Uchovej mou duši

Uchovej mou duši https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379718/bmid_uchovej-mou-dusi-lo7-379718.jpg 4 24 6

Antologie čtyř povídek dříčů z portálu sci-fi Vanili.cz a pěti nejlepších povídek fanoušků Vanili – patero povídek vzešlo z literární soutěže Uchovej mou duši, kterou organizovalo Vanili.cz v roce 2017. Povídky devíti českých autorů na téma duše jsou průřezem všech subžánrů fantastiky.

Přidat komentář

Teron
20.05.2020 3 z 5

Průměrem hodnocení povídek to vychází lehce nad tři, pocitově někde mezi 2-3. 4 velmi zdařilé kousky jsou převáženy průměrem a někdy totálním WTF bizárem. Celé je to navíc asi taková "malá domů", kdy je pět výherců soutěže webovýho portálu doplněno organizátory. Výsledek neurazí a nenadchne, za chvíli vyšumí a svět se točí dál.

Andrea81
10.04.2020 3 z 5

Není to úplně můj žánr, ale bylo to v pohodě. Nejvíc se mi líbil Anubis.


DK197
13.11.2018 4 z 5

Auto budoucnosti – 5 hvězd
Mensibia – 5 hvězdy
Libido zahradního stínu – 1 hvězda
Vy, lidé – 2 hvězdy
Nesnesitelná těžkost bytí – 5 hvězd
Do skonání světa – 4 hvězdy
Prostě jen tak umřít – 3 hvězdy
Dušičkář – 5 hvězd
Anubis – 4 hvězdy
Za mě je nejlepší první povídka. Jednak mě navnadila na čtení a jednak jako jediná má odlehčenější atmosféru. Zbytek je temný, strašidelný, krvavý, smutný. Trochu škoda. Na druhou stranu i tak mě čtení bavilo. A náměty byly zajímavé. Užila jsem si to. Obzvláště ty s pěti a čtyřmi hvězdičkami. K těm netřeba víc slov.
Povídka „Prostě jen tak umřít“ by měla o hvězdičku víc, kdyby byla psaná jinou formou. Připadala mi nesrozumitelná, než vyšla najevo hlavní pointa. Do té doby mě to vůbec nebavilo. Povídka „Vy, lidé“ měla neotřelý nápad, ale nesedla mi zpracováním. „Libido zahradního Stínu“ se mi prostě nelíbila kompletně. Námětem i jazykem. Jejího autora vyhledávat nebudu. Jinak moc pěkný výběr. Doporučuji na podzimní temné večery. :-)

Atanone
29.10.2018 3 z 5

Očekávala jsem víc „duchařiny“,ale dostalo se mi povídek napsaných v duchu současnosti – moc akce,moc násilí,moc hrubých slov. A moc málo něčeho,co by mě obohatilo,donutilo přemýšlet,nebo mě někam nasměrovalo. Našly se výjimky,například povídky „Vy,lidé“,“Do skonání světa“,“Dušičkář“a „Anubis“ .

Nogales
20.06.2018 5 z 5

Kniha je zdarma a tak sem nemohl odolat. Některé povídky jsem ještě nečetl, ale hodně mě to překvapilo. Sice se tím presentuje časopis Vanilli, ale jsou tam dobrý povídky. Jsem se i zasmál.

whale77
28.05.2018 4 z 5

Obvykle sci-fi a fantasy literaturu nečtu, už z jakéhosi předsudku, že mě to nebude bavit. Ale pokaždé, když se kousnu a jdu do toho, tak jsem mile překvapená, že to zase až tak nebolelo :-)
Takže když jsem v kolektivu autorů zahlédla Březinu, kterého stejnak považuji víc za humoristu než za cokoliv jiného, neváhala jsem a pustila se do četby.
A jo, Březina nezklamal - humorem protkanou scifárnu z Měsíce (odkud jinud, že?), s hlavním hrdinou drsnějším než stará Štiková, jsem vdechla, i když patřila mezi delší příběhy ze sborníku.
Mile mě překvapila i Králové povídka, která byla až pohádkově lehce a hravě uvozená, aby vyústila v téměř hororovou záležitost.
Vavřičkova povídka bude asi tahákem celé knížky, protože autor jde stručně a krátce rovnou na věc, což se v dnešní době internetové potřeby rychlých textů, nemine účinkem. Ale povídka mě zaujala i podobenstvím, které bylo z celé knížky nejbližší dnešnímu skutečnému světu.
Za hodně profi – po stránce zpracování jak slohu, tak příběhového obsahu - považuji povídku od Urbana. Fakt mě dostal. Myslím, že tohle bude asi to postapo, o kterém jsem se v odborném světě knih dočetla a zase to bylo něco, co mě teoreticky odrazovalo, takže jsem se do toho nikdy dříve nepustila. Ale tady se mi to líbilo – i v propojení s příběhem v historickém pozadí a s využitím klasické pohádkové postavy. Byla to také delší povídka, ale jedna z takových, kdy bych klidně ještě četla dál.
Klasický horůrek od Malinkové o duších, které dokážou páchat zlo i po smrti, vzdělávací thriller (překvapivě mladé) Pacákové z archeologického výzkumu v Egyptě a Fenclova ulítlá psychedelie o (o čemže vlastně?) nadržené zahradě jsou povídky, které mě neoslovily, ale ani bych si je netroufla označit za horší. Věřím, že své nadšené publikum si najdou.
A to samé může platit i o posledních dvou povídkách, které mě tedy trochu potrápily.
S hodnocením celé knížky jsem váhala mezi 3 – 4 hvězdičkami. Myslela jsem, že mi pomůže rozhodnout, když oboduji každou povídku zvlášť, ale i tam mi vychází tři a půl. Takže se přikloním k 4, protože kritičtější hodnocení je v mém případě hodně ovlivněné tím, že nejsem cílová skupina.