Týden v Nejistotě
Iva Sušická
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/562176/bmid_tyden-v-nejistote.jpg
4
19
19
„Ty se vážně jmenuješ Netřesk?“ „Moje máma ráda zahradničila.“ Tajemný muž s mečem u pasu a šupinatou šelmou po boku vchází do vesnice jménem Nejistota. Kolem ní ale obcházejí tajemné stvůry, které napadají nevinné obyvatele, a tak ho váha jeho měšce a vymetený žaludek přimějí kývnout na nabídku užvaněného hospodského. Poutník se tedy pustí do pátrání, co jsou ony stvůry zač. To ho zavede přes místního kováře a krásnou léčitelku až k mágovi ve skleněné věži. Stvůry ale nejsou, čím se zdají být, obyvatelé vesnice nejsou až tak nevinní, a sám Netřesk má ke chrabrému rytíři daleko. Vítejte v Nejistotě, vesnici, která skutečně dostojí svému jménu!... celý text
Přidat komentář
Ach jo :( začátek super, ale cca poslední třetina to celý zadupala do země. První 2/3 bych dala i 5 hvězd (nebo aspoň teda 4,5), ale ten zbytek velmi rychle zahučel na 1*.
Převládá ve mě zklamání, suma sumárum horší 3*.
Tak aspoň kratší úryvek z té lepší části:
"Možná to funguje jako ta gobliní doručovací služba! Čespoš... [...] No, pokud nezastihnou příjemce doma, o což se většinou ani nesnaží, tak mu zásilku buď rozmlátí na prahu, nebo na dveře přibijí cedulku s instrukcemi, kdy a kde si může balík vyzvednout."
Jak při psaní fantasy knížky vydrbat s Českou poštou :D
Ano, podobnost se zaklínačem byl jeden z prvních faktorů, proč mě tato kniha zaujala a proč jsem se ji rozhodla dát šanci. NELITUJI!
Ačkoliv se zde nachází velmi mnoho podobností, nelze příběhu upřít originalitu. Ano, je to spíše lehčí čtení, ale za to příjemně zahřeje u srdíčka jak zaryté milovníky fantasy, tak i ostatní čtenáře, kteří mají tento žánr v oblibě spíše v herní podobě.
Za mě naprostá spokojenost. Příběh plynul svižným tempem, postavy byly stejně jako děj snadno zapamatovatelné a co si budem - ke konci i slzičky ukáply.
Myslím, že autorka potenciál určitě má a už teď se těším na další její tvorbu. Třeba další díl by nebyl vůbec odvěci ;)
Marketing je položený na podobností se Zaklínačem, které jsou skutečně nesporné, co se příběhu týče.
Týden v Nejistotě je v podstatě Zaklínač fanfikce se zamračeným hrdinou, který trousí cynické poznámky, drobným questováním pro vesničany, aby vám poskytli správný směr pro další questování, krvavou potyčkou v hospodě, dílčí detektivní prací za účelem zjištění povahy místní nestvůry a nechybí ani sex s místní čarodějnicí. Prostě klasická povídka z Posledního Přání nebo Meče Osudu roztažená do celé knihy.
Nejsem úplně blbej, abych nějaký český debut soudil podle standardu pana Sapkowského, ale ono se vám to prostě furt vkrádá do hlavy, když je těch podobností tak moc. Po nějaké době si prostě člověk začne říkat, jak fajn by bylo, kdyby to bylo napsané stejně ostře a chytře a humor opravdu dopadal na úrodnou půdu.
Je to dost lehké a odpočinkové čtení pokud s fantasy začínáte a chcete zkusit nějaké to kratší dobrodrůžo. A čte se to tak rychle, že i když pokud vás ta kniha tak úplně nebaví, tak aspoň skončí, než by vás mohla začít srát. Autorce ale fandím a věřím, že s dalšími knihami to půjde nahoru.
Od chvíle, kdy se náš dobrodruh Netřesk (matka ráda zahradničila) ubytoval v hospodě U Vodpočatýho dobrodruha, se začaly dít věci. V obci Nejistota je to magií nasáklé a Netřeska ostatně doprovází výsledek magie - metakiss Routa (a to Netřesk nezahradničil :-)). Routa se dorozumívá barvami, či spíše reaguje. Taková zmutovaná šelma kočkovitá, která má nejblíže ke lvici, teda až na ty šupiny, dokáže být přítulná, ale i velmi nebezpečná. Hlavním problémem jsou pirty, koňské příšery, a Netřesk má vesnici těchto nebezpečných potvor zbavit. Snaží se tomu přijít na kloub a při svém pátrání se postupně seznamuje s Nejistotou, s jejími obyvateli. A pak příběh postupně temní.
Vyprávění střídá akci a volnější tempo, hrdina je v ohrožení a pak zase v bezpečí. Je to tajemné, legrační, napínavé i smutné. Hodně se mi líbila komunikace s vesničany i mezi nimi vzájemně, bylo to vtipné a docela to vystihuje lidskou náturu. ("A jak bez práce nakrmíme naše děti?!" vzdychla Alexa dramaticky. "Dyť žádný nemáš!" frkla Bára. "Nechci si kazit postavu!")
Kdybych jako Routa měla pro celkové hodnocení knihy použít barvy, tak bych pableskovala tyrkysově a královsky modře s fialovou linkou uprostřed. Každopádně mohu doporučit.
