Tři mušketýři 1. díl

Tři mušketýři 1. díl https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43701/bmid_tri-musketyri-1-dil-43701.jpg 5 863 118

Nejslavnější historický román Alexandra Dumase. Dobrodružství čtyř nerozlučných přátel v neklidných časech vlády Ludvíka XIII.

Žánr:
Literatura světová , Dobrodružné , Historické romány

Vydáno: , Albatros (ČR)
Originální název:

Les Trois Mousquetaires , 1844


více info...

Přidat komentář

Liduka
14.01.2018 3 z 5

Knihu jsem začala číst, protože mě nadchl Hrabě Monte Christo od stejného autora. Bohužel i když mám ráda filmy s mušketýry, tak jsem se do čtení musela trochu nutit. Příběh jako takový nebyl špatný, pokud pominu pomalejší rozjezd na začátku, ale asi jsem o třech mušketýrech měla trochu zkreslené představy, když jsem si myslela, že to jsou chrabří hrdinové s vybraným chováním. Autor je podle mě vykreslil jako totální zabedněnce bez mozku, kteří se opíjejí, hrají hazardní hry a neustále střídají milenky a k tomu navíc umí používat meč. Alespoň, že d´Artagnan byl muž jak má být. Každopádně druhý díl si přečtu, abych zjistila, jak to dopadne s paní B.

DarkLady
06.01.2018 3 z 5

Četla se dobře, oči klouzaly pořádcích, stránky šustily jedna za druhou. A ty nádherné ilustrace! Nicméně, je to opravdu jen zábavná kniha, taková limonáda, řekla bych.


Oryk
06.01.2018 5 z 5

Kniha byla opravdu velmi dobrá. Četl jsem ji až potom, co jsem viděl několik filmových verzí, ale psaní Mušketýři byli stejně nejlepší. Oceňuji pravdivé dobové reálie a svižný děj, jelikož tato vlastnost knihy nebývá vždy obvyklá v naší doporučené četbě. Nejvíce jsem sympatizoval s kardinálem, tato postava se mi opravdu líbila, protože ať dělal cokoli, vždy to dělal pro říši a nikdy pro sebe. Jako jedno z nejlepších filmových zpracování pro mě byl seriál BBC točený asi před třemi lety v ČR.

postrach
06.01.2018 5 z 5

Je to první kniha tohoto autora a žánru,kterou čtu.Půjčila jsem si nejnovější vydání a hned začala číst.Krásný obal,ilustrace a příběh,který zaujme.Doporučuji.

Chesterton
08.12.2017 5 z 5

Potěšila velice i dospívající dívku :)) Úžasná.

kapr
18.10.2017 5 z 5

Bible každého dospívajícího chlapce, která potěší asi úplně každého.

JPBelmondo
05.06.2017 5 z 5

Klasika francouzské romantické prózy, která zřejmě nikdy nezestárne. Mistrně bohatě propracováno a vykresleno, nesmírně poutavé a nadmíru čtivé. Zkrátka kniha, kterou nepřečtete pouze jednou, ale vždy se k ní s láskou po letech rádi vrátíte a uchvátí vás jako poprvé.

niknikita
01.06.2017 5 z 5

Krásná klasika a z těch odvážných chlápků jsem nepřestala být nadšená ani po letech. Navíc v podání skvělého vypravěče, jakým Dumas je, budou Tři mušketýři nadčasová záležitost.

EvikU.
06.04.2017 5 z 5

Tuto knihu jsem četla na základě povinné četby a zas a znovu se přesvědčila, že i v povinné četbě jsou knižní poklady. Jen by to těm dětem měly asi jinak podat. Je škoda, když jim nucenou četbou zkazí chuť číst. Tři mušketýři jsou krásný, dobrodružný i romantický. A hlavně se pěkně čtou navzdory tomu, že je to bichle.

Svatojánek
15.03.2017 5 z 5

Zajímavé jak moc se knihy liší od filmů. U tří mušketýru to platí dvojnásob! :D

Jessybelle
29.12.2016 5 z 5

Knihu jsem přečetla na základě čtenářské výzvy 2016. A našla jsem poklad - ať v knize samotné tak i v knize jako takové (vydání z r.56) nalezeno v knihovně po manželově dědečkovi. Přečtu i další díly, které jsem tam našla... Součástí knihy byly i malé ilustrace, což se v dnešní době vidí jen v pohádkových knížkách pro děti.

eva4036
27.12.2016 4 z 5

Jedna z prvních knížek maturitní četby, co jsem přečetla. Moc krásný děj, plný intrik, dobrodružství, lásky, přátelství. Líbí se mi, jak autor píše. Knížku rozhodně doporučuji :)

Simi
15.12.2016 5 z 5

Kniha, po které jsem po dlouhých letech sáhla v rámci výzvy:-). Tři mušketýři jsou báječný romantický příběh plný napětí, dobrodružství a kupodivu, napsaný na základě dobových reálií. Příběh je sice fikce, ale stojí na pevných základech. Hlavní postavy skutečně existovaly, i když bychom v nich často marně hledaly právě ty, které nám mistrně představil pan Dumas a některé se ani nikdy nesešly. Před pár lety jsem se v Paříži vydala po stopách hrdinů a míst v příběhu. Bylo to nesmírně zajímavé a poučné. Kousek od Louvre, v ulice Rue du Bac například stále stojí dům hraběte d’Artagnana:-). Pokud Vás zajímá to skutečné o třech mušketýrech, tak doporučuji dvě úžasné knihy od Jiřího Kovaříka. První je stručnější, a to D’Artagnan a Ti druzí. Druhá je již obsáhlejší i s popisy vojenských operací a jmenuje se Mušketýr.

