Tyranie metrik

23.04.2023

Hlavní myšlenka, kterou jsem si z knihy vzal:
Účinnost každého měřeného výkonu má své meze a stejně tak i transparentnost má své meze, to by měl mít na mysli opravdu každý, kdo uvažuje o zavádění metrik do jakékoliv lidské činnosti (s důrazem na slovo lidské, protože ze zkušenosti vím, že strojům sběr dat ani maximální transparentnost nevadí).
Pak tedy někdy není nad profesionální úsudek a proto může být nejlepší použití metrik i jejich nepoužití.

18.10.2020

„Existují věci, které lze měřit. Existují věci, které má smysl měřit. Ale co lze měřit není vždycky to co má smysl měřit; co je měřeno, nemusí mít žádnou souvislost s tím, co opravdu chceme vědět.“

Kniha, od které jsem možná čekal přece jen trochu víc. Vím o ní delší dobu, ještě předtím, než vyšla u nás. A možná jsem ji nakonec ani neměl číst. Toho času pracuji pro organizaci, kde dnes a denně vidím příklady toho, co autor popisuje. Management posedlý tabulkami, neschopný vidět cokoliv jiného, utopený v detailu, zcela ignorující širší realitu, a zároveň trpící selektivní slepotou, aneb nepohodlná čísla se neukazují a nezkoumají. A to jsem vzděláním technik, tedy k číslům a grafům mám veskrze pozitivní vztah.

Autor knihu rozdělil do několika kapitol, dle oblastí, které zkoumá, mimo jiné a ne v tomto pořadí: business a finance, zdravotnictví, armádu a policii, státní správu, školství a vysoké školství, filantropii a neziskové organizace. Vše je kriticky hodnoceno s ohledem na sběr a zpracování dat. Ukazuje realitu posedlosti měřit vše, bez schopnosti datům porozumět, ukazuje prokletí korporátního světa, deziluzi a absolutní ztrátu motivace technických odborníků a některých dalších profesionálů a významné omezení inovací. Na příkladech ze školství demonstruje známé problémy, například vítězství kvantity nad kvalitou, v podobě obřího množství nekvalitních odborných článků, za účelem posílení postavení instituce. Ukazuje další a další příklady z všemožných oblastí, nástup „úředníků“, bez zkušeností, bez znalostí, čtenáři je z toho až smutno.

Množství příkladů na úkor analýzy proč se tak děje je asi ten největší „problém“, který s knihou mám. Chybí mi detailní náhled na příčiny dnešního neutěšeného stavu, nějaká teorie, proč k tomu došlo. Je zřejmé, že snadný přístup k číslům, tabulkám a grafům umožnil snadněji rozhodovat široké vrstvě jedinců, je stejně tak zřejmé, že pro současný překotný svět je tento způsob nakládání s daty naneštěstí, ať už v jakékoliv podobě, nezbytný. Je to konečné stádium byrokratického světa? Doufám, že ne. Nakonec to není o tom, že by měření a sledování „tvrdých ukazatelů“ bylo inherentně špatné, jako spíš o tom, že často svádí k podvodům, manipulacím, přikrášlování skutečnosti a vylepšování výsledků za účelem zlepšení odměn jednotlivců. To je důsledek tyranie metrik.

„Metriky fungují nejlépe tehdy, pokud ti, kteří jsou měřeni, věří v jejich smysl a opodstatněnost.“

19.09.2020

Téma knihy je mimoriadne aktuálna. Práve preto ma zaujala. Moje očakávania však splnila len čiastočne, lebo mi prišla dosť odťažito napísaná a pomerne ťažko sa mi čítala. Ešte dobre, že má len taký malý rozsah. Napriek tomu si myslím, že je to dôležitá kniha na zamyslenie sa nad zmyslom dennodenného naháňania sa za číslami.