Stráže! Stráže!

od:

Stráže! Stráže!

Jakýsi tajemný noční tvor mění obyvatele Ankh-Morkporku v něco, co silně připomíná tablety živočišného uhlí. A tady začíná obtížný úkol kapitána Elánia, velitele Noční hlídky městské stráže. Ve městě plném zmatků, tablet živočišného uhlí, tajných spolků a bláznivých chovatelek draků pátrá kapitán a s ním muži hl... celý text

Jakýsi tajemný noční tvor mění obyvatele Ankh-Morkporku v něco, co silně připomíná tablety živočišného uhlí. A tady začíná obtížný úkol kapitána Elánia, velitele Noční hlídky městské stráže. Ve městě plném zmatků, tablet živočišného uhlí, tajných spolků a bláznivých chovatelek draků pátrá kapitán a s ním muži hlídky – seržant Tračník, desátník Nóblhóch i nově příchozí svobodník-čekatel Karotka – po stopách vedoucích k rozřešení celé záhady. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/45_/459/zemeplocha-straze-straze-459.jpg 4.6979
Série:

Úžasná Zeměplocha (8.)

Originální název:

Guards! Guards! (1989)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy
Vydáno:, Talpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (74)

Přidat komentář
SONP
08. srpna

Asi bych nedokázal seřadit zeměplošské knížky podle své oblíbenosti, ale rozhodně dokážu vyjmenovat svých 5-10 nejoblíbenějších. Stráže-Stráže určitě patří mezi ně. A navíc jde asi o první zeměplochu, která v příslušném díle parodicky pojímá některá témata současnosti, což se v dalších dílech stane pravidlem. Zatímco předchozí (a také moje oblíbené) Pyramidy se věnovaly parodování orientálních příběhů, tady se rozjíždí plnokrevná policejní story, v níž najdeme všechny policejní typy (životem znaveného velitele, obtloustlého seržanta, který div že se neživí koblihami, i idealistického nováčka). Jako nádavek dostaneme bohaté paničky pěstující draky s rodokmenem místo psů a konečně toho správného cynického Patricije. 100%

cerna.pet
28. července

Jelikož ve čtení knihy přeskakuju seznámila jsem se s Elániem když už měl charakter, trochu mě na začátku otrávilo že je to ožrala a srab, tak jsem ho z pozdějších příběhů neznala ale musim uznat že chrakter získal, a Karotka bavil hned od začátku, je vidět že se postavy vyvíjejí s každým příběhem. Jako vždy skvělé počtení.

honyczek
13. června

Karotka nastupuje do Noční hlídky v městě Ankhu. Noční hlídka je ve městě nedoceněná a služba u ní je spíše považována za trest. Karotka však u hlídky pracuje rád, s nadšením a ideály, které vyčetl ze staré knihy zákonů. Díky událostem a Karotkově nadšení se hlídka postupně stává jedinou skupinou lidí, kteří můžou zachránit město před zkázou. Dramaticky vtipné čtení.

kní
01. června

..."Jeť trojitý kruh věrně a viditelně zpodobněn? Patří sem všichni přítomní právem? A varuji každého vetřelce, ať vyzná se ještě včas, neb pokud ho odhalíme později, bude vyveden z tohoto svatého místa, jeho bzunták rozsekán, šmoule rozhozeny do všech světových stran, pačák trhán mnohými háky, jeho křihouše naraženy na vysoký kůl..."

- začínám číst vybrané zeměplošky (= téměř všechny, rozhodně to budou všechny s čarodějkama a všechny elániusovky!) podruhé - a radost se násobí! - čtu totiž pomaleji, už mě tak netáhne neznámý příběh a můžu si vychutnávat - a je to HOSTINA
(- víte vy vůbec, že Karotkovo jméno v trpasličtině je Kzad-bhat, což znamená Ten, který naráží hlavou?)

bydžounek
30. května

Skvělá oddechova kniha

Welinie
28. května

Super!

boxas
02. května

Říct "typický Pratchettovský humor" je v tomto případě málo výstižné. Ano, je to zvláštní humor Terryho Pratchetta, inteligentní, laskavý a hluboce lidský, ale v tomto případě je i jemně kousavý a ironický. A to je dobře! To se mi líbí!
Jednoznačně Terry Pratchett ve své vrcholné formě!
P. S. Terč na šipky, tak to mě definitivně dostalo...

misantroop
01. února

Moje nejoblíbenější kniha ze série Zeměplochy.