Příběh mě od začátku nesmírně bavil! Vše se odehraje během jednoho týdne v jedné vesnici - Nejistotě - , takže tady není takové to natahování na týdny až roky, kdy občas ztratíte přehled. Příběh měl rychlý, ale logický spád, líbily se mi časté vsuvky vnitřních pochodů hrdiny - kolikrát si takové uštěpačné poznámky taky myslíme, ale neřekneme. Postav tam bylo hodně, ale těch hlavních jen pár, takže jsem neztrácela přehled. Autorka se opravdu nebála používání hovorové mluvy a je to dobře. Ve středověké vesnici vám asi lidé nebudou mluvit spisovně.
Hlavní zápletkou je dohoda, že Netřesk pomůže vesnici zbavit se nestvůr, co slídí po lese. Pátráním pomalu odhaluje taje vesnice, seznamuje se s místními a zjišťuje, že ne vše je takové, jak se zdá. Doprovodem mu je šupinatá šelma, kterou si zamilujete. A pokud čekáte nějakou romantiku, něco málo se tam pro vás najde.
Netřesk je samotářský dobrodruh, jehož vnitřní komentáře hodně připomínají Phila Marlowa, ale co z něj dělá unikátní postavu, je jeho kočičí přítelkyně. Ačkoli Routa nemluví, funguje jako Netřeskův sidekick na výbornou. Právě ona je tím, kdo z hrdiny, jehož minulost zůstává čtenáři takřka do samotného konce knihy utajena, postavu, které záhy začne držet palce a bude jí fandit až do samého konce. Týden v Nejistotě je hodně upovídaná kniha, a jak by ne, když jde vlastně o detektivku oděnou do fantasy kabátku. Většina děje se soustředí na pátrání a získávání informací od místních obyvatel. To pojala autorka jako sled často humorných, ale pěkně vypointovaných scén, které dávají vzpomenout na knihy o čaroději Kedrigernovi. Přesto jde o napínavý příběh, který nenechá čtenáře vydechnout. Z výše uvedeného vyplívá, že Iva Sušická našla správnou rovnováhu mezi humorem a napětím, takže kniha není ani prvoplánovou řachandou, ale ani brutálním krvákem. Jedinou jeho slabinou by se mohl stát svět, do nějž je příběh zasazen. Byť z letmých, anebo záměrně skromně rozmístěných náznaků čtenář rozpozná, že svět, v němž se tento příběh odehrává, byl stižen apokalypsou, moc se o něm nedoví. To ale nemá pražádný vliv na dějovou zápletku, protože ta je vystavěna dobře a mikrosvět vesnice i jejího blízkého okolí skvěle funguje i bez bližších znalostí vnějšího světa. Přesto si čtenář možná bude klást otázky týkající se fungování magie, či vztahu magických bytostí k lidem. To jsou však jen drobné výtky, které k příběhu mám. Od roku 2019 kdy vyšla Píseň oceli Michaely Merglové, jsem nečetl takhle dobře napsanou prvotinu.
Týden v Nejistotě
Týden v Nejistotě je za mě osobně pět hvězd, 100 % a jeden z nejlepších fantasy debutů posledních tří let.
Dle magazínu Pevnost jde o novinku měsíce a vysloužila si skóre 80/100.
Podle Jana Procházky, redaktora webového magazinu Děti noci a člověka, který toho má velmi mnoho načteno, je tato kniha nejlepší fantasy počin od vydání Písně oceli Michaely Merglové.
Pokud potřebujete ještě víc, počkal bych si na vyjádření předního fantasy experta Martina Bečváře z Fantasy Planet – ale za mě je tato kniha opravdu silná a má velký potenciál.
Čte se snadno a přirozeně, podobně jako překlady Harryho Pottera od Rowlingové.
Text je psaný kompaktně, ale místy dokáže být až poetický, trochu ve stylu Terryho Pratchetta. Důležitá je ale i detektivní linka, která tomu všemu dodává šmrnc a jakési PC herní kouzlo dobré adventury či RPG.
Kniha stojí hlavně na dialozích – ať už mezi hrdinou a jeho okolím, hrdinou a jeho magickou společnicí, nebo hrdinou a sebou samým.
Nechybí ani dávka akce, ale hlavními taháky jsou lore, kontrast mezi pohádkou a hororem a vnitřní boj hlavního hrdiny se svou minulostí.
Někde jsem četl, že je kniha propagována jako „ideální pro fanoušky Zaklínače“. Chápu proč – hlavní hrdina je samotář, má koně, bojuje s nadpřirozenem a lidem moc nevoní. Ale tím podobnost víceméně končí. Jiný svět, jiný jazyk, jiný přístup. Týden v Nejistotě není žádná derivace – je to svébytné, poetické a místy překvapivě jemné fantasy s vlastním hlasem. A podle mých informací se chystá celá trilogie – druhý díl má být temnější a podle prvních reakcí ještě kvalitnější než ten první, a te nsám o sobě nastavil laťku už hodně vysoko.
Ve mně to vyvolalo spoustu vzpomínek – ale ty si nechám do plné recenze.
Za mě skvělý počin, rád podpořím a těším se na další díly.
Něco takového jsme tu ještě neměli – ta originalita a síla knihy přitáhnout moji pozornost jinam, přesně to jsem chtěl… a taky jsem to dostal.
Perfektní práce s kontrastem a velmi chytře zvolené kompromisy.
Je to knížka, která vám připomene věci, na které jste možná zapomněli – a když si na ně znovu vzpomenete, víte, že jste je měli rádi.