Udělej si ráj
Mariusz Szczygieł
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69664/bmid_udelej-si-raj-Hld-69664.jpg
4
355
61
Nová kniha autora bestselleru Gottland, který byl přeložen do deseti světových jazyků a získal řadu ocenění. Zatímco Gottland vyprávěl o naší historii v uplynulých sto letech, Udělej si ráj je knihou o současném Česku. Je to subjektivní záznam z autorových častých návštěv Česka v posledních deseti letech, vyprávění o tom, co Poláka-čechofila fascinuje na dnešní české společnosti a kultuře – „kultuře radosti smutku“. Svébytným proplétáním motivů vzniká vrstevnatý obraz o naší zemi a kultuře, jak ho vidí slavný polský reportér a spisovatel, který je dnes také u nás významnou osobností. Kniha patří v Polsku k pěti nejúspěšnějším z minulého roku, autorská práva na ni byla tři měsíce od vydání prodána do pěti zemí. Český překlad doplňuje soubor deseti fotografií významného českého fotografa Františka Dostála.... celý text
Literatura světová , Literatura faktu
Vydáno: 2011 , Dokořán , Jaroslava Jiskrová - Máj
Originální název:
Zrób sobie raj , 2009
více info...
Přidat komentář
Pri tejto absyntovke som mala tušenie, že sa mi nebude veľmi páčiť, aj keď Česko mám rada a študovala som tam. A mala som pravdu, ale keďže mojím cieľom je prečítať všetky absyntovky z edície Prekliati reportéri, tak som sa pustila aj do nej.
Ako väčšina reportáži, aj táto je napísaná prekvapujúco čtivo. Čítala sa mi vážne dobre, len v nej bolo, bohužiaľ, príliš veľa vecí, ktoré ma veľmi nezaujímali (ale našťastie je kniha celkom tenká :D). Najviac ma nudili kapitoly, v ktorých autor rozprával o českých osobnostiach, pretože tie ja vôbec nepoznám. Byť Čech, tak ma to asi baví o dosť viac. Ale zas kapitoly, v ktorých sa žiadne osobnosti nevyskytujú, tak tie ma bavili veľmi. Najviac asi kapitola o náboženskom založení Čechov - bolo veľmi zaujímavé sa dozvedieť, ako sa vlastne u nich rozvinul ateizmus (a myslím, že im je s nim veľmi dobre). Takisto aj "spovede" obyčajných Čechov ohľadom toho, či veria alebo nie, ma veľmi bavili, ako aj o ich pohľade na pohreby, aj z toho by sme si mohli trošku brať príklad. Najviac ma pobavila kapitola o českej hymne, nad jej slovami som sa veru pozastavovala už počas svojich štúdií :D. Celkovo je táto kniha u mňa taký priemer - asi polovica kapitol ma vážne nebavila, ale tá druhá polovica bola zas vážne skvelá a bolo veľmi zaujímavé takto nazrieť do myslenia našich susedov.
„Som nezodpovedný čechofil a táto kniha nie je vhodným sprievodcom ani po českej kultúre, ani po Česku. Nie je objektívna. Nerobí si na nič nárok. Je výlučne o tom, čo ma na tejto krajine fascinovalo za posledných desať rokov, odkedy som sem prišiel prvý raz. Je záznamom o prečítaných knihách a o stretnutiach s ľuďmi, ktorých som tam chcel stretnúť.“
Ak čitateľ prijme toto autorovo „varovanie“, zrejme nebude sklamaný, že Urob si raj je vlastne takým dobre napísaným šťavnatým „miš-mašom“.
Nepoznať českú kultúru a formovať si názor o nej len na základe tohto diela, asi sa mi zdá dosť kontroverzná (Egon Bondy, David Černý, Jan Saudek....); omnoho zaujímavejšie a obohacujúcejšie boli pre mňa časti o českých pohreboch (či teda skôr o ich úbytku) a najmä o viere (či teda skôr o jej absencii). Pútavý štýl, zaujímavé postrehy, niekedy až nečakané pointy.
Za mňa spokojnosť, hoci Česko, ktoré poznám (a zbožňujem) je úplne iné Česko, ako predstavuje (a zbožňuje) autor.
Autor má více dobrých postřehů a vtipných poznámek o české nátuře, celkově je kniha čtivá. Kniha ale obsahuje více nesouvisejících příběhů, kde jsou někdy lidské vztahy a osudy vysvetleny zbytečně do detailu (jako vyprávění od babiček). I při rozhovorech skáče při debatě sem tam, jednotlivé odstavce na sebe zdánlivě příliš nenavazují, což ničí ucelený pocit z knihy.
...Když jsem se podíval na zeď, spatřil jsem na modré cedulce, kterou sem někdo přilepil ještě v minulém století, vybledlý nápis: “Pěstujte náhodnou laskavost a nesmyslně krásné činy.”
