Tři muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13151/bmid_tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-46i-13151.jpg
4
1063
211
Rozmarný příběh tří přátel, kteří se vypraví společně na několikadenní dovolenou po řece Temži, patří ke klasickým dílům světové humoristické literatury. Vyprávění je pestrou směsicí příhod a událostí, které je po dobu této svérázné výpravy potkávají na palubě jejich člunu i v pobřežních hospůdkách. Autor používá klidný, suchý humor, s jehož pomocí odhaluje lidské slabosti, návyky a zlozvyky a velebí přátelskou solidaritu a touhu po dobrodružství.... celý text
Literatura světová , Humor , Romány
Vydáno: 2007 , XYZ (ČR)
Originální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog) , 1889
více info...
Přidat komentář
Ani sa mi nechcelo veriť, že kniha má vyše 100 rokov. Láskavý, občas mierne uštipačný humor, mnoho zdanlivo banálnych, no vtipných situácií (nikdy som neveril, koľko problémov dokáže spôsobiť obyčajná zubná kefka) a aj s tými foxteriérmi sa s autorom zhodnem (sú to hajzlíci).
„Odhod přítěž, člověče! Ať je lehká loď tvého života, naložená jen tím, co potřebuješ - útulným domovem a prostými radostmi, jedním nebo dvěma přáteli, hodnými toho jména, někým, koho bys miloval a kdo by miloval tebe …“
Na život existuje velmi jednoduchý recept:
„ 1 libra bifteku s 1 pintou piva - každých šest hodin ...
1 desetimílová procházka každé ráno…
1 postel přesně v 11 hodin každou noc…
a … nepřecpávej si hlavu věcmi, kterým nerozumíš."
A spoustu dalších veledůležitých informací v téhle knížce získáte. Takže, vážení, vyplujte! Vyplujte v nekrytém člunu a čelte … prostým pravdám!
Protože síla téhle knížky spočívá práve v nich, vězí v úhlu pohledu na prosté věci, resp. učí nás … je vidět!
Proto je skutečným evergreenem …opakování je totiž matka moudrosti a opakovat si, jak s pomocí prostých a jednoduchých pravd prožít pohodový a spokojený život, nikdy neuškodí :-) ...
"Spíš raději na kraji nebo u zdi, Jerome?" Odpověděl jsem, že nejraději spím v posteli.“
„… byl velice ochotný převzít kdejaké břemeno … a vložit je na bedra někoho jiného.“
„Myslím, že ze všech nesmyslných, rozčilujících bláznovství, která musíme snášet, je tenhle podvod s "předpovídáním počasí" nejhorší. "Předpovídá" přesně, jak bylo včera nebo předevčírem, a přesně opak toho, jak bude dnes.“
„Vždycky mám dojem, že pracuji víc, než bych měl. Upozorňuji, že to neznamená, že bych byl proti práci zaujat. Práci mám rád, okouzluje mě. Dovedu sedět celé hodiny a dívat se na ni. Rád si ji šetřím. …”
„knížka, kterou je dobré mít na dosah, … na dosah ruky, na dosah paměti“
(Miroslav Horníček)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih pro odpočinek, na dovolenou, pro dobrou náladu. Ovšem pozor - týká se to jen vydání Odeonu z roku 1975 ve skvělém překladu J. Z. Nováka!
Popis situací, slov, anglický humor - nemá obdoby, je to koncert slov, vět a dialogů.
Tuto knihu jsem bohužel ztratila a ve snaze doplnit ji do knihovny jsem si ji pořídila s překladem jiného překladatele (M.Ž.). Toto vydání putovalo dál, protože "ztraceno v překladu" se vytratilo kouzlo příběhu a celkově to vypadalo jako otrocký překlad od maturanta.
Což je škoda, protože první setkání s knihou může takový překlad dost odradit.
Stejně jako „Saturnin" mě „Tři muži" kdysi upoutali v čítance pro 9. třídu a potěšilo mě, když jsem zjistila, že je má táta v knihovně. Pamatuji si svůj tehdejší záchvat smíchu z Georgovy noční cesty do banky, německého kupletu, historky se sýrem a Harrisova zmizení. V mých 14 letech mi kniha přišla jako strhující psina.
