Poslední hrdina

Ve svém čase byl legendou. Pamatuje si časy, kdy si hrdina nemusel lámat hlavu s ploty, soudci ani civilizací. Pamatoval si časy, kdy vás lidé nevyhnali za to, že jste zabili draka. Bohužel, už si občas nepamatoval, kam si založil zuby... Co se toho týká, příliš šťastný z toho není... Takže právě teď se Barbar Cohen se svým dobrým star... celý text

Ve svém čase byl legendou. Pamatuje si časy, kdy si hrdina nemusel lámat hlavu s ploty, soudci ani civilizací. Pamatoval si časy, kdy vás lidé nevyhnali za to, že jste zabili draka. Bohužel, už si občas nepamatoval, kam si založil zuby... Co se toho týká, příliš šťastný z toho není... Takže právě teď se Barbar Cohen se svým dobrým starodávným mečem, novou vycházkovou holí a starými přáteli – a tím myslíme skutečně velmi staré přátele – vydává za svým posledním velkým dobrodružstvím. Byl to dobrý život. Teď se Cohen chystá zdolat nejvyšší horu Zeměplochy a předstoupit před své bohy. Nelíbí se mu způsob, jakým bohové lidi nechávají vyrůstat – a zastárnout a zemřít. Je čas, říká Cohen, konečně jim něco vrátit. Poslední hrdina Zeměplochy se vypravil vrátit bohům to, co jim první hrdina světa ukradl. Ano, a pomstít se! Pokud ho však někdo včas nezastaví, bude to znamenat konec světa. Někdo se o to pokusí. Takže kdo ví, kdo je vlastně poslední hrdina...?

Úžasná Zeměplocha, kniha 28., přeložil Jan Kantůrek. méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/47_/479/zemeplocha-posledni-hrdina-479.jpg 4.6262
Série:

Úžasná Zeměplocha (28.)

Originální název:

The Last Hero (2001)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy
Vydáno:, Talpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Přidat komentář
kní
31. května

Pane Pratchette, Váš humor ve mně vyvolává přesně ty pocity, při kterých, býti kočkou, hlasitě předu. A navíc jsou tu ty krásné ilustrace, díky za ně, pane Kidby! ("Tenhle muž byl chytrý tím zvláštním, nepřítomným způsobem. Nejen že dokázal namalovat portrét, který vás sledoval, kamkoli jste se pohnuli v místnosti, ale pak s vámi šel ještě domů a umyl za vás nádobí. Někteří lidé mají neobyčejnou sebedůvěru, protože jsou hloupí. Leonardo vypadal jako někdo, kdo má spoustu sebedůvěry proto, že ještě nikdy nenašel důvod, proč ji nemít. Spokojeně by vykročil ze střechy vysoké budovy v onom šťastném stavu mysli člověka, který je rozhodnut vypořádat se s otázkou přitažlivosti země, až na ni narazí. A možná by to i dokázal.")

david5746
08.07.2016

Tak obrázky jsou to pěkné, to je asi tak všechno.

petulka.sasanka
05.04.2016

U knihy jsem se výborně pobavila. Pratchett nikdy nezklame. Jeho knihy bych dávala jako povinnou četbu. Proč? Chcete vysvětlit myšlenkový experiment "Schrödingerova kočka" - nalistujte stranu 36. Přeji příjemnou zábavu

3DD!3
21.01.2015

Poslední ze Zeměploch, kterou jsem si chtěl opravdu přečíst (ty co budou následovat pročtu spíš ze zvědavosti). Cohenova finální kapitola a vlastně i poslední kniha, kde se objevují mé oblíbené postavy byla skvělou tečkou za těmi lety, měsíci a hodinami, které jsem na velké A'Tuin strávil. Sága hodná konce.

SuperFrankie
05.01.2015

''Byli jsme dohodnuti?'' nadhodil Choven s mečem stále ještě napřaženým.
''Opravdu? A slyšel jsi někdy rčení 'Osud neošidíš?' ''
Bláznivý Humoš se vztyčil ve svém křesle. ''A slyšel jsi ty někdy rčení 'Di se vycpat, kámo'?''