SBH
06.12.2016

Samozřejmě srdcovka, takže plný počet bodů. Sam brilantní, Sibyla impozantní jako noční obloha, Karotka kupodivu lehce natvrdlý (snad z toho "vyroste"), Vetinari v první půli dokonce chvílemi žoviální (ten se pochlapí zcela jistě). Děj má spád, podobenství mě chytlo za srdce, filozofická úvaha o tom, že VŠICHNI lidé jsou špatní mi úplně neseděla, ale odpouštím autorovi. Jo, opakování matka moudrosti, nečíst na veřejných prostranstvích!

haki34
16.11.2016

Heslo suspenzor ... U teto knihy jsem brecela smichy az se spolubydlici divali, zda mi nic neni ;) jedna z mych nejoblibenejsich pratchettovek... Pasaz, jak strili na draka na jedne noze se zavrenymi oci, aby byla pravdepodobnost co nejnizsi je opravdu top!!!
A taky se Elanius sblizi s ladY Sibylou ;)

MaxQ
19.10.2016

Pro mě nejlepší díl. Měl jsem štěstí, že jsem se k této sérii dostal právě pomocí této knížky kdysi na vojně. Noční hlídka, drak, Berankinová, Errol, to je prostě něco tak neskutečně vtipného, že jsem tuto knihu přečetl snad už stokrát. A ještě se k ní stokrát vrátím. A pár vtípků na ochutnání:

"Chodil nahrbený. To byl bohužel následek pobytu ve zlatém dole řízeném trpaslíky, kteří trpí utkvělou představou, že když postaví strop ve výšce sto šedesát pět centimetrů, je vysoký až nad hlavu."

Zaslechli kroky. Nalevo od nich se ve tmě někdo zlomyslně zachichotal.
"Musíme vytvořit čtverec," řekl kapitán. Všichni najednou se pokusili vytvořit klín s kapitánem na špici.

Knihovník na něj vrhl pohled, jaký si lidé většinou nechávají pro ty, kdo říkají věci jako: "A co je vlastně tak špatného na té genocidě?"

Tuhle zbraň ve městě neradi viděli, protože takovým dlouhým těžkým lukem jste hladce prostřelili nevinného přihlížejícího na sto metrů, a to většinou jistěji než toho nevinného přihlížejícího, na kterého jste ve skutečnosti mířili.

"Koukni se na to takhle: když řekneš lidem, že si můžou vybrat - buď vlastní barák vypálenej do základů, nebo drakovi nějakou holku, kterou pravděpodobně v životě neviděli, no, věř tomu, že začnou přemejšlet. Taková už je lidská nátura."

Peti
08.10.2016

Tato kniha ze série Úžasná Zeměplocha nám ukazuje například politické zákulisí - Patricij to prostě umí :). Karotka, který po nástupu do Noční hlídky, zatýká provinilce, kapitán Elánius, který si zamiluje dráčka Erolla a další postavy a děje, díky kterým jsem se bavila při čtení od počátku do konce.

wiix
03.10.2016

Pútavé dielo tak ako obsahom tak i formou a štýlom písania. Vždy ma bavili Pratchettove slovné hračky s menami a slovami, ktoré vyvolávali komické situácie a táto kniha je ich plná!

TheCiko5
09.08.2016

Už mi pozvolna, co se týče obdivných serenád na počest Pratchettovy fantazie, dochází fantazie. Nevím, jak mám popsat pocit, který jsem zažíval při proklouzávání jednotlivými komickými i dramatickými situacemi, které mi autor předkládal. Neskutečně propracované charaktery jednotlivých členů Městské hlídky i lady Berankinové mě přivedly k myšlence, že se Pratchett s každým dílem Úžasné Zeměplochy neuvěřitelně zlepšuje. Zvládá těžší obraty, přirovnání jsou trefnější, zápletky jsou rafinovanější.... zkrátka mám ze Stráží obrovskou radost a těším se na "mistrovu" další knížku !

knedlik
09.08.2016

Další Zeměplocha, další postavy, další příval sympatií ke každé z nich. Nevím, jak to Terry dělá, ale dělá to sakra dobře. Velkolepá lady Berankinová, její domácí mazlíček Errol, který byl vtěleným odhodláním; cynický dobrák Elánius, nemající žádné potíže s alkoholem, nýbrž bez něj; největší trpaslík na světě Karotka a v neposlední, tedy vlastně první řadě taky Knihovník, který "možná vypadá jako špatně vycpaný gumový lodní pytel, ale je to gumový pytel vycpaný ocelovými svaly", který se vyšvihl do top trojky mých oblíbenců :-))

"Knihovník s hlasitým klepáním kloubů vstoupil do knihovny tady a teď. Každý chlup na jeho těle se ježil vztekem. Rozrazil dveře a vyrazil do sužovaného města.
Někdo tam dole už brzo zjistí, že nejstrašnější noční můra je rozzuřený knihovník.
S policejní plackou."