Když jsem se do ní začetla teď ve dvaceti, byla jsem překvapená tím, že je spíš úsměvná a že mi už slzy smíchu netečou. Odložila jsem ji někdy v půli zimního zkouškového a vrátila jsem se k ní až v létě, když jsem kriticky neměla co číst. A ona mě podruhé překvapila. Zase jsem se chechtala nahlas jako blázen. Nejen Harrisovu zmizení, ale také vyprávění o bidlování. Dočetla jsem ji vysloveně s požitkem.
Velké plus má u mě Jerome Klapka Jerome za jazykovou krásu. Přírodní lyrika je samozřejmě pateticky nadsazená, ale sama o sobě má nepopiratelný půvab. Jako studenta historie mě zaujala také autoreflexe 19. století, které je pro nás časem romantickým, ale pro tehdejšího člověka to byla naopak doba prozaická, jež potřebovala trochu romantizovat uměle. „Tři muži" jsou značně svérázný cestopis a (podle mě právem) klasické dílo.
Letní pohodovka, ke které jsem musela dozrát (před mnoha lety ve slovenštině nedočteno). Nádherný, laskavý humor. Kromě dávky optimismu mě její čtení obohatilo poznáním, že Temže se jezdila oběma směry - proti proudu i po proudu.
Na téhle humoristické klasice (z r. 1889) mě nejvíc dostalo, jak je vlastně stále aktuální a "moderní". Jasně, některé reálie jednoznačně poukazují na dobu, kdy byla kniha napsána, ale na mnohém je vidět, že se svět zase až tak nemění (nerudní majitelé pozemků, na některých místech spousta turistů atd.). Hlavně lidé jsou stále stejní, v tom možná tkví nadčasovost tohoto dílka, které zesměšňuje především nejrůznější lidské vlastnosti, zvyky, podivnosti... Autor to však dělá s vlídností, laskavostí a nadhledem a nebojí se zesměšnit ani sám sebe. Ne, žádné výbuchy smíchu se při čtení nekonaly, ale často jsem se usmívala a obdivovala autorovu hru se slovy a vtipné vylíčení třeba i banálních situací.
Láká mě zkusit ještě další, ne tak známé knihy od JKJ.
Takove milé, řekl bych i saturninovské vyprávění, s velkou dávkou sebeironie, a velmi, velmi košaté, ten člun je vlastně jen takový držák na všechny ty vyprávěcí a příběhové odbočky. Kdo má rád ten humor ze starych dobrých časů, který člověka spíš pohladí, než složí pod stůl, ocení to. Kdo hledá akci, bude se hodně nudit. Je tam celkem detailně zpodobněná Anglie okolo Temže. Kdo to tam zná, asi si pochrochtá blahem. A je to asi tak akorát dlouhé, aby se to nepřejedlo. Po přečtení na žánr nezanevírám, ale jdu si přečíst třeba nějakou tu scifárnu.
No nevím...
Počátek byl výtečný. Tři hypochondři, vydávající se za „mušketýry“, ty jejich řeči a erudovaná autodiagnostika... Opravdu výtečné!
Pak přišel příběh o strýčku Podgerovi. Jelikož i já jsem velice praktický muž se sklony ke geniálním řešením neřešitelných situací, třeba během zatloukání hřebíků, Podgera jsem fakt proplakal. Po téhle vsuvce mne měl autor jako na talíři, NO...
A pak to zazdil. Vedoucí dějová linka byla příliš přetížena popisy jednotlivých vesnic a jejich pamětihodností (pro anglofily to asi bude plus), navíc k těmto popisům se přidávají i příběhy a nehody, které se staly nějakým jiným lidem a děj dále zahlcují (přičemž tyto vyprávěnky nezřídka navazují plynule jedna na druhou a vy se pak musíte vracet o několik stran zpátky, jelikož jste už pravděpodobně zapomněli, na čem skončil hlavní děj).
Jako plus bych uvedl fakt, že občasný humor není buranský a obhroublý a kniha není z nejdelších.
