Továrna na absolutno

Továrna na absolutno https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389929/mid_tovarna-na-absolutno-bEn-389929.png 4 1164 155

První Čapkův utopistický román, napsaný fejetonovým stylem, líčí události kolem vynálezu karburátoru, který dokonalým spalováním hmoty uvolňuje nejen elektrony, ale i tajemné všeovládající absolutno - boha.

Marhulka14
Marhulka14
09.12.2022 5 z 5

Knihu jsem poslouchala zřejmě jako rozhlasovou hru s úžasným panem Högerem. Moc se mi líbila.... nadčasová a zvláštní

markyticka
markyticka
20.11.2022 4 z 5

Pro mne neuvěřitelně těžké čtení, ačkoli je kniha tenká, neuměla jsem se jí prokousat rychleji než za 8 týdnů. Neuvěřitelné, že kniha byla napsána v roce 1921 a je další o světové válce. Kniha je plná velkých myšlenek, fikce, nejen filosofických symbolů, občas i nějaký ten vtípek se v ní najde. Předmluvu si po 5 letech dopsal sám Čapek. Přečíst ji doporučuji každému, jako ostatně celé Čapkovo dílo.


nevermore3
nevermore3
16.11.2022 5 z 5

Jednou je to souhrn fejetonů, tak je to zkrátka souhrn fejetonů, brečet tady nad formou je pak dost liché.
Čapek se nesnaží, osvětlit, co je to Bůh (absolutno) a ani si vůbec nemysím, že ho tak sám chápal. Spíš bych v jeho humanistickém duchu chápal pointu, že vše je o toleranci, a tisíc lidí může věřit tisíci různým věcem. Absolutno bylo v tomto případě jen prostředek této myšlenky. Výmluvně je to vše uvedeno v kapitole Na tichomořském atolu.
Tak si říkám, že je možná dobře, že pan Čapek absolutno nepochopil a neprocítil jako někteří místní čtenáři, asi by mě to pak nebavilo :)

Leonora
Leonora
14.11.2022 2 z 5

Ach jo... Ten Čapek prostě nedokázal ani tak kolosální téma zpracovat nějak jinak, než aby mu z toho vylezla miliontá zaprděná maloměšťácká fraška. Jsem opravdu hrubě zklamaná. Slibné téma, chytlavý název, jenže uvnitř prostě Čapek. Nevím, zkusím ještě Bílou nemoc, třeba to bude lepší...

SlamLenka
SlamLenka
07.09.2022 3 z 5

Továrna je moje už několikátá přečtená čapkovina a je to opět úplně jiný literární zážitek, byť ze stejného pera.
První stránky zastihnou G. H. Bondyho nad Lidovými novinami, které pročte a odloží. Jeho pohled je však přitahován třemi písmeny -LEZ, tedy koncem slova, z něhož zbytek je skryt. Ta neúplnost ho dráždí tak, že je nucen vzít noviny zpět do ruky a přečíst si, o co jde. A tak se dozví o vynálezu inženýra Marka, který je vlastně středobodem celého toho vyprávění.
Kromě toho, že Markův Karburátor produkuje za nízkých vstupních nákladů obrovskou spoustu energie, ale jeho vedlejším výstupem je také Absolutno – cosi nehmotného, co na člověka působí zvláštním způsobem, snad cosi božského… Každá stávající církev si jej pak přivlastňuje a zároveň vznikají nová náboženství, až se začne bortit společenský řád a problém je na světě.
Čapek Továrnu psal na pokračování a z textu je to rozhodně znát. Prvních dvanáct kapitol zvládl skoro na jeden zátah během několika deštivých dní, ty si tedy drží větší kompaktnost. Ale pak byl příběh rozvíjen po malých částech a už to tak moc nedrží při sobě. Je to ovšem docela zábavné a čtivé a za chvilku jste na konci. Není to to nejlepší, co jsem od Čapka četla, ale není to ani propadák.
Ještě si dovolím stručnou rekapitulaci mé zkušenosti s KČ: na pomyslné zlaté příčce mám už od gymplu R.U.R. (byť dramatu jinak moc nefandím), v závěsu jsou „kapesní“ a další povídky (a samozřejmě Dášeňka) … a jako nejslabší zatím hodnotím Krakatit, který byl pro mě podivnou a ne zrovna snadno stravitelnou knihou.