Stráže! Stráže! jsou knihou o tom, že není radno přivolávat draky, ta fantastická hrdá stvoření, kteří si nenechají jen tak něco líbit.
Kniha o tom, že byste nikdy neměli stavět vězení, ze kterého se nemůžete pohodlně dostat ven.

Kniha o tom, že i metafora může zabít.

angelice
31.07.2016

Knihu jsem začala číst během pěší chůze po městě, takže jsem se mezi svými nejbližšími spoluobčany zapsala asi dost podivně, přece jenom jsou výbuchy smíchu, slzení a pokusy o potlačení chichotu na ulici způsobené knihou-! (což je dneska pro některé vyloženě nezvyk) nejspíš zvláštní... No nic, v každém připadě se otevřeně hlásím k nové závislosti, protože tyto řádky-a doufám že i další knížky od autora-byly jako droga. Teda dost halucinogenní a vyřehtaná droga, která vás místy donutí jakž takž vystřízlivět, ale jen proto, abyste si správně vychutnali pořádnou dávku cynismu a sarkasmu.

MM1979
14.07.2016

Velice povedená taškařice, úsek kdy se strážník snaží dosáhnout šance jedna ku miliónu je legendární. Tohle by mělo byt povinné čtení pro každého policistu, strážníka a Pratchett by měl za tohle dílo veleben ve Valhale spisovatelů! Tohle a Pyramidy to je to nej z pera autora!

Pampeliishka
07.07.2016

Dnes už klasický kousek.

batmaster
24.06.2016

Prostě skvělé. :)

gemi
04.05.2016

Moje první Zeměplocha. Průmka, jaro 1998 a neskutečný příval humoru v podání T. Pratchetta, který nastartoval okamžitou závislost.

Tom Riddle
29.03.2016

Ankh-Morpork je zahalen mlhou, záhadné bratrstvo kuje nebezpečné pikle, magický drak nachází cestu z dalekého rozměru a jedinou nadějí na záchranu před strašlivou katastrofou je Noční hlídka, sbor nesourodých budižkničemu, kterým velí životem unavený alkoholik Samuel Elánius. Má Plocha vůbec nějakou šanci na přežití? Odhadem tak jedna ku milionu.

Před nějakými deseti lety jsem přečetl notný kus Zeměplochy, hezky popořadě. Ne celou, ale dvacet něco svazků to bylo. Tehdy mě díly s Noční hlídkou prostě nebavily, humor mě nějak míjel, příběhy mi připadaly zdaleka nejslabší.. Proto mě Stráže (2x) překvapili víc než příjemně. Soucítil jsem s dobráckou povahou otráveného kapitána Elánia, uculoval se při jeho neobratném dvoření Lady Berankinové, zamiloval jsem si dráčka Errola (což se mi přihodilo už při první četbě, mimochodem), nechal se unášet svižnou zápletkou, nakonec si i nějakým zázračným způsobem oblíbil Nobyho s Karotkou, které jsem kdysi nemohl vystát, a k tomu jsem ocenil návrat starých favoritů. Knihovník potěšil jako vždycky, nicméně především větší prostor konečně dostává jeho lordstvo, patricij Havelock Vetinari, který zřejmě chroupe k snídani Machiavelliho, a který hlavnímu hrdinovi osvětluje svůj pragmatický pohled na svět v pro mě nejpamátnější sekci knihy ("lidé nejsou hodní a zlí, jsou jenom zlí, a někteří z nich prostě stojí na opačných stranách"). Jenom ten seržant Tračník mě pořád vážně strašně nebaví, a přijde mi, že je tam úplně navíc.

Osmička (která má na Zeměploše nesmírný okultní význam) je tak nakonec napodruhé mnohem výš, než jsem si myslel, a jsem za to rád.

