Úplněk Rudého boha

Přesně jak anotace slibuje, tak autor čtenářům přináší temný příběh.

Ocitáme se ve světě, který má pět minut před koncem. Svit Rudého boha postupně oslabuje lidstvo a dělá z nich bestie... šance na zvrácení situace se blíží nule.

Tak se nejprve mrkneme na to, co se mi na knize líbilo:
1) Démoni - líbilo se mi, že ti “důležití” měli i osobnost a stali se zapamatovatelnými.
2) Nastavování zrcadla - v knize není nic černé nebo bílé. Naopak zde autor pracuje s tím hrozným, co můžeme znát i z reálného světa. Propaganda, manipulace, zastrašování apod.
3) Obálka - nebudu lhát, nejsem tvor obálkový, ale tady ilustrátor odvedl dobrou práci a kniha na první pohled dokáže zaujmout.

Jenže... v anotaci stojí: Temná a krvavá fantasy inspirovaná horory H. P. Lovecrafta a videohrou Bloodborne. Nebudu lhát, ale na základě této věty jsem začala od textu očekávat něco víc. Když už se autor přihlásí k takovým jménům/titulům, tak čekáte pecku.

Jenže... i přesto, že jsem si nějaké scény v průběhu užila, tak z příběhu nejsem ve výsledku tak odvařená.

POSTAVY
Už od začátku nás autor obklopí velkým množstvím postav. Jenže... čtenář se snaží zorientovat v prostředí, do kterého je uvržen a udržet si přehled o všech postavách je náročné. Vztahy mezi nimi vznikají stylem - autor to řekl, tak se s tím smiř - a chybí tu nějaký přirozený vývoj. Vztahy mezi nimi vznikají dá se říci náhodně a mnohdy to není “přirozené”.

PŘÍBĚH
Máme tady sice hlavní linku a pár vedlejších, ale všechny jsou ve výsledku takové “nedotažené”. Tím, že se autor přiznává, že čerpal inspiraci z jiných světů/titulů, tak tím dost trpí samotná kniha. Během čtení jsem nabyla dojmu, že předpokládá, že každý čtenář bude znalý zmíněných titulů, a proto se neobtěžuje různé scény, mechanismy, historii více popisovat. Místo toho dostaneme příběh, který se sice nějak posouvá dopředu, ale je moc předvídatelný a nedostává se nám toho, co je slíbeno v anotaci.

Shrnuto, podtrženo...

Kniha je svým způsobem zajímavá. Jde poznat, že autor rád čte fantasy klasiky, je ovlivněn herním světem. Jenže ta kniha je opravdu dlouhá a ten příběh je roztahaný, konec takovým mixem “náhodných” okamžiků a člověk z toho moc ve výsledku moudrý není.

Autor touto knihou ukázal, že nemá problém psát. Ale ten příběh má špatné základy. Myslím si, že si ukousl moc velké sousto. Nápad není špatný, ale provedení neodpovídá tomu, co slibuje anotace. Je to takový “netflixový Zaklínač”, který ve výsledku neurazí, ale ani nezanechá ve čtenáři hlubší dojem.

Děkuji Mystery Press za poskytnutí recenzního výtisku.

Autor se inspiroval u Lovecrafta a videohry Bloodborne, který má úžasnou temnou atmosféru, a tak jsem si dost podobně představovala i svět, kde se Úplněk Rudého boha odehrává. Inspirace tu nepochybně je a některé prvky se do knihy promítly, ale příběh vypráví už o něčem jiném.

Mezi hlavní postavy patří Scalv, který byl celý život bit a ponižován. Náhle se ale ocitne bez pána a musí sám rozhodnout o své budoucnosti.
Lovec Thaddeus je osvobozen, aby mohl zachránit Nettfari, která je snad jediná neposkvrněná duše - každého chce zachránit a nesnáší nespravedlnost. Lovec funguje jako takový bodyguard našeho tria a v lecčem připomíná zaklínače. I on se musí potýkat s následky své minulosti.

Dění sledujeme střídavě z pohledu i několika dalších postav a nahlédneme také do kruhu démonů, kteří se snaží si lidský svět přivlastnit. Líbí se mi, že všechny bytosti nejsou černobílé. Každý má své vlastní cíle a dělá rozhodnutí, která ne vždy působí správně.. a někdy ani není jasné, co vlastně správné je.

Svět a pozadí současných událostí poznáváme postupně stejně jako další bytosti a jejich pohnutky. Příběh se mi celkově velmi líbil. Je plný akce, napětí, soubojů, zvratů a okořeněný špetkou lásky. Vůbec bych neřekla, že se jedná o autorův debut, protože knížka je napsaná opravdu skvěle - je čtivá a nenarazila jsem na nic, co by mi vadilo.

