Umění počítačových her

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorka hledá odpověď na otázku, zda jsou počítačové hry uměním, a to prostřednictvím celé řady specifičtějších otázek: V čem jsou si hry a umění podobné a v čem jsou naopak jejich případné odlišnosti? Mají hry nějaké specifické prvky, jimiž posunují, rozšiřují náš dosavadní způsob chápání umění? V jakých konkrétních aspektech se nejvíce projevuje estetická inovativnost počítačových her a jejich tvůrců? Otázka po uměleckosti her je přínosná v tom, že umožňuje detailně prozkoumat médium počítačových her a jeho specifika, a to bez ohledu na to, jestli si na ni nakonec odpovíme kladně nebo záporně....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346708/umeni-pocitacovych-her-kj8-346708.jpg 4.310
Žánr
Literatura naučná, PC literatura, Umění
Vydáno, Akademie múzických umění (AMU)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Umění počítačových her

Přidat komentář
3497299
20.12.2017

Zřejmě první kniha svého druhu v českém kontextu. Velmi hodnotná záležitost. Otázka, zda jsou hry institucionálně uznávány jako umění, nakonec není zase tak důležitá – koho zajímá, co je a co není umění? Bendová ovšem uvádí široké pole témat a spojitostí, včetně obstojného úvodu do estetické teorie, informativní a intelektuální zisk z knihy je tudíž docela významný.

Matty
21.08.2017

První původní česká publikace svého druhu (tj. o herní teorii, ne o historii nebo game designu), která může zájemcům o game studies pro svůj kompilační charakter dobře posloužit i jako rozcestník ke kanonickým textům oboru. Navíc s bonusem v podobně nabídnutí širšího, pravda, někdy až moc širokého (na úkor samotných her), historicko-teoretického kontextu.

Také pro toho, kdo již má k tématu něco načteno, budou další odstavce o debatě, zda jsou hry škodlivé, o sporu naratologů a ludologů a zejména o uměleckosti her (která tvoří leitmotiv knihy) víc než jen čtivým repete. Bavilo mne oživování textu autorčinými osobními herními zážitky, jakkoli by někdo mohl namítat, že tyto pasáže, v něčem připomínající recenze, narušují převážně neutrální (nehodnotící) charakter publikace.

Prvenství knihy se zároveň projevuje snahou pojednat na nepříliš velkém prostoru (cca 320 stran) o poměrně velkém množství zvláštností herního média, v zásadě nabídnout průřez vším, čím se game studies zaobírají. V důsledku tak třeba nezbylo víc místa na konkrétní příklady, výrazně usnadňující pochopení některých teoretických konceptů (zvlášť, pokud jste danou nebo nějakou podobnou hru sami hráli).

Samozřejmě je otázkou, zda zas a znovu řešit, jestli si hry zaslouží stejně seriózní přístup jako jiná umění, zda nejde o záležitost, která se časem vyřeší sama a zda by tedy nebylo přínosnější věnovat čas a vědecký zápal jiným oblastem videoherní tvorby. Zřejmě jde ale o fázi, kterou si musí projít každé nové médium. Multimediální perspektiva krom toho patří k silným stránkám knihy – je znát, že Bendová je s filmovou teorií obeznámena přinejmenším stejně dobře jako s tou herní.

Problém uměleckosti knize navíc zajišťuje solidní zastřešující rámec a jasný směr – jednotlivé kapitoly, ať už se týkají společenského postoje ke hrám, herního vyprávění nebo významů her, lze vnímat jako argumenty do diskuze o tom, zda jsou hry uměním.

Umění počítačových her je přes drobné pochyby nad zvoleným rámcem (který ovšem na druhou stranu dává dokonalý smysl, pokud má o smysluplnosti vědeckého přístupu ke hrám přesvědčit skeptiky „zvenčí“) cenným uvedením do poměrně mladého oboru, které mi přijde inspirativní i z filmovědného hlediska. Pro začátek mne inspirovalo k tomu, abych si po dlouhé době zase něco zahrál.