Mort, Soudné sestry, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Lehké fantastično, Barva Kouzel, Magický prazdroj, Pyramidy

JeKa
29.03.2016

Povedený příběh ze Zeměplochy, to bez pochyby... její umístění ve stu nejlepších knih tady na databázy nicméně upřímně nechápu...

renefer
23.03.2016

Na této knize mě uchvátil začátek a konec. Na začátku tajné schůzky bratrstva a především bratr Žumpa a na konci dráček Errol, který nelítá podle stejných pravidel jako ostatní draci a možná právě v tom tkví jeho kouzlo, kterým osvobodí celé město.

qwill
15.03.2016

Knihovník s hlasitým klepáním kloubů vstoupil do knihovny tady a teď. Každý chlup na jeho těle se ježil vztekem.
Rozrazil dveře a vyrazil do sužovaného města.
Někdo tam dole už brzo zjistí, že nejstrašnější noční můra je rozzuřený knihovník.
S policejní plackou.

alexvera
15.03.2016

"...byli nervózní a napjatí jako harfa v drogovém abstáku, šílely." ...já tu knížku prostě miluju :D dlouho jsem se tak nenasmála

Greene
28.02.2016

Tuhle knihu jsem bral do ruky po měsíci, kdy jsem si od Zeměplochy dával pauzu. Bál jsem se, že to opět nebude ono, přeci jen, předchozí díl, Pyramidy, se mi moc nelíbily. Ale moje obavy byly nakonec plané. Stráže! Stráže! jsou nesmírně čtivé, vtipné a mají v sobě tolik moudrosti, jako jen magické knihy v knihovně Neviditelné Univerzity. Už teď, po pěti minutách, mi všechny hlavní postavy začínají scházet. To jen naznačuje, jak je tato kniha dobrá. Už se těším, až si ji znovu přečtu!

simecef
27.02.2016

"Cestou jsme brali benzín," pravil v jedné z Cimrmanových her excelentní Miloň Čepelka a já, tenkrát čtrnáctiletý, s nechápavým pubertálním pohrdáním sledoval starší členy rodiny, kterak se s hýkavým smíchem sesypali k zemi a - otírajíce si slzy - nemohli rozdýchat genialitu tohoto vtipu. Dnes patřím mezi milovníky všech Svěrákovo-Smoljakových her a hýkavým kácením se k zemi doprovázím cimrmanovské inscenace i já.

Ne tak s Pratchettem. Dlouho mě iritovalo, že ačkoli se s literaturou denně setkávám v práci, můj žánrový rozsah je v určitých ohledech značně omezen. Přestože jsem v dětství nepařil Diabla ani nehrál Dračák, je pravdou, že Pratchetta louskali někteří mí spolužáci už v sedmé třídě - a to jinak mnohdy ani nebyli schopni zarecitovat ani jednu sloku Máchova Máje.

Řekl jsem si tedy, že tuto kulturní mezeru napravím a dlouho váhal, který autorův titul je nejvhodnější pro čtenáře, jenž je světem Ankh-Morporku zcela nepolíben. Úplně první díl je prý o ničem, takže jsem sáhl po Stráže! Stráže!, které mě upoutaly i obsahově.

Humor v díle mě však neoslovil, bohužel. Fantasy nečtu a přišlo mi, jako kdybych se díval na Žhavé výstřely a přitom neměl ponětí, kdo byl Rambo.

Pratchett tedy nedočten, na neurčito odložen. Asi jsem blbej...

Eremites
18.02.2016

Moje druhá kniha ze série Úžasné Zeměplochy. Nebudu se opakovat v tom, jak dokonale mi Terryho humor sedl a jak velkou srdcovou záležitostí se pro mne celá Zeměplocha a její obyvatelé stali.
Co mne v této knize hodně dostalo, je poznání, že Terry Pratchett není jen kouzelným spisovatelem s famózní fantazií, ale také skvělým pozorovatelem a znalcem lidí - i v tom širším pojetí - lidstva jako celku, jako organismu, který má své zákonitosti, vlastnosti, slabosti a předvídatelné chování. V tomhle příběhu se skrývá (štiplavým humorem obalená) mistrovská sonda do duší lidí (a zdaleka ne jen obyvatel Ankh-Morporku).
Vzhledem k povaze svého zaměstnání mohu toto lidské dění (obzvláště v oblasti politicko-mocenských bojů a následných reakcí "poddaných") sledovat často a poměrně zblízka. A hle - nenacházím výrazných rozdílů. Uznávám, že to pro většinu čtenářů asi nebude tak převratný objev, nicméně mně to velmi niterně zasáhlo, protože to je téma, o kterém velmi často přemítám a které bych rozhodně nedokázala takto bravurně a s lehkostí popsat - navíc chutně obalené v lákavé polevě skvostného humoru. No a drak (moje velká dětská láska) - to už je prostě třešinka na dortu :)