Tato kniha pro mě byla opravdu moc příjemným překvapením a jsem ráda, že se mi díky spolupráci s nakladatelství Mystery Press dostala do rukou - děkuju. Zamilovala jsem si temný svět, ve kterém se odehrává a bavily mě rozmanité postavy, nejistota i styl vyprávění. Za sebe můžu knížku doporučit - určitě si zaslouží více pozornosti.

Rudý svit osvětluje vše... Úplněk se blíží. Cítíš změnu? Cítíš, jak tě začíná ovládat Rudý bůh? Tvůj čas se krátí... Staneš se bestií, rozsápeš svými tesáky své nejbližší...Nebo oni rozsápají tebe? Cítíš, jak moje moc sílí? Už není naděje. Lidské pokolení vymře. Slyšíš mě? Ano, i ty se připrav na krveprolití, které pohřbí celý tvůj rod. Připrav se na smrt.
Takto Rudý bůh promlouvá k nám všem. Někteří, při pohledu na něj, již jeho vábení neodolali a proměnili se v bestie. My ostatní zatím odvoláváme. Někteří lépe, jiní hůře. Naše Církev přišla se séry, které volání temného potlačují, ale jeho moc neustále sílí. A naše jediné útočiště - Citadela, do které jsme se všichni uchýlili, ztrácí svou moc. Světlo, možná tyhle řádky píší zbytečně. Možná je již nikdy nikdo, kdo by uměl číst nenajde, protože už nikdo takový nebude. Ale musím to všechno zapsat, jinak bych se zbláznil. Ach ne!!! Slyším, jak mně opět vábí. Myslím, že...

Tuhle knihu jsem měla v merku od první chvíle, co jsem zahlédla její obálku. Ta je totiž naprosto dokonalá a vábí k podzimnímu čtení. Takže skvěle načasované vydání. A navíc to vystupující písmo, no zkrátka nádhera.

To ale není nic proti obsahu. Ten je snad ještě dokonalejší. Už teď mohu říct, že knihu řadím mezi TOP 5 knih tohoto roku.

Od první stránky jste vtaženi do příběhu. Vše je perfektně vysvětleno, svět je dobře vybudovaný a akce se nádherně doplňuje s napětím.

Sledujeme osudy čtyř "hlavních" hrdinů. Každý pochází z jiné společenské vrstvy, každý má jiné osobní cíle a jinou povahu. Já si zamilovala nejvíce Scalva. Na začátku otrok myslící jen na sebe a svou svobodu, ve finále ale úplně jiný člověk. Mám ráda i ostatní "hrdiny". Nettfari i Thaddeuse. Všechny postavy procházejí obrovským vývojem, a to v knihách zkrátka hledám.

Nechybí ani pohledy očima bestií a démonů. Což je za mne také velké plus.

U knihy by jste nepoznali, že je autor takový mladík. Musím říct, že jsem se toho věku malinko bála, ale vážně není proč. Klobouk dolů. Myslím, že po takovéto premiéře se rozhodne máme do budoucna na co těšit.

A já budu samozřejmě při tom. Už teď vím, že každá další autorova kniha má vyhrazené místo u mne v knihovně.

Debut, který působí jako práce zkušeného autora. Rákos dokázal vytvořit svět s mezinárodním zvukem – žádné lokální klišé, žádná zbytečná romantika, žádný sex jen proto, že „prodává“. Každý dialog, každá akce má smysl. Šlape to jako dobře promazaný stroj.

Atmosféra? Hustá jak Mlha, která obklopuje celý příběh. Kniha dýchá Lovecraftem, ale nestojí jen na jeho odkazu – přidává vlastní mytologii, která působí starodávně, neúprosně a zároveň překvapivě soudržně. Inspirace Bloodborne je jasně cítit, ale neparazituje – spíš tě vtáhne hlouběji do děje a pomůže ti malovat si tenhle svět v hlavě s děsivou přesností.

Postavy jsou uvěřitelné a lidské, i když se ocitají v nelidském světě. Dělají rozhodnutí, která dávají smysl – i když jsou někdy strašlivá. Rákos píše bez příkras, bez moralizování, bez zbytečných kudrlinek. Na debut je to nečekaně vyzrálé, pevné a vyvážené dílo.

Úplněk Rudého boha je pocta temnotě, pocta řemeslu a pocta čtenářům, kteří chtějí něco víc než další fantasy s povinným milostným trojúhelníkem.
Smekám a těším se na další knihy od autora.

