Štít hromu
David Gemmell
Druhá kniha trilogie Trója. Válka je na spadnutí a všichni králové Zeleného moře se na ni připravují, každý s vlastními temnými plány, plnými dobývání a plenění. Do toho víru zrad a spiknutí přicházejí tři poutníci: Piria, uprchlá kněžka nesoucí děsivé tajemství; Kallidés, válečník se vznešenými ideály a legendárním mečem; a jeho blízký přítel Banoklés, který si v bitvách, které přijdou vytvoří vlastní legendu. Společně cestují do proslulého města Tróje, nad kterým se stahují temná mračna, soumrak, vrhající stín na vítězství i tragédie obyčejných smrtelníků…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2012 , PerseusOriginální název:
Shield of Thunder , 2006
více info...
Přidat komentář
Trója po druhýkrát...
Moje druhé rande s Davidom Gemmellom a rozhodne neľutujem, práve naopak. Náhoda to tak zariadila, že každý diel tejto historickej trilógie som kúpil niekde inde; druhú časť – Štít hromu – prostredníctvom Knihovrátku. Dej sa točil okolo troch hlavných postáv – Piria, tajomná kňažka na úteku; odvážni mykénski bojovníci Kalliades a Banokles v cudzích službách. Samozrejme, priestor dostali aj hrdinovia prvej časti (Pán strieborného luku) – Helikaón, teraz už kráľ Dardanie, kňažka Andromacha i bájny rozprávač Odyseus, kráľ Ittaky. Priateľstvo, intrigy, láska a boje – skvelá oddychovka. Tak, ako ma prvý diel veľmi milo prekvapil, o druhom môžem s čistým svedomím napísať, že ma zaujal ešte viac.
...a teším sa na záverečnú časť!!!!!
Druhý díl trilogie se mi moc líbil.Jsou v něm popsány hrdinové s tím,že jsou to jen smrtelní lidé.
Skoda druhe poloviny knihy, ktera mi uz prisla narozil od polovini prvni (a prvni knihy trilogie) trochu vice jako klasicka epicka fantasy a nektere postavy mi prece jen neprisly tak zajimave jako Odysseus, Andromacha, Priamos či Helikaón. Na druhou stranu, zaver se blizi, ve vzduchu je citit valka, Hektor i Achilles uz brousi mece a pribeh je to nadherne veliky. Takze treti dil je jistota, ackoliv je dvojka preci jen dilem prechodovym.
Série Trója je mým prvním setkáním s autorem, takže nemohu poukazovat na případné spisovatelské nešvary či vykrádání jiných knih. Pro mne je to hrdinský epos se vším všudy, obohacený o notoricky známé postavy a známý příběh. Jenže právě v tom je i kámen úrazu, protože Gemmell si s těmi známými postavami dělá tak trochu, co chce, a nedrží se "předlohy". Už jen vykreslení Heleny a její svatba s Paridem - sice nakonec posloužila jako záminka pro rozpoutání války, ale Helena nebyla žádná kráska a ani neproběhly ohlášky s Meneláem, natož únos, a celý pár je jen marginálními postavami, které vlastně žádnou větší roli nehrají. Nebo Odysseovy historky, které my známe jako reálný příběh hrdiny po návratu domů. Za to všechno hvězda dolů (a přiznám se, že jsem byla v SILNÉM pokušení druhou srazit za to Hektórovo tajemství, které se mne nemile dotklo, protože Hektór je moje platonická láska).
