Toulky s Charleym

od:

Toulky s Charleym

Čtenáře obohatí tentokrát nad jiné zajímavý zážitek. Provázejí spisovatele na jeho cestě po Americe, kterou podnikl v dodávkovém nákladním autu se psem Charleym. Projedou více než 16 000 km čtyřiatřiceti americkými státy, poznávají jejich hory, roviny i pouště a především lidi a život v jejich pravé podobě. Typografie: Zdenek Seydl Odpovědná redaktorka: Eva Ruxová Technický redaktor: Josef Volráb ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30616/toulky-s-charleym-30616.jpg 4.3182
Originální název:

Travels With Charley: In Search Of America (1962)

Žánr:
Literatura světová, Literatura faktu
Vydáno:, Československý spisovatel
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Přidat komentář
vodovodnice
31. května

Hezky se to čte,ale občas jsem se přistihla jak čtu a čtu a čtu, ale nevnímám o čem.
Vypráví kudy projel, kde se zastavil a koho tam potkal, ale nejde moc do hloubky.
Typu: dojel jsem do malého města a byl tam muž a ten byl automechanik a ten se rozhodl s manželkou také žít v karavanu a chce si pořídit ještě jeden...
Přijde mi, že klouže hodně po povrchu a skoro nejde do hloubky.
Ale i přes to je to čtivé, ikdyž má pozornost trochu klesá.

evickakyticka
11. dubna

Steinbeckův styl vyprávění je takový milý, že si v tu chvíli říkáte, že byste si s ním určitě na jeho cestě Amerikou chtěli pokecat. Hlavně oceňuji jeho lehkost, při které se moc nestaral, kudy přesně pojede, hlavně, že bude na cestě. Občas potkal zvláštní lidi, měl trochu potíže se svým kocourem, ale nakonec se se vším vypořádal. Trocha úvahy a vlastních myšlenek ještě nikoho nezabila. Nejsou zde podávány tak, aby nad nimi moc člověk přemýšlel, ale jak vyplynuly ze situace. Projížďka se mi líbila, ale přece jen tomu kousíček něčeho chyběl....

helenkan
26. ledna

Hezké vyprávění o splněném snu.

Sheemas
25.09.2017

,,Pane strážmistře, projel jsem v tomhle vehiklu celou naši zem - hory, roviny, pouště. A teď jsem se vrátil do svého města, kde bydlím - a zabloudil jsem.”
John Steinbeck se svým modrým pudlem Charleym a dodávkou Rosinantou projedou skoro celé státy, a svým osobitým, barvitým způsobem nám popisuje, jaký vlastně američan je člověk, s ohledem na každý stát a co si o něm můžeme či máme myslet. Kniha a příběh plyne stejně rychle jako výlet Steinbecka, a my mu můžeme, tu cestu jen závidět.

dia.riedl
10.05.2017

Jako je Steinbeck zamilovaný do Montany, já jsem zamilovaná do jeho knih.

magnolia
15.04.2017

Až se stydím, že jsem čtení knížky tak dlouho odkládala - je tak hezká... . Autor vyráží ve zralém věku z New Yorku s upraveným vozem Rosinantou a s velmi příjemným spolucestujícím, psem Charleym, poznávat svou zemi a její obyvatele. Já jsem ji začala číst tam, kde se náhodně otevřela (ve státu Maine) a tak mě zaujala, že jsem se do ní hned pustila. Kniha má čtyři části a kapitoly nemají žádné názvy ani přiloženou mapku (to by se mi docela líbilo). Je plná nejen cestovatelských příhod, myšlenek a úvah, často jemně humorných, někdy vážných, vždy velmi lidských a příjemně poučných a jen výjimečně jsou tu krátké části, mnou ne úplně pochopené. Bezvýhradně jsem si vychutnávala psaní o Charlym (kdybych věděla, že Ch. je pes, už jsem měla knížku dávno v přečtených :). Také popisy přírody a přátelských vztahů, to byl balzám a čím více obyčejné bylo téma autorových úvah, tím bylo pro mě zajímavější. Ke konci už cestovatel přiznává únavu z toho všeho a jak píše "přestává vidět". Ale to, co cestou viděl a tak úžasně zapsal, stojí za přečení, a ne jen jedno. (Díky uživatelce Tiffany za odkaz na fotky).