Fantastická parodie na pověst o Prométheovi! Bavil jsem se od první stránky až do poslední a navíc je ještě všechno podtrženo krásnými ilustracemi od Paula Kirbyho! Jasných pět z pěti, není co řešit.

knedlik
22.09.2014

Úžasně mile zábavné, jako vždy. Okouzlující postava mistra Leonarda, jenž jako nejrychlejší způsob dopravy na Cori Celesti volí cestu přes Měsíc s využitím gravitačních polí a draků, nenápadně maskující své sklony vyrábět ničivá a smrtící zařízení; Smrť, zabývající se problémy kvantové fyziky a několik stárnoucích hrdinů, kteří musí jen dávat pozor, kam si odložili zuby a dbát na výběr trasy tak, aby po ní mohlo projet kolečkové křeslo. Aneb jak to Barbar Cohen natřel Osudu v kostkách a jak se o nich budou vyprávět ságy a báje, díky nimž zůstanou nesmrtelní...

Jennkie
07.07.2014

Tento díl Zeměplochy mě nezaujal stejně jako ty ostatní, ale i tak byl zajímavý :-)

LucieRej
07.10.2013

Jedna z nejlepších a nejšílenéjších zeměploch.

yueh24
09.05.2013

Barbar Cohen a Mrakoplaš, ještě v tomto krásně ilustrovaném vydání, to nemůžu hodnotit jinak, než maximálně.

lanusinka
01.03.2013

Poté, co jsem přečetla jsem si prostě nad knihou musela sednout ještě jednou a jenom v klidu vychutnat naprosto dokonalé ilustrace....

vhumanik
22.09.2012

Krátká ale jedna z nejlepších od pana Pratchetta. Vše ostatní ž bylo v komentářích řečeno, tak proč to opakovat? ;)

st.me
12.01.2012

Dočteno.
Otáčím poslední stránku, zavírám knihu. Potichu sedím u svého stolu. Uvnitř mě svádí nelítostný boj několik emocí.
Radost a pobavení, tak jako vždy, jsem se nasmála u příběhu psaným z pera Pana Pratchetta.
Obdiv nad dechberoucími ilustracemi, které provázejí celým příběhem. Člověk se na ně může dívat hodiny a neomrzí se mu.
Překvapení, jak to dopadlo.
A smutek, že něco skončilo. Vlastně si nejsem tak úplně jistá, jak to skončilo. Ale takhle to být nemohlo.
Nejsem sice chronický optimista jako kapitán Karotka, ale v jednom s ním musím souhlasit. Vždycky zbývá naděje. A tu si s touto knihou odnáším i já.
Děkuju!

Azizi
17.11.2011

Kde je Mrakoplaš, tak tam je u mňa automaticky 5 hviezdičiek (už len tá postava sama o sebe je dokonalá). O tejto knihe som dlho len snívala, až som ju nakoniec dostala na Vianoce. Je skutočne nádherná, tie ilustrácie sú krásne, kvalitný papier a také tie rôzne zaujímavé drobnôstky (ako napríklad obrázky všelijakých druhov drakov)... Napriek tomu som sa po celý čas nemohla zbaviť pocitu, že príbeh za tými ostatnými Mrakoplašvými zaostával. Veľmi veľa pozlátka (nevravím, že to nie je dobre), ale to niečo, čo ma na podobných knihách baví, toho tam bolo pomenej.

Mayanea
26.08.2011

,,...ale když odejde poslední hrdina, je po všem."

Něco TAKOVÉHO jsem už pěkně dlouho nečetla. I na dobrý zeměplošský příběh se mi to zdálo geniální. Podobnost s řeckou mytologií nejspíš čistě náhodná (jediné, co si z nedočtených bájí a pověstí pamatuji, taky tam přece jenom někomu byly poskytnuty regenerující se játra, hodný orlí společník a plná penze na skále).
V knize jsem našla méně překlepů než obvykle (ale zato pobavily - z Cohena se na jednom řádku stal Conan!)

Ale vážení... doteď jsem si myslela, že ilustrovaná Zeměplocha, to je prostě utopie, do které se nikdo na světě nehrne, ač je to děsně inspirativní. Kidby je génius a nový bůh, doufám, že ho nějací další hrdinové najdou na Cori Celesti a vyřídí mu mou uctivou poklonu, protože ty ilustrace .... ty ilustrace nehorázně zvedly nahoru dojem, opravdu neskutečně... nechte mě v tichosti kvičet a rozplývat se nad roztomiloučkým Smrťovým koťátkem a nad minstrelem sedícím s lyrou na pahorku! Protože málokdy jsem si všechny představovala tak dokonalé a... ploché.