Hlavní hrdinkou trilogie není profláknutá Helena, ale ohnivá Andromacha. Celá ta věc s proroctvím a štítem hromu, kterou si autor přimyslel, se mi moc líbila - a s ohledem na to, že znám další osudy Aineia, je mi jasné, kam to bude směřovat. Ale vůbec mi to nevadí a docela se na tu cestu těším. Milostný trojúhelník mohl být za mne klidně drsnější, i když mne tak napadá, že to asi vlastně měl být čtyřúhelník. Postava Kalliopé však moc využita nebyla, kromě naplnění věštby stran Andromašiných lásek. Lesbická linka mi vůbec moc neseděla, ale to je zřejmě věcí osobního vkusu. (Mimochodem: kam se ztratila Kreúsa a její intriky??) Nicméně jsem ráda, že osudy některých postav se uzavřely, takže jsem už nemusela přemýšlet nad tím, jakou roli v příběhu mají a proč o nich autor vypráví. Na tohle rozuzlení ovšem ještě čekám u Xandra a Geršoma. (Stejně tak se ptám, co bylo dál s tou holčičkou, co jí Helikáón v jedničce zachránil matku, ale ta už v sérii asi nebude, ta měla zřejmě jen posloužit k vykreslení jeho osobnosti.)
Linie Banokla a Kalliada mne bavila moc, jejich hlášky mne zaujaly už v předchozím díle ("Musíš se v tom potit jako prase." - "Potím se jako prase."). Tak trochu mi připomněli seriál Řím a postavy Tita Pulla (Banokles) a Lucia Vorena (Kalliades). Celý nápad vyprávět o trojské válce z pohledu pěšáka byl vydařený, ostatně u Tróje nebojovali jen králové, které známé od Homéra, ale právě i obyčejní vojáci, kteří měli své vlastní životy a osudy. Klidně bych si takhle napsaných dílčích příběhů, v nichž by se známé postavy jen mihly formou zmínky, přečetla mnohem víc. Trochu se o ty dva bojím, jak obstojí v dalším průběhu bojů; přála bych jim dlouhý život šťastný konec.
Trojskou válku mám mylně zafixovanou jako 10leté obléhání Tróje (= myšleno JENOM obléhání), takže Gemmell mne víc než potěšil tím, že důkladně rozebral její skutečné příčiny (nikoli pouze známou záminku o únosu Heleny), ale i její průběh. Ten neomezil jen na snahu dostat se přes nedobytné hradby, ale zavedl čtenáře na bojiště spojenců a obeznámil je s různými bitvami, které měly / budou mít vliv na konečný výsledek. V tomhle je pro mne jeho vyprávění cenné, protože všechny souvislosti dělají líčení trojské války plastičtější a reálnější.
Btw: Trochu moc na mne bylo zmínek o Helikáónově bratrovi a o tom, co se mu stalo, v jednu chvíli co stránka, to slovo upálení.
Z pohledu postav a jejich úmyslů se mi líbil střet mezi Hekabou a Andromachou, opět mne bavila Kassandra, ale jedním z hlavních vyvrcholení byl pro mne Odysseův obrat. Jistě, mohla bych být hnidopich a namítnout, že zatímco Andromacha a Geršom seděli u raněného Helikáóna dnem i nocí a příčiny jeho duševního zmatku se nedobrali, Priamovi stačila jedna návštěva u blouznícího, aby hned identifikoval Nepřítele Tróje, ale rýpat nebudu. Protože ten další vývoj, moment, kdy Odysseus promluvil s Agamemnónem (který je teda ultra nesympatický a skoro mu i přeju, aby ho zavraždili dřív než po návratu domů jako Briana Coxe ve filmu) byl parádní.
Laťka je docela vysoko, jsem zvědavá na třetí díl, který už autor sám nestihl dokončit.
P.S.: Stejně jako u prvního dílu: zejména u tlustých knih, a především u těch, které jsou členěny do částí a kapitol, které jsou nejen číslovány, ale mají i svoje názvy, bych na konci knihy (nebo na začátku, to vem čert) čekala obsah. A ono nic!
Komu sa páčil prvý diel, bude sa mu páčiť aj druhý. Komu sa nepáčil, tomu pomôcť nedokážeme...
Vítejte u druhého dílu trilogie Troja, vstupte do světa hrdinů a válečníku . Svět antického Řecka, ve kterém nepřátelství mezi dvěma králi Priamem a Agamemnonem , změní osudy mnoha lidí. Pro mě , stejně dobré jako první díl kniha se četla dobře, napínavý děj. Doporučuji.