Hakate
Hakate
28.08.2022 3 z 5

Začátek výborný, pak už to jde z kopce,
Jedna z horších autorových knih.

soupik2012
soupik2012
21.08.2022 3 z 5

Tato kniha se mi nehodnotí snadno. Zhruba do 13. kapitoly to bylo za plný počet bodů. Ale potom příběh zamrznul, doslova se vlekl. Díky předmluvě jsem na to byla připravená, ale nečekala jsem to v tak velkém měřítku. Stejně jako Válka Mloků tak také tato kniha utrpěla tím, že byla původně seriálem v novinách. Proto je velká škoda, že před knižním vydáním nedošlo k nějaké úpravě, protože místy jsem byla z této antiutopistické parodie neskutečně nadšená. Celkově je to ale bohužel pouze průměr. Audiokniha je načtena naprosto fantasticky. Načetl jí pan Ivo Marták, kterého jsem před tím vůbec neznala, ale hned si ho řadím mezi oblíbené narátory. Audioknihu tak mohu opravdu všem vřele doporučit

willy9203
willy9203
28.07.2022 4 z 5

Vynikající nápad podaný i se špetkou humoru. Skvělá Čapkova znalost lidské povahy se projevila v popsaných situacích, které mohly vycházet z dějin, ale překvapivě odpovídají i událostem, které nastaly až po autorově smrti. Dílo samo mělo raketový nástup, ale pak došlo k útlumu. Autor sám popisuje, že šlo o články do novin, které od nějakého 18. pokračování poměrně uměle natahoval. Bohužel, je to znát.

tamara1351
tamara1351
30.05.2022 5 z 5

Nadčasové, vtipné, zdánlivě v jednoduchém stylu,a proto geniální.Přístupné všem.A tak aktuální:).

"Každej to myslí náramně dobře s lidstvem,ale s jedním každým člověkem,to ne.Tebe zabiju,ale lidstvo spasim.Svět bude zlej,pokud nezačnou lidi věřit v lidí"

kaja9825
kaja9825
24.05.2022 2 z 5

Rozhodla jsem se, že audioknížky mi pomůžou nepřestat číst, i když zrovna třeba musím uklízet a tak jsem si jako první vybrala tuto klasiku od Karla Čapka.
No musím říct, že jsem ráda za svůj výběr u maturity ohledně tohoto období. Měla jsem v četbě zahrnutou Bílou nemoc, která se mi hodně líbila, ale tohle je přesný opak. Bylo to možná i zmatečné, protože nejsem zvyklá na tenhle druh “čtení ušima”.
Postavy mi nepřišli zajímavé a bylo jich i celkem dost. Ve směs člověk pochopí, co tím autor myslel, ale ten poslech mi přišel strašně zdlouhavý a každou chvíli o něčem jiném. Jako kdyby na sebe děj ani nenavazoval.
Za mě tohle tedy opravdu ne a je to moje letošní první zklamání.

ujira
ujira
27.04.2022 4 z 5

Poslech audioknihy mne zaujal, čtení by bylo asi náročnější. Téma velmi neobvyklé, inu pan Čapek je mistr.

puczmeloun
puczmeloun
20.04.2022 4 z 5

Fejetonový seriál s prvky geniality. Ano, styl, kterým Továrna na absolutno vznikala – a autor ostatně souboj s termíny i jednotlivými kapitolami sám v předmluvě z roku 1926 přiznává – přinesla knize určitou nevyrovnanost a po 13. přelomové kapitole text tematicky i místopisně skáče, utíká, vrací se, někde je velmi povrchní, někdy zase trousí moudra. Dějem je pak spíše náhodná, kronikářská, neucelená... Přes to všechno i fakt, že jde o opravdu útlou knížečku, v sobě rokem svého vzniku (1922) i obsahem mnoha zajímavých témat skrývá velký potenciál. Na text jsem se tak mohl dívat tehdejším pohledem a chápat kritiku (všeho a všech od církevních hodnostářů přes novináře a české poměry po zahraniční politiku a různorodé země), myšlenky nad další velkou válkou, náboženstvím či vědou (včetně atomové energie). Výsledek mě tak opravdu bavil.

