Třináctý černý kůň

od:

Třináctý černý kůň

Úsměvné a vlídně moudré drobné texty z 60. a 80. let, dosud rozptýlené v časopisech, novinách a katalozích. Posmrtně sestavený soubor navazuje na autorem koncipovanou obdobnou knížku s názvem Jedenáctý bílý kůň.

https://www.databazeknih.cz/images_books/12_/1292/trinacty-cerny-kun.jpg 4.912
Žánr:
Literatura česká
Vydáno:, Blok
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1)

Pink Martini
08.06.2013

Skácel by o tom všem nejspíš napsal Recenzi na náhodné setkání, ale pouštím se do toho vlastními slovy. Na začátku byla náhoda. Koukala jsem kolem šesté večer v knihovně FF MU do hrnku s kafem s tím, že bych měla biflovat kritické edice a úvod do středověku, ale nic takového se samozřejmě nekonalo. Moji pozornost upoutala hora knih, kterou někdo nevrátil do poliček, a z této kupky jsem vytáhla Třináctého černého koně, abych měla čím listovat. A nedokázala jsem se odtrhnout do doby, než mě začátek další hodiny vyhnal do venkovní chumelenice.

O Skácelovi jsem předtím věděla jenom ze zápisků z literatury, které svorně tvrdily, že je to těžká četba, ke které je třeba mít hodně načteno, neplavat v kultuře a historii a mít rád přírodu. Šla jsem do toho po hlavě, prvních šedesát stránek bylo neskutečných.

U krátkých recenzí na všechno kolem jsem se střídavě smála a šmátrala po kapesníku. Jsou psány úžasně citlivě, krásně a smířlivě. Přirovnávání smrti k opadávání listí ze stromů mě zkrátka dostalo. Až budu někdy ve stáří bilancovat nad svým životem, chci být takhle nad věcí a psát o tom tak klidně jako Skácel. Jeho historické poznámky mám uloženy v paměti a vytáhnu je co by nejsilnější braň u souhrnných zkoušek. I historik může znát básně.

Popisky krajin svítily láskou k Moravě. Je možná trošku škoda, že neznám osobně Skácelův rodný okres ve Veselí nad Moravou, ale každý máme někde kousek krajiny, kde jsme tak šťastní. Ne všichni měli možnost blbnout jako děti na vesnici v rybníku, ale měli jsme zase menší parčík, kde jsme se učili jezdit na kole a po čase vzpomínáme, že jinde na rohu prodávali nejhnusnější burčák na severu Brna a kupovali si ho jenom snobové z Majdalenek, kteří nepoznali, že pijí jabčák.. Ale i my se za městem dokážeme zamilovat do božích muk v polích, do vlčích máků a hasičskejch bálů. I když vytrvale fantazíruju o bohémským brlohu někde na Quartier du Montparnasse, pořád jsou nejkrásnější modrý zvonky, co každý rok rostou u Dívčích hradů na Pálavě..

Rozhodně jsem neskočila jen u Třináctého černého koně, musím bezpodmínečně sehnat další knihy. Asi jsem se kapku zamilovala. Umět jednou z desetiny takhle psát.. Člověk nemusí být zrovna Moravák, ani student historie a ctitel umění, aby si Skácela vychutnal, ale s těmito výhodami to bylo neskutečné čtení. Nádherných a zasloužených 5/5.


Autor a jeho další knihy

Jan Skácel

Jan Skácel
česká, 1922 - 1989

všechny knihy autora

Uživatelé mají knihu

v Přečtených21x
v Doporučených3x
v Knihotéce14x
v Chystám se číst8x
v Chci si koupit2x