Existuje někde na světě skupina cizinců, která si uchovává podobná imponderabilia z Polska?...
Tak to byla jízda, velmi bavilo. Pekně napsané, inspirativní, zajímavě provázaný obsah. Pohled Poláka na nás Čechy. Na to, jaký jsme ve víře, v lásce i umírání. V kontextu informace o našich slavných (Tiege, Bondy, Saudek, Pawlovská, Havel a Klaus, David Černý) a také něco o Polácích. Třeba to, že u nich jsou také Rusáci, ale nikdy by si nedovolili mluvit v kavárně nahlas.
Skvělé postřehy, úžasný smysl pro vystižení české osobitosti ať už kladné, či záporné. Páně Szczygielowy reportáže z Česka se čtou velmi dobře.
Z téhle knížky jsem neměla moc dobrý pocit: docela jsem se při četbě styděla, co jsme to za lidi, některé informace (nejen) o známých osobnostech byly pro mě nové a poslouchala jsem je se silně pozdviženým obočím. Pan Szczygieł nás Čechy musí mít hodně rád, když tyhle věci vypráví s pochopením a láskou k českému národu. Hodnotím čtyřmi hvězdami, ne kvůli kvalitě knihy (ta je nesporná), ale prostě proto, že mi to občas přišlo dost hrozné.
Další výborná kniha mého oblíbeného spisovatele, kde nechybí kulturně-historicko-společenský přesah, stejně tak jako humor a obrovský prostor pro zamyšlení. To vše skvěle a čtivě napsáno.
Kniha o Češích pro Poláky očima Poláka.
Portréty známých Čechů- Hrabal, Bondy, Teige, Saudek, Pavliwská, Černý.
Nejvíc autora zajímají Češi, kteří nevěří v Boha....
(2011)
Některé zmiňované věci nejsou samy o sobě tak dobré, jako když o nich píše Mariusz. I kdyby to nebylo o Češích, ale zkrátka o lidech, byly by to pořád nápadité postřehy. Sestavené umně tak, aby měl každý prostor si z toho odnést to své, to se mi na tom líbilo nejvíc.
Mariusz Szczygiel je můj nový objev. Tak nápadité, podnětné a skvěle napsané reportáže (nebo jak to nazvat) jsem ještě nepotkala. Nejsilnější pro mě byla první polovina knihy, ale i tak jsem si užila čtení, dělala jsem si poznámky, co si vyhledat nebo zjistit, a co je nejlepší - bavila jsem se.
Číst o Češích z pohledu cizince, byť velmi blízkého (a sám sebe navíc nazývá čechofilem) byla parádní. Některé rysy domnělé české nátury či mentality jsem si naplno zatím neuvědomila, jiné jsou omílány pořád dokola, přitom autorovy i mé zkušenosti jsou jiné.
Spousta dílčích i větších příběhů tvoří čtivou mozaiku. Na můj vkus je část věnovaná víře/ateismu trochu dlouhá, ale možná to je tím, že v této části jsem se dozvěděla nejméně nového (což ale text vůbec nesnižuje, je to pro mě zajímavé téma už dlouho).
Tuhle knihu bych ráda měla doma. Píšu si do nákupního seznamu.
Další kniha o Češích od mého oblíbeného polského autora Mariusze Szczygieła. Tentokrát se zabývá tím, jak vlastně vypadá ráj Čechů, kteří o sobě prohlašují, že jsou nejateističtějším národem na světě...? Byla psaná především pro polské čtenáře, ale to neznamená, že kniha není zajímavá i pro nás, pro Čechy. Člověk až žasne, když si uvědomí, jak na něj mohou ostatní koukat zvenku. Vzorek českých osobností skládající se například z rodiny Jana Saudka, života Egona Bondyho nebo Haliny Pawlowské představuje český národ v opravdu velmi zajímavém světle. Řekla bych, že kniha pro mě byla trochu slabší, než Szczygiełovy předchozí knihy, ale své místo v mé knihovničce si určitě zaslouží.
Musim říct, že mě zaráží,že tato kniha měla být Poláky přijata s nadšením a obdivem k našemu národu. No, nevím. Na mě tak nepůsobila. Na druhé straně je obohacující přečíst si o svém národu a kultuře z pohledu druhé strany. I když Saudka,Bondyho a jiné bych si za reprezentativní vzorek nevybrala.
Abychom poznali, jací jsme uvnitř, musíme se na sebe podívat zvenčí. Opravdu zajímavá kniha, u které jsem se cítila zahanbeně, jelikož některé informace pro mne byly nové a dozvěděla jsem se o nich od Poláka. Také k pocitu zahanbení patří fakt, že bychom asi těžko hledali českého spisovatele, který by nás informoval o Polsku. A pokud nějaký takový je, pak má stoprocentně u nás Čechů menší pozornost než právě pan Szczygieł. To opět vypovídá o naší samolibosti.
