Útěk na venkov

Pěkná, jednoduchá, odpočinková knížka. Hezký přirozený příběh. Taková pohodová knížka ke kávičce.

Hezká odpočinková kniha

(SPOILER) Ja by som sa s dovolením pridala k čitateľke Barbara 182, vystihla, čo mám na mysli. Doplnila by som akurát za seba jedno + a to, že Ella nevyhrala v súťaži s tortou a naviac to bol trochu trapas (obvykle sú hrdinky všeznalkyne na prvú dobrú, toto bolo pekne uveriteľné, kto nepečie pravidelne, chybu urobí, naviac chodila aj na záchod a umývala riady, čo v zápale lásky sa v knihách a filmoch nestíha) a ešte jedno - a to, že tých klišéoidných nehôd so psom bolo príliš (skoro všetko sa stihlo: kôš, hovienko rozšliapnuté aj rozkľaknuté aj vyváľané, pád do vody, zožrané všetko možné, chýbalo len niečo zožuvané / zničené, ale na to sú labradory až moc slušniacki hafani). Vtipný a neotrieskaný moment: Ella / Cinderella :)))

Nebylo to bůhvíjak sofistikované, ale ani vyloženě prostoduché, zkrátka lepší průměr v tomhle žánru. Na začátku jsem si sice říkala, že ta neznalost, co obnáší péče o psa, byla až moc, a stejně tak by to chtělo možná trochu víc inovace ohledně zápletky s ex-partnery hlavních hrdinů, ale jinak to bylo oddychové, nenáročné čtení jako dělané pro sychravé podzimní večery či dny. Líbilo se mi venkovské prostředí prodchnuté idylickým klidem a velmi milí obyvatelé městečka, kteří byli místy dost svérázní, ale vlastně fajn. A oceňuju i komplikovanější minulost malířky Elly a moc hezká byla i celá ta část týkající se jejích kreseb pro děti. Určitě se chystám přečíst i volné pokračování o Devonově sestřičce ve veterinární ordinaci a potenciální švagrové Bets a jsem zvědavá, jestli se tam konečně objeví „paní Columbová“ Magda :-)

(SPOILER) Knížka pro mě byla bohužel zklamáním. Těšila jsem se na krajinu i to, že hlavní hrdinka bude mít konečně psa, ale nějak jsem celému tomu příběhu nevěřila. Že by Tess okamžitě začala poslouchat cizího člověka? Taky mi nepřišlo moc reálné, že v době internetu by si Ella o psech nezjistila vůbec žádné informace. Chemie mezi Ellou a Devonem nebyla vůbec žádná. Bets mě od začátku iritovala, i když postupem knížky se trochu uklidnila, asi aby autorka mohla navázat dalším dílem, což se taky stane. Ella i Devon byli navíc hrozně naivní a neuměli komunikovat. Navíc bylo fakt zvláštní, jak byla Ella netečná vůči svému okolí, protože jak si mohla nevšimnout, že je úspěšná. Její merch musel být doslova v každém větším obchoďáku. Jsem zvědavá, jak bude popsaná Magda v druhém dílu, protože to už by měla být zpátky. Bohužel tento díl klasifikuji společně s Čajovnou v Tokiu od autorky jako nejslabší. 3* s odřenýma ušima.

Takový neškodný milý příběh o Elle, která utekla od svého přítele. Knížka mě však moc nezaujala, děj byl snadno předvídatelný a hlavní hrdinka mě tak trochu štvala, byla tak trochu otravná a na můj vkus trochu jednodušší. Ke knize nejspíš už vracet nebudu.

Tak to byl krásný milý příběh o Elle, která se snaží najít zpět sama sebe a o psí lásce.

Krásný milý příběh o Elle, která utekla z Londýna od svého přítele na venkov aby znovu našla sama sebe.
V příběhu se určitě hodně lidí najde (jako já), pokud jde o hlubší témata jako je ztráta, rozchod a osobní vyhoření.
Příběh je ale hezký jemný a vtipný - plný venkovské pohody a psí lásky.

Když jsem začala číst, hlavní hrdinka Ella mi přišla tak strašlivě otravná, že jsem chtěla knížku zavřít a dál nepokračovat. Avšak znalost ostatních autorčiných knih mi v tom zabránila a opět nezklamala. Krásný, srdečný a dojemný příběh.

Příběh, který se velmi pěkně čte. Pohoda, srdečnost a žití na venkově. Za mě doporučuji, když si chcete u knihy odpočinout a zrelaxovat ideálně na dovolené.

Další pohodová knížka od mojí oblíbené autorky. Čtenáře potěší a zahřeje u srdce:).