"Na první pohled vypadáte jako slaboši a citlivky, vrhl po něm drak myšlenku jako kámen. Ale MY jsme draci. od nás se čeká, že budeme krutí, vychytralí, strašliví a bez srdce. Ale řeknu ti tolik, ty opice - obrovská hlava se natáhla ještě blíž, takže se Zavoněl téměř propadal do nemilosrdných dračích očí - nikdy jsme se nepálili, nemučili ani netrhali vzájemně na kusy a neříkali tomu morální jednání!"
"Zavoněl mluvil a přítomné opřádalo ticho. Jeden druhému se vyhýbali pohledy, protože měli do posledního strach, co by tam mohli zahlédnout. Každý z nich si myslel: Někdo z nich přece už každou chvíli musí něco říct, nějaký protest, a já pak zabručím na souhlas, neřeknu nic konkrétního, tak hloupý nejsem, ale rozhodně něco velmi pevně zamumlám, tak aby ostatní nepochybovali, že zásadně nesouhlasím, protože v takových chvílích to všechny slušné muže téměř nutí vstát a něco prohlásit....Nikdo nic neřekl. Zbabělci, pomyslel si každý z nich."

S kapitánem Elániem souzním velice, je mi dosud nejbližší postavou ze Zeměplochy. Řekla bych, že máme hodně podobné vidění světa :)
"Pokud vůbec existovalo něco, z čeho na něj (Elánia) padala větší deprese než z jeho vlastního cynismu, pak to bylo to, že mnohokrát nedokázal být ani zdaleka tak cynický jako skutečný život".

Můj obdiv vzbudil i lord Vetinari - ta (dnes obzvlášť mimořádně ceněná) schopnost být za každou cenu v každé chvíli připraven na jakoukoliv možnost. Jeho pragmaticky cynický (a po čertech pravdivý) pohled na světodění je prostě odzbrojující a ač vlastně záporná postava, člověk se neubrání jistým sympatiím.
"Víte (Elánie), já mám dojem, že cítíte život jako strašlivou zátěž. Je to tím, že lidi dělíte na dobré a špatné, pokračoval Patricij. To je samozřejmě úplně chybné. Existují, vždycky a všude, jen zlí lidé, ale někteří z nich stojí na opačných stranách. Jedno jediné pěnící moře zla, řekl s výrazem téměř majetnickým. Místy mělčí, jistě, ale zato hlubší, mnohokrát hlubší na místech jiných. Ale lidé jsou rádi, když jim sestavujete malé vory zákonů, pravidel a blíže neurčených dobrých úmyslů a říkáte: ´Tohle a tahle je to správné a nakonec to musí zvítězit! Úžasné! Poplácal Elánia přátelsky po zádech."

No a Karotka - obr s trpasličí duší - kdo by ho nemiloval? :)

Blekmun
25.01.2016

Pravdepodobne jedna z najlepších vecí, aké Terry napísal.

"Já si vždycky myslel," prohláil monarchista a s výrazem muže, který se chystá někoho obdařit zásadní moudrostí, si začal nacpávat dýmku, "že hlavní problém, když je jeden králem, je v tom riziku, že se vám opíchá dcera."
Rozhostilo se zamyšlené ticho.
"Pak usne a bude spát sto let."
"Aha" oddechli si s nesmírnou úlevou ostatní.
"A pak je tady to trápení s hrachem," dodal.

Je tu toľko šplechov a pamätných myšlienok v spojení s cynickým zmyslom pre krutú realitu neústupnej každodennosti, že je to nadpriemer aj u Pratchetta samého a dá sa tým vo vlaku poprskať od smiechu nejedného spolucestujúceho.

"Měli ty zvláštní, zamyšlené výrazy lidí, kteří (...) vědeli, že zatímco se můžete spolehnout na hrdiny, krále a v nejhorším na bohy, na přitažlivost a hlubokou vodu se můžete spolehnout OPRAVDU."

Možno to v závere chcelo nejaké rafinovanejšie rozriešenie príbehu, ale ja stále vravím, že ten príbeh u Pratchetta nie je to, kvôli čomu sa to primárne číta.

"Mohl by to být docela nevinný kolemjdoucí, pane," utěšoval ho Karotka.
"Cože? Tady v Ankh-Morporku?"

Ignis
07.01.2016

Podle mě jeden z nejlepších dílů Zeměplochy (spolu s Mortem, Soudnými sestrami a Čarodějkami na cestách - tam bych se asi nedokázala rozhodnout o pořadí).