Pro mě kniha byla velice přínosná, jelikož bydlím na Těšínsku, proto se mě hodně dotýká. Zde na české straně to bylo vždy Poláci vs. Češi. Když jsem se jako dítě ptala, proč tomu tak je, vždy se oháněli historií. Také Češi tvrdili, že Poláci zde mají jakési "ústupky", že jim vše snáz projde. S tím, jak dospívám však zjišťuji, že se vzájemné vztahy vyrovnávají. Doufám, že to není jen můj naivní a subjektivní názor, neboť když se člověk začne zajímat o Polsko, pak jsou mu i jeho obyvatelé blíž.
Čekal jsem trošku něco jiného, a dostal to, co by mě nenapadlo :-) Milé překvapení, tak uvidíme, jak to půjde s jeho dalšími tituly ;-)
"V hymnách světa se jde, kráčí, pochoduje, dobývá a nese prapor. V české hymně... se pravděpodobně leží. Co jiného se také dá dělat v ráji?" (s. 196)
Novinář Mariusz Szczygiel je Polák a čechofil a má skvělý pozorovací talent, úsporný styl a smysl pro pointu. Soubor fejetonů a esejí "Udělej si ráj" o nás jako národu vypovídá mnohé, je připomínkou okamžiků a životů minulých, i toho, jak rychle zachází sláva životů ještě žitých (na výběru celebrit v knize zachycených je (bohužel) příliš vidět, jak rychle sláva okorává a zachází. Uplynulo jen osm let a... Pawlovská, Saudek nebo Černý už nikoho nevzrušují, nikomu nic moc neříkají, nejsou nijak zvlášť vidět... což mě přivádí člověka k nepříjemnému uvědomění si, že vlastně nevím, KDO by je v současné době nahradil.).
Na první dobrou zajímavý a na druhou naprosto logický je důraz kladený na absenci víry a Boha v naší společnosti (a naopak víru v hovadiny) a pro mě osobně překvapivý pocit věřících, že jsou ateistickou majoritou diskriminováni (musím se svých věřících přátel zeptat, jak to mají oni).
Konec je smutný, ale stejně jako v celé knize, i tady dokáže autor Tiegeho závětí vše zrelativizovat.
Skvělá kniha.
"Mně jde o to, abych nemusela trčet v práci. Člověk už v životě mával všelijakým stvůrám, tak proč ne papeži." (s. 122)
Skvělý národ.
"Kdysi existovala teorie, že Čechy nic nefascinuje víc než houby (protože je můžou mít zadarmo - tvrdil spisovatel Jan Burian), ale ta definitivně padla, když se v lednu roku 1998 v japonském Naganu stali olympijskými mistry v ledním hokeji." (s. 79)
Skvělí my.
Doporučila mi knihovnice se slovy: "Budete ráda, že jste z Čech." Netrefila se. Postřehy mi nepřišly až tak pozitivní, spíš mi bylo z knihy trochu smutno. Možná jí zkusím ještě jednou. Myslím, že jsem i trochu přeskakovala. Ale pocity opravdu nebyly moc pozitivní. Možná mám na spoustu věcí dost odlišný (a celkem vyhraněný) názor.
Za přečtení rozhodně stojí!! Chyba bude tentokrát na mé straně přijímače nikoli v autorově vysílači:)))
Přečetl jsem si ji díky Gottlandu. Autor se věnuje různým českým osobnostem - Egon Bondy, Karel Teige, Halina Pawlowská, David Černý. Obsahuje řadu postřehů z jeho setkání s Čechy. Český přístup k životu. Není to špatné.
Jediné, co se dá vytknout, je autorovo zaujetí urnami :-)
Knížka je pestrou sondou do života české duše. Je zajímavé vidět se očima zvenku.
Štítky knihy
Česko, Česká republika polská literatura kultura ateismus česko-polské vztahy Češi
Kniha Udělej si ráj je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 481x |
| Čtenářské výzvě | 38x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 149x |
| Chystám se číst | 165x |
| Chci si koupit | 16x |
| dalších seznamech | 3x |
Propůjčím si, bez dovolení, citaci od čtenáře Jiziho "V hymnách světa se jde, kráčí, pochoduje, dobývá a nese prapor. V české hymně... se pravděpodobně leží. Co jiného se také dá dělat v ráji?" (s. 196) Přátelé a o to tu kráčí, lépe řečeno, o to tu leží...milujte svou zemi a ona se vám ta láska časem vrátí. Milujte svou zemi nezištně. Nevycucávejte jeji krásu a potenciál. Milujte svou zemi tak, aby se za vás nemusela po čase Ta vaše láska stydět. Zkrášlujte se uvnitř a zkrášlíte svou vlast i navenek. Pro každý národ znamená nedostatek vnitřní krásy, chcete-li lásky, jen další morovou pohromu. Přeji hodně štěstí milí čtenáři a na shledanou v pekle.