Třicátý pátý a další roky

Třicátý pátý a další roky https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35463/bmid_tricaty-paty-a-dalsi-roky-rS8-35463.png 4 34 10

Děti Arbatu série

< 2. díl

Román navazuje na "Děti Arbatu". Děj se odehrává v letech 1935 až 1937 a na jednotlivých osudech zobrazuje, jak složité období Stalinova teroru poznamenává společnost. Tak jako první díl, i druhý díl je doplněn doslovem Miroslava Zahrádky (s. 338 - 341).

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Lidové nakladatelství
Originální název:

Тридцать пятый и другие годы (Tridcať pjatyj i drugije gody) , 1988


více info...

Přidat komentář
Apo73
Apo73
30.09.2023 5 z 5

Byl jsem tak nadšený z Dětí Arbatu, že jsem se nemohl doslova dočkat, až seženu pokračování. A nezklamal jsem se. Na rozdíl od prvních dvou knih (v jedné), kde je vždycky Sovětský svaz nahlédnut přes jednu dominantnější postavu, je tady jednou z hlavních postav Stalin a celá ta jeho mašinerie, resp. jeho bezostyšně kruté taktizování směřující k uchování jeho vlastní osobní vlády. Hlavním motivem je zde proces se Zinověvem a Kameněvem, a je neuvěřitelné, že Rybakov to líčí snad jako by to sám zažil nebo byl těsně u toho. Je v tom samozřejmě vypravěčská licence, ale celé "vyšetřování" a manipulace směrem k procesu je vylíčena nesmírně plasticky. Ano, v tomto díle může být člověku líto, že je upozaděn příběh hlavní postavy, Sašy Pankratova, ale on odklizen do vyhnanství zase tolik vzruchů ani mít nemůže. Snaží se dožít dokončení "trestu". Každá z postav zažije nějaký posun a proměnu, jsou mi jako čtenáři blízké, až intimně.
Je velká škoda, že autor nestačil svoji pentalogii dokončit - kdyby byl došel až do 1956 k sesazení kultu osobnosti, stal by se z toho opravdu páteřní román sovětských (stalinských) dějin. Na druhou stranu jak Děti Arbatu, tak i tato kniha končí tak, že takto skončit může a člověk nemá pocit nedokončenosti. Končí otevřeně, ano, otevírají se další možnosti, ale to už je na čtenáři, aby si domýšlel dál. Musím říct, že na rozdíl od Čevenguru (Platonov), který líčí víru v komunismus jako absurdní surrealistickou grotesku, tak Jeden den Ivana Děnisoviče (Solženicyn), který je mikropříběhem zobrazujícím celek, tak Souostroví Gulag (také Solženicyn), který je veřejnou obžalobou mocenských praktik režimu, je mi tento přístup je sympatický živostí postav a prorostlostí všemi vrstvami režimu. Je skvělé, jak se mi podařilo představit plastičnost a složitost doby, i když jeho osobní stanovisko je zjevné. Ale bez linie "nahoře" (Stalina) by podle mne nefungovaly ty příběhy "dole". Klade spoustu otázek, se kterými se čtenář musí vyrovnat - jeho milé postavy upřímně věří v socialismus, a ač jsou permanentně režimem zrazovány, jejich láska zdá se nemá hranic. Někudy tudy vede cest k pochopení těchto let. Je to příběh postupné ztráty ideálů a to na všech úrovních. Tedy tento román doporučuji každému, kdo by chtěl pochopit "naivitu" sovětského lidu a nebezpečnost tyranie moci, která s touto důvěrou lidí tak krutě naložila.

babicka_amalka
babicka_amalka
10.08.2022 5 z 5

přečetla jsem si stejně jako Děti Arbatu znovu po letech a působila na mě stejně silně, jako před 30 lety; také výborná kniha!


Ilona70
Ilona70
21.03.2021 5 z 5

Krásně psaná kniha, skutečným vězněm Gulagu. Moc zajímavý osud studenta, kteremu zničili život. Jde o druhý díl knihy Děti Arbatu. Abych zjistila jak to dopadne další díly jsem musela přelouskat, jako elektronickou knihu, staženou v ruštině, v češtině už nevyšly

Hloupejhonzacz
Hloupejhonzacz
19.04.2020 3 z 5

Druhý díl série popisující období stalinských čistek ve 30. letech minulého století. Oproti předchozímu dílu se autor více věnuje politice a událostem z pohledu iniciátora - Josifa Vissarionoviče Stalina.

JamesF29
JamesF29
15.02.2017 4 z 5

Nemohu si vynachválit! Oproti prvnímu dílu je zde upřednostněna kremelská linka příběhu; román mi jakožto příležitostnému zájemci o historii pomohl lépe proniknout do dějin Sovětského svazu 30. let a komunismu vůbec. Především Stalinovy úvahy a jemný popis vztahů mezi jednotlivými vysokými soudruhy už bezesporu podléhají spíše autorově uměleckému citu, nicméně celkově reálie popisovaného období podle mě odpovídají historické skutečnosti a dávají podnět k zamyšlení. Poněkud upozaděna je v druhém dílu linka bývalých arbatských dětí, nejvíce je ještě ukazována charakterová pokřivenost kolaborantů režimu, kteří spíše než že by doopravdy věřili idee komunismu, dávají se do služeb moci kvůli vlastnímu prospěchu.

Marbo
Marbo
30.12.2014 4 z 5

pokračování Dětí Arbatu se nese ve stejném duchu jako první díl, snad jen se více zaměřuje na dění v Kremlu. Věčná škoda, že další díly v češtině zatím nevyšly...

ZuzankaDK
ZuzankaDK
11.09.2014 4 z 5

Ruská a anglická Wikipedie říkají, že vyšly ještě dva díly - Strach a Prach a popel, nicméně v češtině o nich není nic k nalezení, takže předpokládám, že přeloženy nebyly.

Koňadra
Koňadra
14.07.2014 5 z 5

Tiež som pátral po pokračovaní. Rybakov dokonca plánoval pentalógiu, ale viac nestihol. Opäť krásna kniha, fascinovala ma najmä exkurzia do Stalinovych myšlienok. Možno bude množstvo kritikov, ale podľa mňa si Rybakov dal kus práce a do tej temnej fúzatej gruzínskej hlavy sa mu podarilo nazrieť.

Koka
Koka
15.05.2013 5 z 5

Kruté a výstižné.
Na záložce a v doslovu Miroslava Zahrádky se Třicátý pátý ... definuje jako první díl Rybakovova očekávaného dvoudílného románu - pokračovatele Detí Arbatu. Vyšel někdy druhý díl Třicátého pátého? Pokud ano, pod jakým názvem?

vitavita
vitavita
12.04.2012 4 z 5

Román se odehrává v letech 1936-1937 , v době čistek. Popisuje citlivě jednotlivé osoby, ze všech vrtev společnosti.

Štítky knihy

gulagy stalinismus ruská literatura Sovětský svaz oběti komunismu

Autorovy další knížky

Anatolij Naumovič Rybakov
ruská, 1911 - 1998
1989  84%Děti Arbatu
1991  81%Třicátý pátý a další roky
1970  64%Záhada japonské spony
1962  100%Zamotaná historie
1974  60%Neznámy vojak

Kniha Třicátý pátý a další roky je v

Právě čtených1x
Přečtených41x
Čtenářské výzvě1x
Doporučených3x
Knihotéce40x
Chystám se číst16x
Chci si koupit5x
dalších seznamech2x