CITACE:
“Říkám vám, že to je pravý Bůh. Ale něco vám povím: On je příliš veliký.”
“Myslíte?”
“Ano. On je nekonečný. V tom je ta svízel. Víte, každý si na Něm odměří svých pár metrů, a myslí si, že to je celý Bůh. Přisvojí si Ho takovou malou třásničku nebo odřezek, a myslí, že Ho má celého. Eh?”
“Aha,” řekl kapitán. “A má vztek na ty, kteří mají jiný kousek.”
“Právě. Aby sebe sama přesvědčil, že Ho má celého, musí zabít ty ostatní. Víte, právě proto, že mu tak strašně na tom záleží, aby měl celého Boha a celou pravdu. Proto nemůže strpět, aby měl jiný jiného Boha a jinou pravdu. Kdyby to připustil, musel by přiznat, že má jen pár mizerných metrů nebo galonů nebo žoků boží pravdy.”

ondra295
ondra295
21.02.2022 4 z 5

Čapek má svůj specifický styl a musím uznat, že ne každému asi sedne. To je individuální.

Zcela objektivně je ale schopen na jednoduchých tématech a poměrně nenáročným jazykem psát díla, která mají přesah, zaobírají se celospolečenskými tématy a sugestivně kritizují nejrůznější režimy/ideologie. Ano, je to přiražené za vlasy, ale dost velká část toho, co Čapek píše, je svým způsobem alegorie.

Z tohoto díla si každý odnese svoje - z mojí strany je jedním z hlavních výstupů to, že lidstvo má určitý limit na rychlost svého pokroku. Pokud přijde pokrok moc rychlý a skokový, lidstvo ho není schopno využít, tradiční nastavení společnosti zkolabuje a celá společnost se musí "resetovat" o nějaký čas zpět.

A ono to tak ve skutečnosti je. Žádný přerod společnosti nebyl bezbolestný. Lidé se vždycky prali se změnami a někdy trvalo i několik století, než je dotáhli k dokonalosti.

janka2000
janka2000
30.12.2021 4 z 5

Čapek je autor, který dle mého psal velká témata pro obyčejný lid. V tomto románu představuje, co dokáže víra a věda. Zpočátku byla věda, která vytvořila stroj na absolutno. To pak vytvořilo víru, samo je považováno za Boha. Proti němu však opět bojuje věda...
Nejvíc se mi líbil konec knihy: "Víte, čím větší věci někdo věří, tím vzteklejc pohrdá těma, co v ně nevěří. A přece největší víra by byla věřit v lidi."
Kniha je krátká, čtivá a velmi dobrými myšlenkami.

Stefan63
Stefan63
29.12.2021 1 z 5

Čapek bol možno dobrý novinár a zrejme mal vo svojej dobe takú tú buditeľskú funkciu,
ale bohužiaľ ako literát stojí za starú bačkoru.
Sloh ako na základke,
príbeh = 0,
presah = 0.
To je len také povrchné, hlbokoškolácke "žvatlání", nie moc dobre napísané.
Veľmi som trpel než som to dočítal...

JulianaH.
JulianaH.
20.11.2021 5 z 5

„Absolutno“ je, řekněme, fyzikálně numinózní, tak jako je „Krakatit“ chemicko-numinózní. A já nemůžu odolat tomu, když Karel Čapek hledá boha: v románech, v povídkách, v cestopisných listech, všude. Obdivuji tu hluboce osobní soustředěnost, s níž zkoumá, jaký by byl, kdyby byl.
Tak třeba bůh „Továrny na Absolutno“ prý „... nemůže vystát politiku a peníze, rozum a hrdost a povyšování; vím, že má hrozně rád lidi i zvířata, že je moc rád, když sem přijdete, a že schvaluje dobrý skutky. Je to náramnej demokrat, bratři.“ Ecce, dobří lidé mají dobré bohy.

Zní to jako výsostně vážné téma, ale tenhle malý románek-fejeton vážný není. Přinejmenším od poloviny autor vymění občasné žerty za neskurpulózní švandu. Neobává se zatáhnout do ní (tehdy) žijící lidi, a tak se dočteme o rozbrojích, které Absolutno způsobilo mezi PřF a FF UK: „... Historikové obsadili univerzitní knihovnu v Klementinu a bránili se zoufale, hlavně knihami. Děkan Rádl dostal do hlavy vázaným Velenovským a byl na místě mrtev.“ Co na tuhle pasáž asi říkali pánové Velenovský s Rádlem? :D (V duchu slyším škodolibé kolegy: „A četl jste už toho nového Čapka, profesore?“)

Zvlášť líčení (předjímané) druhé světové války má jasné prvky nonsensu (obyvatelstvo českých zemí je kompletně vyhlazeno, dokonce několikrát, ale vůbec mu to nebrání objevit se v následujících scénách) a celkově hravě rozpoutané, pochechtávající se fantasie. Což je fajn, protože jinak by si nad válečným armageddonem člověk musel rvát vlasy.