V kostce: miluju anglický humor, Saturnin, Stopařův průvodce, Jak jsem vyhrál válku jsou součástmi mého knižního náboženství, nicméně téma této knihy se dalo zpracovat lépe. Vím, že původně to měl být cestopis a autor to celé přepsal až dodatečně, nicméně třeba takový Mark Twain ve svých Dobrodružstvích Huckleberryho Finna (která jsou mimochodem o nějaký ten rok starší než Tři muži) dokázal perfektně skloubit říční plavbu, kritiku rasismu, humor, dobrodružství a kulturně-cestopisné vsuvky daleko lépe a tedy dokázal, že hodnotné a zábavné knížky jde napsat opravdu čtivě.
Je mi líto, ale bude to za slabší 3*.
Oddechovka s úsměvnými momenty, která humorem někomu sedne méně, někomu zase více (u mě to bylo ovlivněno také četbou v angličtině).
Děsná blbost a jedna velká nuda, s přemáháním jsem dočetl sotva do půlky a asi ani nedočtu.
Úsměvné příhody tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) brázdících řeku Temži sice nevyvolávají salvu smíchu, ale mile potěší, a dokonce i poučí stručnými výklady o reáliích místních vesnic a městeček.
Věřím, že kdyby tahle parta tří kamarádů a jednoho zdivočelého psa měla možnost potkat Saturnina, vytvořili by spolu neuvěřitelné množství okolí nebezpečných situací. Je až k podivu, že tahle dvě ikonická díla od sebe dělí skoro sto let. Jen škoda, že autor nedal více prostoru britskému suchému humoru, knížka by ho určitě zvládla.
Možná je právě tato kniha i jakousi ideální předlohou snad dokonce samotnou školou bestselleru v této kategorii, kniha která si nalezne srdce snad každého čtenáře, tedy buďme v tomto směru skromní, stačí 9 z deseti čtenářů.
Zajímavý příběh, který by možná mohl napsat svým způsobem snad "každý" z nás, vypointovaný příhodami ze života, které se mnohým z nás skutečně staly, a především krátkými stručnými, třeba i jen vyposlechnutými příběhy s vtipnou pointou.
Při tom všem nejde o násilný humor pro humor. Většina příhod je ke svým aktérům milosrdná, a přesto, že je v podstatě zesměšňuje, je z textu při tom všem vždycky cítit určitá láska k člověku, k lidem. Vyjímky na pomezí se samozřejmě najdou. Nikdo nejsme andělé.
Při jejím čtení, a každopádně po jejím přečtení se u většiny z nás dostavuje pocit čehosi drobného, skromného, milého, co vaši duši potěší.
Když šel autor do války, řídil nakonec sanitku. Možná, že i to o něm mnohé vypovídá. Možná původně chtěl bojovat proti zlu, proti špatnosti, ale jeho sudičky zasáhly, a on se i v té hrozné válce stal tím, čím se stal. Klobouk dolů, a díky, i dnes poté co uplynulo prakticky už celé století.
Mohu jenom doporučit i autorovy ostatní, často prakticky neznámé knihy, z nichž většina u nás, pokud už vyšla, tak zpravidla jen v jediném vydání.
Někdy je to možná trošku pro fajnšmekry, a hlavně jeromilovníky, ale někdy po prvním, jindy až po opakovaném přečtení si začnete těchto knížek doopravdy vážit - zaslouží si to!
Autorův suchý smysl pro humor mne prostě baví. Je to skvělá a vtipná oddechovka na léto. Pobavíte se u toho a nemusíte se bát, že byste tou nerozuměli, není to nijak těžké čtení. Já se u toho bavila královsky.
Není to můj "šálek kávy"... Ale dokážu pochopit, co se na ní jiným čtenářům líbí.
Štítky knihy
Anglie humor zfilmováno turistika dovolená léto humoristické romány
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
Kniha Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) je v
| Právě čtených | 29x |
| Přečtených | 1 540x |
| Čtenářské výzvě | 179x |
| Doporučených | 108x |
| Knihotéce | 507x |
| Chystám se číst | 305x |
| Chci si koupit | 38x |
| dalších seznamech | 15x |
Humoristický román, u kterého jsem se dost nasmál. Mohu doporučit, pokud hledáte snadnou čitelnou zábavnou knihu s lehkým humorem. Pokud po ni sáhnete na přiklad na dovolenou určitě neuděláte chybu.