Trhlina
Miloslav Topinka
Mimořádná básnická sbírka (Seifertova cena za rok 2003!) je komponována jako „originální film“ básní a barevných i černobílých fotografií. Bibliofilská úprava, tisk na vysoce kvalitní papír, místy perforovaný či transparentní, což umožňuje průhledy skrze listy do neznámých prostorů za slovy. Trhlina je jedním ze základních pojmů v díle Miloslava Topinky, jímž se pokouší metaforicky vysvětlit, jak moderní člověk může ze svého pevně ohraničeného soukromého prostoru vstoupit do jiného vesmíru. Jde ovšem o zónu, v níž není nic dáno, v níž se prolínají různá nebezpečí a kde lidský jedinec může poznat místo uspokojení jen prázdnotu a vyprahlost. Na druhé straně představuje však trhlina i obraz dnešního zdevastovaného světa, takřka nezahojitelný tunel do pláště planety, průrvu, kterou nelze ničím zacelit. Trhlina je symbolem pro nejistoty a pochybnosti, pro citovou absenci či otupělost, která náhle vtrhne do života. Topinkova poezie však tyto nedostatky v žádném případě neodstraňuje, naopak se zdá, že onu mezeru záměrně rozšiřuje. Rozevření těchto černých děr, ať už emocionálních, globálních či existenciálních, podtrhuje Topinka i specifickou výtvarnou kompozicí (tvořenou jak barevnými reprodukcemi, tak i vkládáním průhledných listů či otvory na stránkách, jimiž nabízí odlišný pohled na své texty).... celý text
Přidat komentář
Básně je velmi těžké hodnotit.
Každému sednou jinak a jiná životní etapa je k jejich pochopení důležitá.
Světlo v hrsti
mezi prsty
přetéká
Do knihy jsem se pustila kvůli výzvě. Poezie úplně není šálek mého čaje, jediné básně, které mám ráda, jsou v Kytici. Tahle kniha mi bohužel nic neřekla a myslím, že za pár dnů si ani nebudu pamatovat, že jsem ji četla. Hodnotím proto neutrálně.
Nicméně tahle část mě opravdu pobavila:
"Oči upřené k obloze, čekám až proletí meteor.
Vdechuji vůni syrového dřeva, zkouším to mluvit
ptačí řečí: Kivit-kivit, dya-dya-dya-dýýý,
lilillilillilil, gyrrrrrr-tiri-tir-tir-gyrryrry-rrryrrvuid-
vuid-vuid-geng-geng-klí-klí-klí-klí-lililililu-
lu-lu-lu-glió, glió-gihihi-kar-kar-kara-karakík-
kjík-kjík-dadé-dadé-dadé-chrý, chrý-dydldýdydldý,
dydydiéé-gyrrrr-geng-geng"
Narazila jsem na ní díky čtenářské výzvě a fakt se mi hodně líbí. Krásný poetický popis světa a vesmíru a všeho kolem. A k tomu hezké fotky jako bonus.
Nevím, nakolik jde poezie hodnotit. Je to pocitová věc a co mně neřekne nic, druhému může změnit náhled.
Když je člověku 20, tak čím víc rozervanosti, tím víc to rezonuje. Čím víc let, tím víc toho má člověk pod nohama (přeneseně, i doslova). Tato sbírka je na mě příliš pocitová divočina (pokud tedy jde o pocity a ne o umělecký kalkul)
Osobně se mi asi nejvíc líbila část Ostrovy II, Vlny a celkově ty konkrétnější věci
"K večeru rozhazuji popel kolem lůžka a ráno, při probuzení, netrpělivě hledám
očima stopy, podobné stopám ptáků
Trhliny v prostoru"
Autorovy další knížky
| 2002 |  Trhlina |
| 1995 |  Vedle mne jste všichni jenom básníci |
| 2008 | Hadí kámen |
| 1993 | Vysoká hra |
| 1981 | Martin a hvězda |
Kniha Trhlina je v
| Přečtených | 22x |
| Čtenářské výzvě | 11x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 3x |
Tak to jsou velmi zajímavé básně. Formou , graficky, fotografiemi . Forma veršů, volnost, vzdušnost, žádné deprese , dobré vibrace. Dobře se to čte.