Turnovsko
Miroslav Cogan , Michal Babík
Titul se věnuje slovem i obrazem dějinám severočeského Turnova a jeho okolí. Zachycuje i některé momenty ze života jeho obyvatel i jeho významných návštěvníků.
Přidat komentář
Mohu jen pokračovat v tom, co jsem napsal o knize Liberec z téže edice. Zde se pracuje s pojmem Turnovsko, který není úplně zaužívaný, protože ho dost překrylo spojení Český ráj, ale není to úplně totéž. Skvělá kniha, opět s patřičným historickým kontextem vývoje Turnova, ale i dalších částí (Trosky, Kozákov, Maloskalsko apod.) a k tomu série unikátních fotografií. Jak říkávám, tato kniha nesmí chybět v knihovničce žádného milovníka Českého ráje - z fotografií vane atmosféra určité pohody, a okamžiků, které již dávno nejsou a míst, která proměnila k nepoznání. Skvěle!
Turnovský svazek z edice Zmizelé Čechy je v podstatě zdařilý a každému obyvateli tohoto kraje či zájemci o jeho dějiny jej lze jedině doporučit. K jeho koncepci a zpracováním mám ovšem několik výhrad:
1) Kniha měla být určitě rozsáhlejší a fotografií obsahovat třeba dvojnásob. Město Turnov zasloužilo samostatný svazek (částečně to supluje publikace D. Marka Z velkého Turnova a nedávno vydaná grantová publikace Skleněné negativy v muzejních sbírkách, ač ani ty nejsou nijak extra rozsáhlé). A okolní vesničky a městečka Českého ráje a Pojizeří jakbysmet. Turnov sice nepostihly tak drastické proměny jako některá jiná naše města zejména v Sudetech, nicméně řada částí města se např. oproti dobám první republiky změnila dost (např. čtvrť kolem nádraží, oblast nešťastně zakomponovaného průtahu, který přeťal zdejší jedinečný židovský hřbitov - proč ten tam není? -, Střelnice, Durychov, niva Jizery, okolí Sobotecké ulice aj.) a je škoda, že jsou tam zastoupeny v lepším případě jen jedním dvěma snímky, v horším (a většinou) vůbec.
2) Problematická je i samotná koncepce Turnovska, jehož pojetí a vymezení autoři ani pořádně neobjasnili. Není to ani např. bývalý okres Turnov z doby před r. 1960, ani Turnov v širším vymezení s přičleněnými vesnicemi a osadami (jakkoli takové pojetí by v daném rozsahu bohatě stačilo). Řídili se jedním historickým průvodcem (ale proč zrovna tím a ne jiným?) a výběr pojali jako několik výletů (v úvodu píšou, že do jednoho dne pěší cesty od města, což je nesmírně vágní a relativní definice) do různých směrů. Výběr zastoupených míst a snímků tedy působí dosti nahodile.
3) Úvodní stručné dějiny města z pera Miroslava Cogana, který je primárně historikem umění (což se mimochodem blahodárně promítá do výběru a fundovaného komentáře k některým snímkům, jež dokumentují proměny památek lidové architektury a sochařských děl), jsou sepsány vcelku obratně a čtivě. Bohužel jsem však (a to nejsem Turnovák) narazil na několik zbytečných chyb a nepřesností: potok protékající okrajem historického jádra se jmenuje Stebenka, nikoli Stebeňka (to bude patrně nějaký neoficiální místní úzus, nejsem z principu proti jeho uvedení, ale je potřeba to signalizovat); ruralistický spisovatel, mimochodem pozoruhodný, a přispěvatel do ojedinělé revue Sever a východ se jmenoval Josef Knap, nikoli Knop; hradiště Klamorna u Chvalčovic leží od Turnova severozápadně (a nachází se na katastru Dehtár, nikoli Chvalčovic, máme-li být přesní). A obávám se, že se do knížky mohly vloudit i další podobné nedostatky a nešvary, které coby laik nedovedu (bez případného pracného ověřování) odhalit.