Upilované mříže
Jiří Pechar
Brilantní próza estetika, literárního vědce a významného překladatele je inspirována věcností a výrazovou sevřeností "nového románu". Na pozadí historických událostí 2. světové války vypráví tragickou historii české rodiny, z níž dodnes mrazí.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2002 |  Interpretace a analýza literárního díla |
| 1995 |  Být sám sebou: pojem identity a jeho meze |
| 1999 | Dvacáté století v zrcadle literatury |
| 1992 | Prostor imaginace |
| 2013 | Lacan a Freud |
Kniha Upilované mříže je v
| Přečtených | 1x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 2x |
| Chystám se číst | 2x |
"Četba této knihy je trochu obtížnější, protože jsem třeba zvolil formu věty, jakou používal William Faulkner nebo Claude Simon, příslušník francouzského nového románu, který dokonce dostal Nobelovu cenu. Je to prostě věta, na kterou si člověk musí zvyknout, takže to není snadné," řekl o Upilovaných mřížích autor. Podepisuji. Ale přiznávám, že jsem si zvykla - a žádné zvláštní čtenářské potěšení z toho nevyplynulo, anotací slibované "mrazení" nenastalo. Příběh vyprávěný posledním z rodu, zachycující především osud matky a jejích dvou mužů, s časem první poloviny dvacátého století plynoucím jaksi málo konkrétně na pozadí, neuchvátil. Jazyková vytříbenost je neoddiskutovatelná, ta čtenáře donutí, aby dočetl do poslední stránky.