Tragédie v habsburském domě

Tragédie v habsburském domě https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452473/bmid_tragedie-v-habsburskem-dome-NXM-452473.jpg 4 22 7

Velké příběhy ve velké historii. Rod Habsburků je bohatý na tragické osudy: od Marie Antoinetty přes Leopoldinu Brazilskou a Maxmiliána Mexického až po Karla I. historie mapuje osobní tragédie v mocném rakouském panovnickém rodě. Věrně a literárně zdařile vylíčila autorka životní pouť těchto čtyř tragických osobností.

Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: , Brána
Originální název:

Tragödien im Hause Habsburg , 2006


více info...

Přidat komentář

Thalin
19.04.2023 5 z 5

Čtivá a určitě zajímavá kniha. O rod Habsburků se docela zajímám a něco už mám načteno, takže jsem nejednu informaci dávno věděla. I přesto jsem se dozvěděla něco nového a navíc mě to i bavilo. Víc od podobné knihy nechci.

Sidonka3
23.08.2022 4 z 5

Velmi, velmi čtivě napsané. O čtyřech habsburských panovnících, za které víc než vlastní schopnosti či chyby rozhodl osud. Někdy jen stačí být ve špatný čas na špatném místě nebo se nevhodně vdát. Pak ani šlechtické privilegia nepomůžou. Knížka se čte jedním dechem. Marii Antoinettu zná asi každý, zato jsem dosud neslyšela nic o Leopoldině Brazilské, přiznávám, a i když mi tuhne krev v žilách z toho, čím vším si musela projít, jsem ráda, že se mi knížka dostala do rukou. Budu bádat i v dalších zdrojích, čtyři zajímavé a dojímavé osudy (dále Maxmilián I. a Karel I.), které mi nejsou lhostejné.


Starmoon
20.03.2022 4 z 5

Poznáte ten pocit, keď sa tešíte na nový deň, lebo vás v ňom čaká čítanie skvelej knihy? Tak toto sa mne stalo pri Tragédiách v habsburskom rode. Veľmi pútavo, v dobrom slova zmysle až bulvárne napísané príbehy štyroch vybraných panovníkov známej vladárskej dynastie ma úplne pohltili – aj tie, ktoré pre mňa boli notoricky známe a zaujímal ma skôr spôsob, ako ich autorka podá (Mária Antoinetta, Karol I.), i tie, s ktorými som sa zoznámila vďaka nej (Maximilián Mexický, Leopoldína Brazílska). Hviezdičku sťahujem za prílišnú autorkinu subjektívnosť, vďaka ktorej síce kniha pôsobí sviežo a číta sa veľmi ľahko, oberá ju to však v mojich očiach o status plnokrvnej náučnej literatúry.

Kakho-Oto
07.01.2022 4 z 5

Kniha se čte dobře a obsahuje řadu důležitých i méně důležitých informací a zajímavostí. Nelíbí se mi však, že je autorka až příliš na straně Habsburků. Její negativní popis revolučních událostí ve Francii beru, ale podstatně méně beru podobně negativní hodnocení mexického prezidenta Benita Juareze. O její kritice Anglie, Francie a Ruska, že se v roce 1914 zapojily do války proti Rakousku a Německu, ani nemluvě. Slabší čtyři hvězdičky publikaci přesto dám.

Khamul1
02.07.2020 4 z 5

Určitě zajímavá a čtivá kniha. Zároveň ale neměla daleko k historickému bulváru. Doporučuji pro čtenáře historických románů, zájemci o hlubší a odborné poznání problematiky totiž mohou být zklamáni.

KikinkaV
05.05.2017 5 z 5

Historické romány nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem, neboť mi většinou dělá problémy velké množství jmen, ve kterých se potom ztrácím. Tady jsem s tím ale neměla problém i přesto, že o Habsburcích vím jen základy. Velmi čtivá kniha :)

Chemiczka
13.05.2013 5 z 5

Těchto několik příběhu členů Habsburské dynastie je spojeno s "tragédií", nebo spíše nelehkým osudem. Kniha by mohla být určitě obsáhlejší ohledně zpracovaných příběhů - řekněme si na rovinu, kdo v tomto rodě měl nějaký idylický život bez osudových tragédií.
Nejvíce jsem ocenila "životopis" Leopoldiny Brazilské - první "císařovny" Brazílie, které se musela odebrat z milovaného domova, císařství a dokonce i Evropy, a vzít si zrůdného manžela, který ji po celou dobu týral nejen psychicky. Na následky posledního potratu, který přišel po fyzickém napadení manželem, zemřela - v cizí zemi, bez rodiny. Tento příběh byl opravdu tragickým.
Na druhou stranu ostatní "trágedie" přišly kvůli "špatným" rozhodnutím - Maxmilián nemusel jet do Mexika ukájet svoje potřeby vládnout a být také císařem jako jeho starší bratr, Marie-Antoinetta nemusela rozhazoval peníze ze státní pokladny a ještě se ochovat tak okázala. Poslední císař Karel I. asi neměl moc na vybranou, byl následníkem po starém pánovi, kterému nic neříkala modernizace vlády a striktně se držel starých pořádků.