Trolové
Christoph Hardebusch
Myslíte si, že znáte všechny národy fantasy? Bojovali jste v bitvách s orky, kradli se spolu s trpaslíky podzemními chodbami, společně s elfy porazili démony. Ale hluboko v temnotě číhá ještě někdo: bytosti, které jsou noční můrou nesčetných legend, bytosti, jejichž jméno se smí vyslovovat jen šeptem… Toto je příběh nejprůbojnějších, nejošklivějších a nejzáhadnějších tvorů fantasy a současně největší dobrodružství všech dob – protože temné síly se chystají podmanit si svět. A zatímco jsou lidé a elfové lhostejní k předzvěstem hrozící zkázy, trolímu bojovníkovi Druanovi a jeho druhům je osudem předurčeno postavit se zlu.... celý text
Přidat komentář
Začátek je vleklý a děj se rozjíždí jen pomalu. Navíc je tu ten podfuk na čtenáře, kteří chtějí tedy konečně troly jako hlavní hrdiny a přitom je to hlavně o člověku jménem Şten (to je turecky?) a trol Druan hraje v nejlepším případě až druhé housle (ale spíš tak páté). Dokonce jsou tu kapitoly z pohledu několika různých lidských postav a žádná z pohledu trolů. V tomto ohledu je kniha ve srovnání se sérií "Dobrodružství Balboka a Rammara" (Peinkofer) zklamáním. Ve všem ostatním je ale lepší, proto jí i dávám vyšší hodnocení.
Postavy například přemýšlejí. To je dneska už celkem nemoderní. Sice se často motají v kruzích a opakují jednu myšlenku několikrát, ale aspoň tam je nějaká snaha o zachycení pozvolného vývoje názoru a pocitů postav a docela i vydařená. Něco těm postavám chybí, protože jsem nikomu vyloženě nefandila, ale taky jsem si o nikom nemyslela, že jedná bez ohledu na svůj charakter tak, jak se to hodí autorovi (ani o Sarganovi). Jednou ze slabých stránek hrdinů je, že v knize není nikdo s výrazným smyslem pro humor.
Samotný děj je šablonovitý, záporák zloun zlý, kněží arogantní pitomci s mocí, rebelové v právu... Není prostě nijak težké si zvolit stranu. Fantasy kulisy jsou také bez nápadu. Ale je to kniha pro děti a napsaná tak, že čtenář ve správném věku může dost věcí uhodnout a ještě pořád se nechat překvapit. Navíc hodnotím kladně, že příběh je dost uzavřený, ačkoliv se jedná o první díl pentalogie.
Překlad je dost dobrý, korektura trochu horší. Jako jediný problém překladu vidím nedostatek snahy přiblížit výslovnost cizích slov. Třeba Vlachkis. Jak se to jako řekne? V němčině se takto osamělé ch čte jak k, ale Vlakkis zní dost divně. Jména szarků vypadají jako inspirovaná maďarštinou, byl by takový problém do seznamu postav napsat, že např. Kaszóna se čte jako Kasóna? Jak má člověk ostatně číst jméno hlavního hrdiny?
Země Vlachaků je okupována národem Masridů, prezentovaných záporákem Zorpadem. Domácí odboj vede Şten. A toho najdou uvězněného v lese v kleci trolové, vyhnáni na povrch země odvěkými nepřáteli trpaslíky a také magickou mocí, která jim ničí domovy v nitru země.Ştenovi se podaří troly přesvědčit, že jim může být prospěšný a slíbí jim pomoci nalézt a zničit zdroj magické moci.Následuje putování, skrývání, útěky, boje až po závěrečnou válku lidí a trolů proti Zorpadovi a trpaslíkům.Většina fantasy postav je vykreslena tak jak je známe, trpaslíci jako kovkopové a řemeslníci, elfové jako neviditelní lukostřelci z lesa jen na troly je nám nabízen jiný pohled.Fungují zde jako velcí silní lidé, jsou přemyšliví zvídaví.A i když se živí zabitými nepřáteli a občas i padlými druhy nijak to k jejich hrůzostrašnosti nepřispívá. I když se kniha jmenuje Trolové hlaví postavou a tahounem děje je člověk Şten. V první části knihy, ale moc netáhne spíš se plazí (možná je to dobře, dostanete šanci se s hrdiny sžít a litovat pak jejich smrti v boji) až v polovině knihy se rozběhne aby do cíle dosprintoval. Ze začátku mi kniha připomínala Pratchetův styl ze Zeměplochy,ale bez toho humoru.Zvlášť postava Sargana, špiona z východní říše. Ten jakoby vypadl přímo z cechu vrahů.
Štítky knihy
TrolovéKniha Trolové je v
| Přečtených | 38x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 40x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 5x |
Škoda tejto témy, dalo sa s týmto určite popasovať, ale aj tak je to spracované vcelku slušne, aj keď sa dá toho veľa vytknúť... Ako celkom tak akurátny priemer, neohúrilo, ale zasa ani nedalo facku plnú nudy...