Prostredné diely trilógií sú zradné - väčšinou treba dej natiahnuť tak, aby z toho vôbec tá trilógia vznikla. Ja som našťastie nejaký "naťahovací" pocit z toho nemal - pristúpili nové postavy, atraktívna bola pre mňa tematika olympijských hier, ktoré nielen dnes, ale už aj vtedy slúžili viac na politickú demonštráciu sily, ako na šport pre šport.
Oddyseus hviezdi (najmä hláškami), no opäť - musím vyjadriť sklamanie nad záverečnou hrdinskou scénou, kde sme znovu svedkami nereálneho gerojstva. Inak sa s "obvykle" nudným prostriedkom autor popasoval výborne.
První díl trilogie Trója se mi líbil o něco více, ale i v této knize je vše, co máme na Gemmellovi rádi. Osobně mám rád postavy Kalliada a jeho věrného druha Banokla, tak doufám, že ve třetím díle budou opět vystupovat. V tomto díle si užijeme hodně bitev (jak na vodě, tak na souši), hodně zvratů, lásky, ale i nenávisti. Vlastně si užijeme vše, co máme na Gemmellovkách rádi. Poctivé čtyři hvězdičky. A jde se na velké finále: Pád králů.........
Prišlo mi, že to bola asi najslabšia časť trilógie linka s Kalliadom a Banoklom mi prišla trochu rozťahaná aj keď postavy boli dobré (byť Gemmellovsky archetypálne), Odysseus a Andromacha našťastie pekne vyvažovali. Keď začala vojna, tempo deja to imo celkom rozbila a nebyť tradične famózneho hrdinského finále bol by som asi dosť sklamaný (a pozor, skutočnou hrdinkou sa tu stáva matka s dfosť vážnymi psychickými problémami - to sme ešte u Gemmella tuším nemali!).
Trilógia Trója patrí medzi tie najlepšie knihy aké som zatial čítal. Je škoda že tak vynikajúce knihy sú tak málo polulárne. Pokračovanie /Luku/ je zrovna tak skvelé ako samotný /Luk/
u mna jednoznačne 5/5
Výborná časť skvelej trilógie ... Preste takto má vyzerať historický román. Bolo zaujímavé sledovať že aj hrdinovia ako Hector, Achilles či Aeneas boli iba ľudia a mali svoje osobné problémy , svoje city a názory na svet , a neboli to iba mýtickí hrdinovia bez chýb. No a celej knihe určite kraľuje postava Odysea a jeho príbehov a postrehov , ktoré sa vyrovnajú aj mnohým filozofom :-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cestou vlka – Tulák 1 |
| 1997 | Legenda |
| 2004 | Bílý vlk |
| 2006 | Meče noci a dne |
| 2009 | Pán se stříbrným lukem |
Kniha Štít hromu je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 124x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 100x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 14x |
Tak som sa na vlnách veľkého zeleného mora a pevnine okolo neho ocitol po druhý krát. A jazda, ktorá začal v "Pánovi strieborného luku", parádne a na plný plyn pokračovala aj v "Štíte hromu". To, čo ma zaujalo už v prvom diely a to, že všetci hrdinovia dávnych bájí sú opísaní ako obyčajní smrteľníci, to je tu opäť a je to príma, zbožšťovanie sa nekoná, zato heroickosti je tu plno a nie je to vôbec na škodu. Takisto sa mi veľmi pozdáva postava Banokla, kedy z pohľadu obyčajného vojaka čitateľ zistí, že za víťazstvom hrdinov je mnoho mnoho položených životov práve tých obyčajných hrdinov. Ešte si dovolím doložiť, že Gemmel si z príbehu o Tróji zobral len kostru a ovešal ju svojimi nápadmi - nikdy by som sa nedozvedel o Hectorovom tajomstve, o tom, že Helena nebola krásna alebo, že Odyseus bol praobyčajný luhár. No a maximálne odporný Agamemnón (hoci si ho pamätám inak než ako ho spisovateľ opísal) je tu tiež a jeho stret s kráľom klamárov je brilantný.
P.S. V slovenskom vydaní obsah je.