babicka_amalka
18.02.2017

moje oblíbená; dokonce tak, že jsem ji jeden čas odmítala vrátit mamince mé kamarádky, od níž jsem si půjčila, a to až do doby, než jsem si v antikvariátu sehnala svou vlastní;

kuklapukla
26.09.2016

Tuto knihu jsem si vybrala ke čtení úplně náhodně, ale musím říct, že to byla šťastná náhoda. Vždycky mě tak trochu (možná sebestředně) zahřeje, když nějaký autor popíše mé duševní rozpoložení, tady jsem kromě úžasné shody zažila ještě i podnětné otázky a nastínění nelehkých témat k přemýšlení. Myslím, že se k této knize ještě vrátím.

kacimilek
21.04.2016

Asi jsem měla na Steinbeckovo dílo moc vysoké nároky. Knížka neurazila, ale čekala jsem jednoduše víc.

janavan
13.04.2016

Steinbeck je mistrem slova. Když čtete jeho knihy, a tato není výjimkou, cítíte vůni jeho kávy za mrazivého rána, cítíte, jak se na pánvi smaží čerstvě ulovený pstruh a kolem vás se rozlévá vůně čerstvě uvařeného chili con carne. Po delším čtení máte občas tendenci odpovídat lidem "Ftt" jako Charley, je vám horko z žáru v Mojavské poušti a cítíte, jak to pod těžkou Rosinantou drncá při vysokých rychlostech.
Steinbeckovy knihy jsou nevšedním čtenářským zážitkem. Pohlazení po duši. Každá jeho kniha je éterickou bytostí, která okouzlí každého, kdo jí to dovolí.

tosu69
02.03.2016

Americká klasika.Naštěstí ještě z doby,kdy jsme se za ten kontinent a jeho "kulturu" nemuseli stydět...Skvělá kniha.

Tiffany
11.02.2016

Tak toto byl pro mě opravdu moc příjemně strávený čas , navíc v dobré společnosti. Když mi knihovnice přinesla „ze sklepa knihovny“ notně umolousaný , časem a čtenáři opotřebený výtisk z r. 1964 napadlo mě, kdo naposledy knížku vlastně asi četl.... Spisovatelovo několikatýdenní putování plné myšlenek, postřehů , jemného humoru, laskavosti , moudrosti a šarmu … To nemělo chybu.

http://www.davar.cz/badatelna/xref/ost_steinbeck.htm

borsalino_csfd
16.09.2015

Krásné poetické putování Johna Steinbecka a jeho psa Charleyho spotřební, uspěchanou, kumulující, segregující, politizující Severní Amerikou. Ale o to více zachycující skutečnost, svéráz lidí i jednotlivých států. Moc příjemné čtení.

Marbo
04.09.2015

zatím jediná kniha kterou jsem přelouskal jak v originále, tak následně česky. Postaší pán a jeho pudl projíždí USA, chvíli kroutí hlavou, chvíli to dělají lidé kolem. Kniha je pomalejší, lenivá, tak jako karavan v půli kopce

Gold351
02.09.2015

První Steinbeckova kniha, kterou jsem jako dítě četla. Nalákala mě k přečtení jeho dalších prací.

kotasbk
11.07.2015

"Jednou tulák, navždy tulák"....Jednou okusíte Steinbecka a nemůžete hold přestat.