Když čtu Čapkova velká díla, vždycky si vzpomenu, jak Jára Cimrman „položil Praze k nohám moře“. K.Č. totiž udělal totéž: ve svých knihách učinil Československo velmocí, střediskem pokroku, dějinným epicentrem. To Čechové vynalezli Krakatit a Karburátor, objevili Mloky a našli lék na Bílou nemoc; někdy pak různí Bondyové tyhle novoty distribuovali pokornému zbytku světa. Impérium Československo — jak typická představa 20. let! Nemůžu se neradovat nad tím, jak spisovatel nabírá do plic celého ducha doby. Mně se to tak líbí!

Ano, knížka trpí roztříštěností stylu, autorovy pozornosti a místy i jeho zájmu. Ano, je znát, že spisovatel uprostřed zapomněl, jak to mělo skončit. (:DD) Ale přesto „Absolutno“ zůstává skvělým zamyšlením nad povahou boha a lidí, sektářstvím a tolerancí. A je krásné a laskavé. To nestačí? — „Všechno, co je, je pozoruhodné.“

martin9666
martin9666
07.11.2021 3 z 5

Druhá polovina knihy se zbytečně vleče, poslední kapitola nese důležité politické myšlenky. Nadčasové dílo

Safira55
Safira55
11.09.2021 3 z 5

Od Čapka jsem už něco přečetla, považuji to za slabší dílo.

opic 12
opic 12
13.08.2021 5 z 5

A toho by bohdá nebylo aby se na světě dobře žilo.
A ve jménu toho a onoho Tě zabiju.
Budu se mít dobře než jsem se měl.Čeká mě ráj.Vykoupení.Milion panen.ATD.
Iluze a klamy.Dogmata s předsudky.Jak je jednoduché lidstvo vést a držet ho přitom za ručičku díky kouzelným berličkám.
A oni prostě nemohou jen tak žít.Na prostých životech záleží.O lidi jde vždy vskutku na prvním místě.Jestli kvůli tomu jsme na světě ?
...........................................................
Karle.Karle Čapku náš.Jestliže jsem povinnou četbou opovrhoval.O co vynášeného do nebes se strachoval.To jsem vyrůst musel.Ještě nemám plnovous ale vousy už mi raší.Než mě to napadlo a sám si k tobě cestu našel hlavně k tvým knihám.Tak jako i mnozí zde na DK.Jsou i jiné věci než k zábavě a poveselení.Tak přeci.Ne nezakládám modlářský kult osobnosti nebojte.Jen...hmm.On to věděl.Spolu s dalšími jinými varoval.Opět podařeně.Krystalický humanismus.Předehra k Válce s Mloky chcete-li.
Abych jen nechválil.Druhá půlka se kapánek převaluje v duchu popisných částí samotného konfliktu a co z toho vzešlo.Ustupuje příběh a jen zůstává dál rozvíjen hlavní nápad.Psáno pro noviny.Nejde o kl.román.Ale i tak celkem slušnej oddíl.
...........................................................
A zatímco se armády světodějně bijí co se hranice států hýbají jako žížaly a celý svět se hroutí v rumiště škrabe stará paní Blahoušová v Sedmi Chalupách brambory děda Blahouš sedí na prahu a kouří bukové listí a sousedka Prouzová opřena o plot opakuje zamyšleně : Copak je to platný !
Tuhle prej Švejcar psal že už by to jako mohlo přestat.A bude konec.
Já to taky říkám.
A tááák to na světě chodí.

georginaa
georginaa
06.08.2021 5 z 5

Kdyby tak Čapek věděl, co všechno dnes je možné, že se dnes snad vynalezlo všechno co se dalo, ten by koukal. Jeho mysl šla moc dopředu a nikdo v té době nepředpokládal, že se jeho myšlenky jednou převrátí v skutečnost.