Hon na ovci

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hlavní hrdina románu žije poklidně v Tokiu a spoluvlastní malou reklamní agenturu. Život mu pomalu míjí pod rukama a on toho od něj už ani moc nečeká. Stačí však, aby jejich firma otiskla v reklamním letáku nevinnou fotografii krajinky s ovcemi a hrdina se ocitá na nechtěné iniciační pouti kamsi do „srdce temnoty“ současného Japonska… Nečekaně ho vyhledá jistá organizace a on pod pohrůžkou násilí putuje nedobrovolně na ostrov Hokkaidó, aby tam za každou cenu našel tajemnou ovci s hvězdou na hřbetě…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/284867/hon-na-ovci-2jw-284867.jpg 4394
Orig. název:

Hitsuji o meguru bōken (1982)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (79)

Kniha Hon na ovci

Přidat komentář
Monika_cz
10. dubna

Moje první kniha od Murakamiho. Je to zvláštní, těžké čtení, plné symbolů a nečekaných událostí. Je to velké dobrodružství po Japonsku, po jeho historii a po duši nejmenovaného hlavního hrdiny.
Hlavní hrdina je trochu jako ovce, nemá jméno (zapomněl ho?) a jedná podle toho, co mu říkají ostatní lidé (ostatní ovce). Pak se ale naučí naslouchat a může jít vlastním směrem, i když netušil jakým.

jxr
05. dubna

Opět skvělý Murakami a jeho kniha, která je plná symbolů ( ovce s hvězdou na zádech – symbol kolonizace a společnosti řízené režimem, dívka s kouzelnýma ušima – důležitost naslouchání, odmítnutí nečestně získané odměny – symbol nápravy ), které mistrně vkládá do příběhu tak, že zprvu až absurdně vypadající obrazy působí naprosto přirozeně ( magický realismus ) a ve které se snaží autor vyrovnat s historickými událostmi Japonska. V příběhu se mi líbily pohledy do historie oblasti a krásné obrazotvorné popisy krajin. Samozřejmě nechybí tolik typický poslech hudby z gramofonu, popíjení whisky ( zřejmě kulisy z doby, kdy byl Murakami majitelem jazzového baru ), milostné scény a nezbytná tajemná postava s temnou mocí tolik podobná např. Menšikimu z knihy Komturova smrt nebo panu Óšimu z Kafky na pobřeží…za mě opět pěkné čtení....

freejazz
03. dubna

toto bol asi jeden z prvých kontaktov s Murakamiho tvorbou. občas som sa v knihe vracal a hľadal, kde som sa stratil. chvíľu mi trvalo pochopiť, že netreba oddeľovat sny od reality a výmysly od všedných dní, že ich treba vnímať vcelku, ako keď stojíte pred veľkým plátnom a každú chvíľu vás upúta iný detail.

Naraca
24. března

Murakami se musí v klidu vychutnat, vyžaduje bdělého čtenáře a souvislejší četbu. To se mi tentokrát nepoštěstilo a knihu si za čas musím zopakovat. Poté přidám i tu poslední hvězdičku, kterou si Hon na ovci určitě zaslouží.

Nisus
11. března

Ak mám hodnotiť Hon na ovci, tak iba v spojení s voľným pokračovaním v knižke Tancuj, tancuj,.. kde sa toho udeje oveľa viac, má to spád, hlavný hrdina je omnoho činorodejší ako v prvej knihe a tých odpovedí je viac. Pribudnú ďalšie zaujímavé postavy, napríklad Juki, ktorú zbožňujem alebo spisovateľ Makimura (kde autor šikovne ukryl svoje meno?). Jednoznačne odporúčam. Klasická murakamiovka so všetkým, čo k tomu patrí.

jant02
14. února

Od Murakamiho už jsem co to přečetl (Kafka…, Na jih…, Norské dřevo + všechny mini novely), a protože mě jeho myšlenkové pochody nepřestávají fascinovat, rozhodl jsem se jej prozkoumat trochu zevrubněji a začít pěkně popořadě. Nedělám si iluze, že po přečtení třeba i všech jeho knih přijdu na to, co se tomuto „šílenému“ japonci honí hlavou. Že se naopak v mé hlavě po Honu na ovci vyrojila spousta otazníků a zavládl ještě větší zmatek, je nabíledni. Překvapilo mě (příjemně), že už v téhle jeho románové prvotině je jasně rozpoznatelný vyhraněný osobitý Murakamiovský styl psaní. Hon na ovci je kniha, u které člověk patrně s každým dalším čtením odhalí nějaký detail, který mu předtím unikl. Těším se na další autorovo dílo (tentokrát Konec světa…) a doufám, že až se za pár let pročtu ke Komturově smrti, budu alespoň o něco moudřejší a samozřejmě o hodně bohatší. Nepochybuji o tom, že do té doby nás Haruki Murakami obdaří dalším svým dílem. Jinak budu muset začít zase od Honu na ovci.
Na závěr chci vyslovit obrovské Díky Tomáší Jurkovičovi za překlad. Měl jsem možnost srovnat s „jinojazyčným“ a mohu vás ujistit, že ten český je nedostižný.

Bublanina
03. února

Proti knihám v poslední době, které autor píše, drží příběh pohromadě a v rámci možností uvěřitelně stojí nohama na zemi. I když po pravdě, kdo viděl Vše, co jste kdy chtěli vědět o sexu a báli jste se zeptat, ten se asi už na ovce nedokáže dívat stejně...

Blekí
06. ledna

Má první kniha od Murakamiho. Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu a dlouho mi trvalo, než jsem pochopila autorův styl. Částečně z tohoto důvodu mě kniha dlouho nebavila a nedokázala jsem pochopit, proč jsou z Murakamiho všichni tak unešení. Jakmile jsem se ale smířila s tím, že nic nedává smysl a tak to prostě je, začala jsem si čtení užívat i něco víc. Opravdu mě bavil až teprve úplný závěr knihy, který čtenáři poskytl víc otázek než odpovědí.

Autorův styl není úplně můj šálek čaje. Větší polovinu knihy jsem se do čtení musela opravdu nutit, bavil a zaujal mě teprve až konec. Dávám 3 hvězdičky a do budoucna ještě uvidím, jestli dám Murakamimu znovu šanci.