Julie Caplin mám ráda, ale tato kniha mě až tak nenadchla. Prvních 200 stran žádný děj, nuda a na konci několik zvratů. Příjde mi nepravděpodobná tak rychlá a velká změna hlavní hrdinky po odstěhování z města na venkov. I třeba s tím pejskem - nemyslím si, že někdo, kdo nesnáší psa ho začne tak rychle milovat, když nemá ani základní povědomí o chování psů. Přišlo mi to chvílemi až nelogické.

(SPOILER) Hezká nenáročná knížka. Bavil mě vývoj "vztahu" hlavní hrdinky a psa. Překvapilo mě, že hlavní hrdinka byla až tak bezradná v péči o fenku. Myslela jsem si, že základní obstarání zvířete umí člověk tak nějak intuitivně, tak asi ne každý :) Podobně jsem byla překvapená z finanční (ne)gramotnosti obou hlavních postav. Zvláštní, ale lidé jsou různí. Jak už to u knih autorky bývá ve třetí čtvrtině se mi děj velmi táhnul, ale spád na konci vše zachránil.

Skvělá kniha
Miluji zvířata a psy obzvlášť.
Julie Caplin je skvělá. Jdu se vrhnout na Léto

Sice to není tak úplně můj oblíbený žánr, ale tentokrát jsem si chtěla u knihy trochu oddechnout. To kniha splnila na jedničku. Vývoj děje byl očekávatelný vlastně už od začátku. Konec braný docela hopem. Trochu mi to kazil poměrně značný počet chyb v textu, na to já jsem citlivá .

Četla jsem od této autorky Kavárnu v Kodani a Cukrárnu v Paříži... oddychovky trochu na jedno brdo, tak jsem si od této knihy slibovala něco víc. Musím říct, že prvních cca 150 stran jsem protrpěla a skoro knihu odložila. Strašně mi vadilo, že autorka dává snad do každé věty nějaká přirovnání, která mi nepřišla ani zajímavá, ani vtipná, spíš nesmyslná a trapná. Jako např. " Popotahuje tak, až při tom chrochtá... Pes jako čerstvě propuštěný vězeň očichával a očmuchával krajnice cesty... Vyčůral se tak, že by si nezadal s Niagarskými vodopády... Ramena mu sevřelo napětí podobné svěráku... Vracet se k hádce a zas a znovu se v ní šťourat jako jazyk v aftu... Lesklé listy se právě začínaly rozvíjet jako smaragdově zbarvení brouci... Ocasem mávala ve vzduchu s jemností válečku na těsto... Vydralo se z ní zachrochtání hodné prasete v lanýžovém poli atd. atd." Nevím, zda za to může nešťastný překlad, ale mně to hrozně lezlo na nervy. Pak i to, že je hlavní hrdinka Ella na začátku podána jako úplná blbka, která volá ve 4 ráno na veterinu, že pes vyje a co má dělat. No a milostný příběh je také jasný od samého začátku, že ti, co se nemusí se pak hrozně milují. Druhá půlka knihy byla už lepší, trapná přirovnání jsem se pokusila ignorovat, psy miluju, takze aspoň 2,5*.

Dosud jsem měla JC za autorku samých mistrovských děl. Po přečtení Útěku na venkov ale musím svůj názor lehce přehodnotit. Autorka se tentokrát pustila do tématu syndromu vyhoření, ale mám takové tušení, že jí samotné během psaní energie docházela – jinak si výsledek nedovedu vysvětlit.

Hlavní postavy mi byly nesympatické, děj se místy vlekl a humorné situace byly spíš podivné než vtipné. Chyběla mi romantika i vášeň, které bych u tohoto typu knihy očekávala. Musela jsem se opravdu přemáhat, abych příběh dočetla – ale dobře jsem udělala. Ve druhé polovině se kniha přece jen trochu zlepšila a chování hlavních hrdinů konečně začalo dávat smysl. Ani pozitivní závěr však nedokázal úplně napravit mdlý dojem z první části.
Celkově tedy hodnotím průměrně – víc než 3* si Útěk na venkov tentokrát nezaslouží. Pokud vás láká prostředí venkova, možná si přijdete na své. Jinak ale spíš doporučuji sáhnout po jiné knize od této autorky.

Chtěla jsem nějakou oddechovku, abych si odpočinula od všech těch náročných témat, která jsem zvyklá číst. Oddechovka to je, v tomto směru bylo očekávání splněno. Příběh je už od prvních stran předvídatelný a ničím nepřekvapí. Je to celkem milá knížka, která se docela dobře čte.

Příjemná,nenáročná knížka do letních dní,akorát se mi místy zdálo,že se příběh vleče a konec byl takový hodně rychlý,moc se mi líbilo jak rychle se dokáže spojit lidská a psí duše,je to opravdu láska opětovaná a věrná..