Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245/bmid_tri-kamaradi-a2k-245.png
5
3185
357
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text
Literatura světová , Romány , Válečné
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)
Originální název:
Drei Kameraden , 1937
více info...
Přidat komentář
“Melancholickým se člověk stává, když o životě přemýšlí. Cynickým, když vidí, jak se s ním většina lidí vypořádává. Je taky dobré, že lidé mají ještě pořád své důležité nicotnosti, které je drží a chrání. Být sám, doopravdy sám bez jakékoli iluze, to vede brzy k šílenství a sebevraždě.”
Hluboký, laskavý příběh o přátelství a lásce zasažené hrozbou smrti díky nevyléčitelné nemoci. Četla jsem i Nebe… a obě díla jsem si moc užila.
Má druhá kniha od Remarqua. Poprvé jsem ji četla z donucení k maturitě.
Po dočtení jsem se cítila citově zraněná. Je to silný příběh, který může potkat každého z nás.
Vždy si říkám u Remarqua, že chci aby to skončilo dobře, ale jsem naivní. Nakonec jsem vždy ráda, že to není jak americký happy end, ale na konci jeho knih vždy přemýšlím, proč takhle Remarque píše. To je ten důvod, kvůli čemu ho miluju.
(SPOILER) Tři kamarádi je kniha, která mě velice obohatila. Poprvé jsem ji četla v době gymnaziálních let a během života jsem se k ní opakovaně vracela. Přes veškeré těžkosti, které hrdinové prožívali, byli spolu propojeni přátelstvím, láskou a to jim pomáhalo přežít. Bohužel hlavní hrdinka Pat v závěru románů umírá. Dle mě nejlepší kniha E. M. Remarqua.
Jedna z nejlepších knih E.M. Remarqua.
Četla jsem ji už hodně dávno,ale nikdy nezapomenu na ten šok,který mě přepadl naprosto nečekaně spolu s posledními slovy této úžasné knihy. Už nikdy jsem nebyla tak zaskočena,jako tehdy . U knih nepláču,ale tehdy jsem měla namále.
Po dlouhých letech jsem se v rámci letošní Výzvy vrátila k mému oblíbenému Remarquovi a znovu mě tento silný příběh zasáhl. Vyprávění o mladých lidech, kteří během 1. světové války ztratili veškeré iluze a smysl života. V poválečné době žijí ze dne na den, těší se ze svého přátelství a pocit marnosti utápějí v alkoholu. A najednou zasáhne láska a s ní se objeví naděje, obětavost, touha žít...
První část knihy jsem s pomalu rostoucím napětím očekával nějakou zradu. Kdy se zvrhne to štěstí? Pak se to v jeden moment obrátilo a až bolestně to začalo klesat. A já se začal modlit, aby to dobře dopadlo. Plamínek naděje hořící do poslední stránky uhasl přivalem slz po přečtení závěrečného odstavce.
Extrémně smutný příběh o lásce - a je vlastně jedno, jak si tohle vyložíme. Je tu láska mezi mužem a ženou, láska kamarádská a svým způsobem i láska k vlasti. Celý děj se odehrává v hodně divokém období německé historie, kdy nic nebylo jisté, bujily extrémistické tendence a tím se rodilo i monstrum v podobě Třetí říše. Na této knize je krásně vidět, že společnost rozhodně měla důvody ke své radikalizaci a lépe tak pochopíme, proč se stalo to, co se nakonec stalo.
Důležitější je ale primární děj, kdy můžeme sledovat bezmeznou oddanost hlavního hrdiny ke své lásce a ještě větší oddanost jeho přátel k němu. A bohužel i smutný konec. Ale kniha to byla skutečně krásná, jedna z těch nejlepších, co jsem kdy četl.
Prvních sto stránek se táhlo. Kniha mě spíše nebavila. Byly tam dlouhé a zbytečné pasáže. Ovšem ke konci už to zajímavé bylo. To mě vtáhlo do děje. Příběh je hezký v tom, že ukazuje podstatu přátelství a lásky.
Opravdová klasika, kterou zná minimálně každý maturant. Romány z války nikdy nejsou veselé, ale lidé vždy si našli pro co žít a přátelství je nade vše i v těžkých dobách lze ustát prakticky nemožné díky víře v dobré.
