dobrodružství, barva neznámého, barva větru prohřátého druholetním sluncem vanoucího na travnatých pláních pod dračími horami. Barva této knihy. Barva kouzel.
Asi mne to tolik neoslovilo jako jiné fantasy, ale jak se říká tisíc lidí tisíc chutí.
Terry Pratchett se trefil hned s první knihou ze série Úžasná zeměplocha rovnou do černého. Knihu jsem přečetl snad třikrát a pokaždé jsem se bavil. Eskapády Mrakoplaše, Dvoukvítka a dřevěné truhly jsou jednoduše úžasné. Další rozměr přidává knize vynikající překlad pana Kantůrka.
tento díl mě nebavil tolik jako jiné knížky ale stále je napsaný se skvělým humorem takže jsem se i občas zasmála ;)
První část ve městě byla skvělá. Uvedení hlavní dvojice a seznámení se s městem mě moc bavilo, ale po tom, co opustili Ankh-Morpork a začala "povídková" cesta po zemi, to pro mě nějak ztratilo dech. Bylo to dobré, ale série hlídky je pro mě úplně někde jinde.
Na začátku mě kniha příliš nebavila, ale po chvíli jsem si ji zamilovala. Líbily se mi především některé autorovi výrazy např. Pojí-štenic.
Já to žeru! Vážně ta fantazie je neskutečná a ty hlášky. Mrakoplaš boží. Je to čtivé a stojí za to! :)
Pratchettova fantazie je bezpochyby skvělá, zábavná. Jeho nápady mě bavily a leckdy i překvapily. Je vskutku neotřelý a originální, jen jsem si u pár pasáží říkal, jestli ještě o takovou originalitu stojím, jestli už to není ztřeštěné až moc. Ale celkový dojem samozřejmě dobrý, styl lehký a čitelný. Navíc mi pár známých říkalo ať jen čtu dál, že první Barva kouzel ze série se jen rozjíždí a čeká mě ještě pořádný tobogán zábavy. Tak uvidíme!
Tak, někde se zde povaluje můj starý komentář k Barvě kouzel. Ač v zásadě souhlasím s tím, co jsem tehdy napsal, musím uznat, že je ten komentář celkem neobsažný a nic neříkající.
Tentokrát jsem Barvu četl v nové limitované edici a úvodem podotýkám, že ač bych tam ocenil ilustrace z dvojsvazků, stejně se mi tato nová edice dost líbí. Kirbyho obálky sice ducha Zeměplochy vystihovaly mnohem více, ale formátově je ta nová limitka prostě skvělá.
Barva kouzel není novela, to je předem třeba říci. Je to sbírka povídek, které na sebe navazují chronologicky, ale jeden příběh nemá s druhým příliš co dělat krom hlavních postav. Nu a jak už tomu tak bývá, ne každá povídka sbírky dosahuje takových kvalit jako jiná. A s politováním musím přiznat, že ze čtyř povídek zde obsažených, se mi líbila pouze ta první, Barva kouzel. Neříkám, že je zbytek špatný, ale kdovíjak dobrý také není.
S touto knihou mám jeden zásadní problém. Je první a pan Pratchett zjevně nepočítal s tím, že vytvoří ohromné universum o 41 románech. Proto se v knize vyskytuje mnoho nekonzistencí s budoucí sérií a ty mne prostě dráždí. Je to naprosto omluvitelné a pochopitelné, ale není to přehlédnutelné. Mrakoplaš i nadále zůstane Mrakoplašem a Dvoukvítek Dvoukvítkem, ale zbytek světa podstoupí mnohou plastiku – k dobrému, nutno podotknout. Celý svět má v Barvě ještě grotesknější charakter a to už do míry která mi tolik nevyhovuje. Konec konců dvě ze tří povídek nejsou ničím jiným nežli satirou na hrdinskou fantasy. To není špatně, ale nějak mi nejde zařadit je do kánonu.
Obecně se tedy nejedná o knihu špatně napsanou, ne, napsaná je krásně, ale právě proto, že miluji pozdější Zeměplochu, nemohu tolik milovat Barvu kouzel.
Když se nad tím zamyslím, tak bylo jedno co jsem od Pratchetta četl jako první. Je tu ten typický chaos, na který když si člověk přivykne, tak mu to rozhodně nevadí. Příběh je super, i když Mrakoplaš zde vyzařuje jiné fluidum než v pozdějších knihách. Pátou hvězdu si však nechávám pro jiné knihy této série. A ty speciální edice bez Kirbyho kreseb... no co na to říct. Dle mě je to prostě velká část úspěchu, Kirbyho kresby k Pratchettovi prostě sedí jako prdel na hrnec. To Vám pak hraje knihovna všemi barvami...
Barvami kouzel...
Tak konečně jsem dozrál a velká A´tuin otočila hlavou a mrkla i na mě. Pratchetta jsem zkoušel číst už dvakrát, protože kdo ho nečetl, jakoby nebyl, že? a vždy jsem knihu odložil, protože mě nezaujala. Ale asi to chce holt čas a každý někdy dospěje do stádia, kdy přestane brát vše kolem sebe tak vážně a v tu chvíli se mu svět Zeměplochy otevře se vší nádherou.
Já si myslím o sobě, že mám velký smysl pro humor a velkou fantazii, ale doteď kroutím hlavou, kde autor chodí na ty geniálně prostoduché ale zároveň vysoce sofistikované vtipy. Bál jsem se , že ta studnice musí časem vyschnout, ale zatím to jede a šlape.
Takže i když kniha je jen pár povídek, které dohromady dají jakýs takýs příběh, je to zábavné, má to šmrnc a hlavně to není blbé!
Doporučuji a jsem rád, že ten čas nastal! 5/6 hvězd
Parádní čtení na odreagování. Příběh je zajímavý, stránky ubývají rychle a čtenář u toho nemusí moc přemýšlet a namáhat si hlavu :-) Jen ten konec mohl být lepší, v podstatě se dá říct, že to žádný konec nemá. Rozhodně ale knihu nedoporučuji lidem bez fantazie a lidem s příliš střízlivým a pragmatickým pohledem na svět - těm se určitě líbit nebude.
Štítky knihy
Zeměplocha humor Mrakoplaš zfilmováno mágové Dvoukvítek Zavazadlo
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Barva kouzel je v
| Právě čtených | 76x |
| Přečtených | 5 760x |
| Čtenářské výzvě | 394x |
| Doporučených | 279x |
| Knihotéce | 1 324x |
| Chystám se číst | 608x |
| Chci si koupit | 133x |
| dalších seznamech | 31x |
Moc milá věc. Asi to nedokážu pojmenovat jinak, zkrátka hodně příjemná a milá fantasy, která je zároveň poctou a parodií mnohých klišé. Užíval jsem si to moc, nemůžu se dočkat, až se pustím do dalších dílů a skoro si vyčítám, že jsem se tak dlouho Zeměplochy "bál".