Uchovej mou duši ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Antologie čtyř povídek dříčů z portálu sci-fi Vanili.cz a pěti nejlepších povídek fanoušků Vanili.cz –patero povídek vzešlo z literární soutěže Uchovej mou duši, kterou organizovalo Vanili.cz v roce 2017. Povídky devíti českých autorů na téma duše jsou průřezem všech subžánrů fantastiky.

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/379718/uchovej-mou-dusi-lo7-379718.jpg 4.26

Žánr:
Horory, Povídky, Sci-fi
Vydáno: (ekniha), Martin Koláček - E-knihy jedou
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (3)

Přidat komentář
Atanone
29. října

Očekávala jsem víc „duchařiny“,ale dostalo se mi povídek napsaných v duchu současnosti – moc akce,moc násilí,moc hrubých slov. A moc málo něčeho,co by mě obohatilo,donutilo přemýšlet,nebo mě někam nasměrovalo. Našly se výjimky,například povídky „Vy,lidé“,“Do skonání světa“,“Dušičkář“a „Anubis“ .

Nogales
20. června

Kniha je zdarma a tak sem nemohl odolat. Některé povídky jsem ještě nečetl, ale hodně mě to překvapilo. Sice se tím presentuje časopis Vanilli, ale jsou tam dobrý povídky. Jsem se i zasmál.

whale77
28. května

Obvykle sci-fi a fantasy literaturu nečtu, už z jakéhosi předsudku, že mě to nebude bavit. Ale pokaždé, když se kousnu a jdu do toho, tak jsem mile překvapená, že to zase až tak nebolelo :-)
Takže když jsem v kolektivu autorů zahlédla Březinu, kterého stejnak považuji víc za humoristu než za cokoliv jiného, neváhala jsem a pustila se do četby.
A jo, Březina nezklamal - humorem protkanou scifárnu z Měsíce (odkud jinud, že?), s hlavním hrdinou drsnějším než stará Štiková, jsem vdechla, i když patřila mezi delší příběhy ze sborníku.
Mile mě překvapila i Králové povídka, která byla až pohádkově lehce a hravě uvozená, aby vyústila v téměř hororovou záležitost.
Vavřičkova povídka bude asi tahákem celé knížky, protože autor jde stručně a krátce rovnou na věc, což se v dnešní době internetové potřeby rychlých textů, nemine účinkem. Ale povídka mě zaujala i podobenstvím, které bylo z celé knížky nejbližší dnešnímu skutečnému světu.
Za hodně profi – po stránce zpracování jak slohu, tak příběhového obsahu - považuji povídku od Urbana. Fakt mě dostal. Myslím, že tohle bude asi to postapo, o kterém jsem se v odborném světě knih dočetla a zase to bylo něco, co mě teoreticky odrazovalo, takže jsem se do toho nikdy dříve nepustila. Ale tady se mi to líbilo – i v propojení s příběhem v historickém pozadí a s využitím klasické pohádkové postavy. Byla to také delší povídka, ale jedna z takových, kdy bych klidně ještě četla dál.
Klasický horůrek od Malinkové o duších, které dokážou páchat zlo i po smrti, vzdělávací thriller (překvapivě mladé) Pacákové z archeologického výzkumu v Egyptě a Fenclova ulítlá psychedelie o (o čemže vlastně?) nadržené zahradě jsou povídky, které mě neoslovily, ale ani bych si je netroufla označit za horší. Věřím, že své nadšené publikum si najdou.
A to samé může platit i o posledních dvou povídkách, které mě tedy trochu potrápily.
S hodnocením celé knížky jsem váhala mezi 3 – 4 hvězdičkami. Myslela jsem, že mi pomůže rozhodnout, když oboduji každou povídku zvlášť, ale i tam mi vychází tři a půl. Takže se přikloním k 4, protože kritičtější hodnocení je v mém případě hodně ovlivněné tím, že nejsem cílová skupina.