Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)

20.09.2017

Miluji suchý anglický humor. "Sklon k samovolným potratům" je naše rodiná hláška stejně jako všechny ty cimrmannovské.

13.09.2017

Pre mňa trochu sklamanie. Čakala som niečo za srdce (i bránicu) chytľavejšie. Teším sa ale, že som v knižnici natrafila na staršie vydanie, nádherná archaická čeština tak bola hlavným motorom môjho čítania. Nemôžem si však pomôcť, pripadalo mi to ako "málo humorný humor" (hoci chápem podstatu suchého britského humoru), nacapený ako zlá malta na sotva držiaci skelet vyumelkovaného príbehu. Pár scén bolo vtipných, pár nadčasovo múdrych, ale mne to nestačí. Nezostal mi nijaký pocit. A to je škoda.

22.08.2017

Kniha milovaná celou mojí rodinou, stejně tak jako Saturnin nebo Vejce a já. Já bohužel nevím proč, ale přestože jinak máme co se knih, filmů a všeho ostatního týče velice podobný smysl pro humor, tady v této sféře knih se ať se snažím, jak se snažím, nějak rozcházíme.
Kniha je vtipná, chytře napsaná, takový ten typický britský humor, který přímo miluji například v televizních sitcomech. Nevím proč, v psané podobě mě prostě nedokáže okouzlit natolik, abych se opravdu smála na hlas na celé kolo, jako všichni ostatní. A musím říct, že mě to samotnou moc mrzí.

19.08.2017

Poprvé mě to nechytlo, pak jsem ale knížku koupila v antikvariátu, protože to bylo vydání z r. 1922, stálo jen 40Kč a já mám staré knížky ráda. A najednou s tou zastaralou češtinou to bylo o něčem jiném. Přesně se to k obsahu hodilo a já se při druhém čtení dobře pobavila. (Ono už jen slovo "plovky" stačí k širokému pousmání.) Pravda, jsou tam nudnější popisné pasáže, ale počínání těch chlapíků vše vynahradí. Jen mohli dát větší prostor Montmorencymu.

06.08.2017

Typický suchý britský humor, který jemně ale naprosto trefně vystihne humornost situace tak, že se smějete ještě pět minut. Odehrává se v 19. století, ale ty postřehy muži versus ženy, to je nadčasové. Inteligentní humor, který já bych nazvala "výstižný".

04.08.2017

Moc mě bavila!

30.07.2017

Mnoho situací by vůbec nebylo vtipných, kdyby je autor nepopsal tak suše, až vám vtipné přijdou...
"A kde je tedy tetička?" je nesmrtelná věta. Tetička možná zemřela ve zdymadle, utopila se, nebo se někde škrábe z rákosí. Věc vskutku tragická, stejně jako psí popálený čumák po lítém boji s čajovou konvicí anebo zmizelé hovězí. Vše ale popsáno tak lehce, až vám přijde, že je to všechno jen dobrý vtípek. Výborné, výborné!

26.07.2017

Moc pěkná knížka, humorné příběhy ve stylu fejetonů. Připomíná mi styl Stephena Leacocka.

15.07.2017

Čekala jsem od knihy víc, zatím jde o vyprávění se spoustou příběhů mimo děj, který se moc nehýbe :-(

21.06.2017

Knížka, která nestárne. Díky svému vtipu, nadhledu a poetice.

24.05.2017

S těmito chlapíky (a psem) by se těšil na vodu každý,ale ještě více se budete těšit,až to budete mít zdárně za sebou.Typicky britsky HUMORNÉ.70%.

02.05.2017

Moc pěkná knížka. Milá, odpočinková a nenasilná. Také velmi čtivá, i přes to, že se nejedná o novější dílo. Velmi jaem se u čtení bavila a nasmála. Občas mi ale některé epizody přišly moc zdlouhavé.

23.04.2017

Milá knížka, která potěší duši. Bylo pár míst, které mě bavily méně. Něco jsem i přeskočila. Ale celkový dojem vnímám jako velmi pozitivní.

17.04.2017

Posloucháno jako audio - velmi příjemně strávený den. Nekácela jsem se smíchy celou dobu, ale některé situace byly opravdu vtipné :-) Nejvíc se mi líbil hypochondrický začátek :-D

25.03.2017

Jerome Klapka Jerome

Dnes moje nejoblíbenější kniha. Kdysi nejoblíbenější kniha mého táty. Moc vzorů jsem jinak od táty nepřebral. Miluji tuhle útlou knížku zvláště v překladu pana prezidenta Háchy, který jsem četl poprvé. S novějšími překlady mám ale potíže. Knihu mám v češtině nejméně ve dvou exemplářích, a nejméně jednou i v originále. Občas ztrácím dokonce přehled v kolika exemplářích už ji mám. Když bylo mým dvěma nejbližším kamarádům 60, dal jsem jim po knížce. Teď už nevím určitě zda to byli 3 muži nebo Saturnin, ale myslím, že to byli ti 3. Je to prostě kniha první pomoci. Je to lék. Pomůže, pomůže dokonce i ve zcela ztracených případech. Když mi umřela máma, a já čekal na havrany, až ji odvezou, tak jsem knížku zcela náhodně otevřel a četl jako automat. Ne nesmál jsem se tehdy při tom, ale tu vlídnost, tu jsem cítil, a pomohla. Mám tuhle knížku moc rád. A mimochodem, pan J. toho napsal daleko víc. Možná to nelze se 3 srovnávat, ale je to pro mne všechno v každém případě první liga! Díky pane Jerome! Mnohokrát díky!
Mimochodem letos má vyjít, nebo už vyšel vlastnoruční autorův životopis. Pravděpodobně to nebude nic veselého, jak už to v životě humoristů bývá. Přesto se na ty nové chvilky s panem Jeromem moc a moc těším!

2018 03 27

Životopis asi budu číst po částech, zatím jsem si z něj vybral, že autor žil dva roky v Drážďanech!

Jinak k po mně následujícím komentářům. Já zase mám určité problémy s Woodhousem. Čas od času si od něj knížku dám, ale občas mám při tom dost co dělat, abych ji dokázal dočíst. Podobné problémy mám například i se Slováckem.

27.02.2017

Milé počtení, se spoustou životních pravd. Zejména kapitola o rybářích mne pobavila. Člověk by se hned sám vydal na takový výlet :-)

25.02.2017

Tuto knížku otevírám vždy, když si potřebuji spravit náladu, za roky, co ji mám v knihovně, už je celá ohmataná. Nedoporučuji číst v dopravním prostředku, nebezpečí rušení spolucestujících hlasitým smíchem.

12.02.2017

klasika - bez ní by nebyla anglická literatura kompletní ;-)

03.02.2017

Většinou bohatě nesnídám, k obědu nemívám jen sendvič a čaj o páté nedržím. Atmosféru Anglie a její humor ovšem můžu, takže do Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) se vždycky znovu rád začtu.