Tři cesty k smrti (zánik skupiny ZINC)

13 26. ledna

(+ SPOILER) Moc hezky napsané. Napříč tomu, že jsem dopředu věděla, jak osudy jednotlivých členů skupiny Zinc dopadnou, jsem se nemohla od poslouchání odtrhnout. Musela jsem obdivovat Pechalovu odvahu a odhodlání se Němcům nepodrobit i za cenu nelidského fyzického a psychického mučení nejen pro sebe, ale i pro svou rodinu.
Líbilo se mi, jak autor vznáší během příběhu otázky, komentáře či dedukce. Co kdyby velitel skupiny Pechal hned na začátku nezavelel k rozdělení skupiny? Zamezilo by to Gerikově zradě, kdyby neztratil psychickou oporu svých spolubojovníků? Proč se skupina rozhodla zakopat svůj shozený operační materiál na poli, místo v lese, když dva ze tří členů žili na vesnici a muselo jim být jasné, že na začátku dubna se budou pole obdělávat? Proč parašutisty při výcviku v Anglii krmili pohádkami, že je tu jejich obdržené kontakty uvítají s otevřenou náručí, jako hrdiny odboje, když realita a nálada obyčejných lidí v Protektorátu se nesla v docela jiném duchu? V té době už přeci museli mít zprávy od Silveru A. Proč zrovna skupině Zinc Anglie nechala udělat papíry s těměř nezměněnými jmény a s místem rodiště tak blízko jejich skutečnému rodišti? A tak bych mohla pokračovat dál a dál.
Kniha je vydána v roce 1968, takže je pravděpodobné, že v dnešní době jsou známy nové skutečnosti ohledně skupiny Zinc. Ale i tak si myslím, že Tři cesty k smrti jsou kvalitně napsanou literaturou faktu.

1 08.03.2022

Velmi poutavé čtení o osudech skupiny Zinc. Čtenář si musí uvědomit, že kniha vznikla roku 1968 a dnes již máme nové informace, ale i tak doporučuji k přečtení.