Svět, jaký lidé znali dříve, je pryč.
Postupně zmizely hvězdy a pak se na nebi objevila nová, jediná – Rudý bůh. Čím více svítí, tím větší sílu má. Slabší jedinci se vlivem hvězdy mění v bestie a nastávají dvě možnosti. Buď tuto bestii včas zabijete nebo ona dostane vás!

Osud tak svede tři postavy dohromady.

Nettfari je mladá dívka, která chce zachránit každou živou bytost. Je vždy spravedlivá a se svým kamarádem řeší zmizení mladých žen. Tato cesta jí ale přinese plno utrpení a smutku. Když se brány Citadely uzavřou před bestiemi a démony, Nettfari se nestihne vrátit do bezpečí. Ochranu jí pak dělají Scav a
Thaddeus – dva naprosto odlišní muži.

Scalv je otrok, který byl celý život bit, ponižován a využíván na tu nejtěžší práci. Protože pochází z Cizího světa je náchylnější na proměnu v bestii, proto má náramek, který jakmile zaznamená proměnu, zabije ho. Jeho majitel proměnu prodělá dříve, Scalv uteče a začne bojovat za svou svobodu.

Druhým mužem je odsouzený Lovec Thaddeus. Bratr Nettfari ho pustil ze žaláře, aby zachránil jeho sestru. Zde si odpykává trest za usmrcení jedné rodiny. Důkazy ale nebyly jednoznačné, proto nebyl hned popraven. Společně se pak Thaddeus vydává se Scalvem a Nettfari na divokou cestu, která všem změní život.

Je zde plno skvělých bojů, zvratů, napětí a krve! Lovec Thaddeus mi neskutečně připomínal Zaklínače – neohrožený, silný, nebojácný, bojující do smrti nepřítele nebo té své.

Při cestování hrdinů jsem se ráda vracela k mapě. Vzhled hlavních postav a bestií mi zase pomohl dopředstavit si IG profil autora se skvělými ilustracemi.

Co si myslíte vy? Přinese Rudý bůh totální zkázu a zneškodní celý svět? Nebo trojice hrdinů najde v sobě tolik síly, aby porazili společnou silou démony? Vezměte tuto knihu do rukou a nechte se pohltit!

Temné fantasy inšpirované hrou Bloodborn či dielami Lovecrafta? Prečo nie! No ani hru, ani knihy od spomenutého autora som ešte nehral, respektíve nečítal. Na jednej strane je teda fajn, že nedokážem určiť do akej miery ide o inšpiráciu, ale na strane druhej, asi je to trocha aj škoda. Vysvetlím prečo.

Začínajúci český spisovateľ debutuje knihou, ktorú napísal dobre. Z pohľadu štylistiky, dialógov ani opisu mi tam nič neprekážalo. Čítanie šlo pomerne hladko, no problém som mal trocha s úvodom, kde sa mi orientovalo fakt ťažko. Nevedel som síce čo ma tu čaká, no dej sa i tak pomaly uberal celkom iným smerom, než by som myslel. Vlastne, isté časti príbehu som pochopil asi až po polovici knižky, čo mi prišlo trošku neskoro. Samotné postavy však zaujímavé boli, no niektoré vzťahy medzi nimi na mňa pôsobili uponáhľane a úplne som im neveril. Taktiež ich správanie v niektorých situáciách bolo zvláštne.

Musím napísať, že najlepšia pasáž bola v mojich očiach asi tá s mníchmi, ktorá bola skutočne dobre rozpísaná! Ibaže, zároveň bola i najzaujímavejšia z celej knihy. Trocha to na mňa pôsobilo tak, že autor sem chcel toho napchať čo najviac. Možno mal aj precízne vymyslený nejaký worldbuilding a layout v pozadí, no bolo to priveľké sústo, aby sa to rozumne vopchalo a rozpracovalo do jednej knihy. A pritom je to celkom slušná knižná tehla. Väčšina vecí a otáznikov tu v podstate vysvetlená neskôr aj bola, ale stále mi to prišlo tak, že nie úplne dostatočne. Začíname totiž zhurta a kniha nám stále niečo podstrkuje, ale je toho priveľa a zároveň primálo - lepšie to vysvetliť asi neviem.

Vnímam to teda ako taký kostrbatý úvod, ktorý mohol byť jednoduchší, kratší a viac priamočiary. A bez toľkého pozlátka ešte aj viac kompaktnejší. Napriek tomu je to sympatické temné fantasy, ktoré má dušu a stále prevláda pocit, že autor vie o čom píše. Malo to akciu, romantickú linku, trocha napätia, zradu, malý zvrat, prekvapenia, ale i zopár vtipných vsuviek! Či by som však šiel do prípadného pokračovania, to veru neviem. Ale od samotného debutanta by som si azda ešte rád v budúcnosti niečo prečítal. Lebo ten potenciál tu cítiť je.