jadran
29.11.2016 5 z 5

I když u Alexandra Dumase st. dávám přednost Hraběti Monte Christovi, tak tři mušketýři jsou skvělí úplně jiným způsobem. Neřeší se tady morálka ani psychologie, ale děj se řítí jako splašený kůň a člověk pomalu ani nestíhá. Fascinující je, jak dokázal Dumas pracovat s historií, jak dokázal dokonale a zcela věrohodně zakomponovat do děje třeba zcela autentický atentát na vévodu Buckinghama v kombinaci s mylady, to se hned tak nevidí. V mušketýrech po dvaceti letech zase podobně využil momentu, že dodnes se neví, kdo byl oním katem, který sťal Karla I.....jinak to co píše woodward stran Richelieua je otázka pohledu. Pro bandu mladých vojáků, kteří se rekrutovali z drobné šlechty byl kardinál (předchůdce absolutismu Ludvíka XIV.) skutečně "padouch", stejně jako byl "měšťáček" Bonacieux podřadný kramář, živící se prací a mající lidskou hodnotu mnohem menší, než stateční a oddaní sluhové. Richelieu, který položil základy k onomu Stát jsem já, sázel právě spíš na ty, kteří nepatřili mezi privilegovanou vrstvu, protože u nich nacházel daleko více oddanost a věrnost, než u samolibé, bezohledné a sobecké šlechty, která byla schopna stát rozvrátit jenom kvůli hloupým a malicherným ambicím. Na rozdíl od Monte Christa to beru čistě jako dobrodružství a širší a historické souvislosti do toho netahám. Soudný člověk by za normálních okolností nemohl obdivovat bandu věčně nametených profesionálních vojáků bez úcty k lidskému životu a s přezíravostí k těm dole, kteří jsou pro ně jen "zdrojem" pro jejich vojácky bezstarostný život.....

laepus
06.10.2016 5 z 5

Hodnotím a komentují nejen první díl, ale celou knihu - dokonalá ukázka románového řemesla. Je mi jedno, nakolik je to Dumasova a nakolik Fouquetova práce - to na kvalitě díla nemění nic. To vykreslení postav (i když jsou všechny buď černé nebo bílé, vůbec to nevadí, ztotožním se s každou), neustálé zvraty, napínavost a souboje, vtipné hlášky se podle mě nikdy neomrzí a nikdy nezestárne.

Beltrix
15.09.2016 5 z 5

Tahle kniha je bezesporu úžasná, nabízí tu správnou dávku dobrodružství, intrik, ale i lásky; pro mě má však i jistou sentimentální hodnotu, protože právě tento příběh byl jednou z prvních zastávek na mé čtenářské dráze. Zároveň drží tato kniha i prvenství v tom, kolikrát ji mám ve své knihovničce - přiznávám bez mučení, že mám 5 výtisků a nejsem si jistá, že tím končím. Mým snem je přečíst si ji jednou i v originále.

blonde_elis
18.05.2016 4 z 5

Jedna z mála knih povinné četby, která se mi skutečně zalíbila a s chutí si o prázdninách přečtu i další díl, protože konec toho prvního je v mnoha ohledech značně otevřený.
Klasika, která nezklame - mohu jen doporučit :).

haluz
01.05.2016 5 z 5

Pamatuji se, že jsem oba díly četla jako malá, zrovna když jsem doma ležela nemocná, v noci jsem dostala horečky a pořád a pořád jsem bojovala :D hezké vzpomínky

Damato
01.04.2016 5 z 5

Další poklad, který si moji kluci neodvezli do svých domácností -a to proto, že jsem ho nedala. Dostala jsem tuto knihu v roce 1975 za vysvědčení, myslím si, že naši tenkrát poznali, jak se mně stýská po kamarádech z paneláku, když mě nuceně přestěhovali do pohodlí rodinného domu a tak se snažili abych měla náhradu v klukovských knížkách. Tak s těmahle jsem trávila své prázdniny, zašitá na půdě, aby mě nikdo neviděl a tam střídavě bulela a střídavě utíkala do světa knížek. Do dneška si pamatuji, jak se tatínek rozčiloval, když se mě ptal, jak se mi líbí postavy a já mu doslovně citovala, tak jak jsem to četla- místo "Rišelié - jsem říkala Richelieu (Bylo mi 10 a film jsem tehdy ještě neznala). Pak teprve mě čekala soda - tatínek se jal mě vychovávat a četl to se mnou - Hrůza. Vždycky, nežli přišel z práce jsem si to četla po svém - chvíli jsem chtěla být Constance, chvíli D'Artagnan¨, nejvíc ze všeho jsem toužila stát s partou kluků na střeše garáže a řvát "Jeden za všechny a všichni za jednoho"-(asi bych měla boule, protože jsem pro ně byla stejně blbá,uřvaná holka ať jsem se snažila sebevíc- dokonce i okno u vedlejší školy jsem na přání toho největšího " 12-ti letýho kápa" dlažební kostkou rozbila , ale byla jsem součástí jejich klukovské party a to ostatní holky - co kňouraly nad kočárkem a panenkou nemohly) ale nemusela bych najednou sedět slušně před barákem s růžovým kočárkem a hrát si s ostatníma holčičkama - které jsem neznala- na maminku, nebo na princezny. Ale knížka za to nemohla, ta se mi četla moc nádherně a krásně se u toho snilo, např. kde tak asi jednou toho svého D'Artagnana potkám, nebo třeba o tom, jak jednou vykonám něco šíííleně spravedlivého, že budou všichni valit oči.... No zatím, nic...

Toulawey
21.03.2016 5 z 5

Těch nocí s baterkou pod peřinou ;)