Klasika nad klasiky. Konečně jsem měla ve vánočním mezidobí čas vrátit se k této krásné knize. Příběh, který mě nadchnul už v mládí a mohu ho číst stále dokola a pokaždé v něm najdu zrnko, které jsem dříve neobjevila. Za mě nejlepší kniha od autora.
Celkem fajn, ale příběh nepříliš originální. Na tu dobu nejspíše něco nového, ale dnes jsme už dál.
Spíše mě zaujalo autorovo líčení a poetika v textu. To bylo moc pěkné.
Nečekala jsem, že bych se do této knihy tak začetla... ale opak je pravdou. Příběh přátelství, lásky, které vydrží na život a na smrt.
Na poměrně útlou knížku tam bylo hodně patosu, příliš zidealizovaných postav, ale když se mi od toho podařilo oprostit, zbyl dobrý a nosný příběh podaný zábavnou formách, ve smutných, ale nosných kulisách a navíc vše čtivě napsáno. Remarque je dobrý spisovatel.
Pěkný příběh o obdivuhodném přátelství. Jak je důležité mít někoho, na koho se můžete spolehnout v každé chvíli, ať je jakkoliv těžká. Jen mi tentokrát čtení nešlo tak hladce.
Krásná kniha, silný příběh o přátelství, podpoře a lásce.
Jedna z mých nejoblíbenějších od E.M.R
Už na gymnáziu jsem jedním dechem přečetla všechny jeho knihy a jsem ráda, že jsem se díky výzvě, zatím alespoň k jedné, vrátila.
Silný příběh o přátelství, lásce, o tom jak je důležité mít vedle sebo někoho na koho se mohu 100% spolehnout a on mě podrží ... Zárověň z tohoto díla člověk cítí určitou beznaděj - jsou to mladí lidé, kteří před sebou prakticky nevidí žádnou budoucnost. Žijí ze dne na den. A zřejmě po zkušenostech z války a společenské situace, která je okolo nich, se snaží urvat od života co nevíc. Ale vždy jen v mezích četnosti a morálky.
První kniha, kterou jsem před mnoha léty od Remarqua četl a musím říct, že zřejmě nejlepší. Síla přátelství překoná vše. Velice na mě zapůsobila a díky ní jsem pak přečetl všechny jeho knihy, ale k Třem kamarádům jsem se často vracel. Pokud by někdo chtěl s Remarquem začít, tak doporučuji právě Tři kamarády.
[audiokniha]
"Lenost je počátek veškerého štěstí a konec veškeré filozofie."
Robby je alter ego Hynka Čermáka, což jsem odvodila z empatie k postavám, něhy vůči Pat i drsného postoje k životu, která čišela z jeho hlasu, když hlavní postavu hrál v mých uších.
Stejně dobře sehrál i každou ženu.
Smekám před neviditelným mistrem hlasů.
Obsahově je příběh cenný hlavně poválečnou atmosférou, jinak jsem zas tolik nadšená nebyla. Remarque je dobrý vypravěč, jen na mě trochu upovídaný a pod květnatým povrchem nic moc hloubka.
Určitě bych podepsala závěr jeho životopisu zde: "Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupů triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě."
P.S. Ale jako náctiletá na střední jsem ho baštila i s obalem! Celkem živě si to pamatuju :o)
3/4
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Tři kamarádi je v
| Právě čtených | 47x |
| Přečtených | 5 242x |
| Čtenářské výzvě | 524x |
| Doporučených | 437x |
| Knihotéce | 1 249x |
| Chystám se číst | 720x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 19x |
Smutná kniha, ale výborné čítanie. Traja kamaráti prežívajú ťažké časy tridsiatych rokov v Nemecku, nezamestnanosť, inflácia, ťažká politická situácia, rozvrátenosť krajiny a krachy osobné aj bankroty. V tejto povojnovej dobe Ronny stretne osudovú lásku. Remarque napísal depresívny príbeh postáv, kde bol každodenný strach o prácu, bieda a smútok sa riešil veľkou konzumáciou alkoholu. Aj napriek tomuto skľučujúcemu príbehu sa kniha veľmi dobre číta, Remarque je dobrý spisovateľ, aj keď sú jeho knihy také "smutné".