woodward
23.06.2015

Proboha lidi, co se to tady děje? To přece není žádný román! Steinbeck si opravdu pořídil obytné auto a vyrazil na vejlet po Státech. Je to cestopis, ne fikce. Všechno, o čem se tam píše, se doopravdy stalo. Farmář, co si na krávu napsal že je to KRÁVA a stejně mu ji myslivci zastřelili, Chruščov v New Yorku, čínský kuchař, co chodil po lovecké sezoně sklízet olovo z padlého kmene, který z dálky vypadal jako jelen, i ty hnusný vyvolávačky v New Orleansu. Je to úžasné čtení, a dneska možná ještě úžasnější, protože si člověk zpětně uvědomuje, jak tenkrát věci vypadaly z druhé strany plotu. Doopravdy. Ne jenom jako.

Looka2
27.03.2015

90% Nejprve se neubráníte srovnávání s o generaci mladším Kerouacem. Někdy zajímavější jindy ne. Závěr z rasistického Jihu mne však strhl. Steinbeck zde ukojil své novinářské já a lze dodat, že úspěšně a užitečně.

Evus
25.01.2015

Nádherný příběh cesty, ať už pravdivý, nebo smyšlený, ale bylo to opravdu cvičení pro mou fantazii. Rozhodně bych něco podobného ráda vyzkoušela, i když teď - o padesát let později - by to vypadalo úplně jinak.

tlampač
04.01.2015

Kniha je to krásná, i když snad celá ta reportáž/road story je smyšlená.
I v samotných USA je dílko dodnes jakýmsi kultem, který ovšem trochu dekultivoval Steinbeckův syn, když potvrdil, že kniha je spíše literární fikcí.

Přesto se jedná o knížku velice podstatnou, protože nejenže skvěle ideově doplnila Kerouacovskou odysseu OTR, ale pomohla být stavebním kamenem, respektive inspiračním zdrojem i pro další autory.

Například Jacques Poulin díky Toulkám s pudlem napsal své Volkswagen blues http://tlampatch.blog.cz/1102/road-stories-volkswagen-blues-recenze
a "indián" William Least Heat-Moon své Modré silnice http://tlampatch.blog.cz/1103/william-least-heat-moon-modre-silnice-cesta-do-nitra-ameriky-1983-1999

Pawlisman
02.10.2014

Pro milovníky milého a jemného humory a psů, ok.Mě už to pak přišlo stále hodně podobné - prostě road movie se psem. Určitě bych doporučil jiné a více charakteristické díla tohoto autora.

Koka
27.07.2014

Překvapující. Zklamání. Možná nebudu pochopena, ale to Ilf a Petrov a jejich „okružní jízda“ po USA v knize Amerika bez poschodí byla mnohem přitažlivější, objevnější a zábavnější cestopis, než tento Steinbeckův pokus objet svou zemi a poznat ji v aktuálním stavu. Zřejmě pociťoval tvůrčí prázdno, nedostatek témat a ztrátu kontaktu s těmi sociálními vrstvami, které vždy představovaly nejzajímavější hrdiny jeho knih, a proto se k cestě v poměrně vysokém věku odhodlal. Nejpůsobivější jsou jeho popisy přírody, zejména vyznání obdivu sekvojím; lidé ho moc nenadchli - buď mluvili moc nebo byli nemluvní, buď byli dotěrní nebo odtažití - na každém měl něco. Za zajímavé a jako nóvum přínosné považuji jeho dobové zaznamenání tehdy se teprve rozvíjející subkultury dálkových řidičů, tvrdosti a romantiky jejich života, a také postřehy kolem staronového civilizačního prvku nomádství - života v pojízdných karavanech (které se tehdy ještě tak nejmenovaly). V mém vydání z roku 1965 pro spoustu dnes běžných jevů čeština ještě asi neznala pojmenování, a tak místo motorestu se tulák stavoval v „automobilistických střediscích“.
Za jediný projev jeho občanství a jasného, neuhýbajícího názoru, považuji popis průvodních scén z jedné z nejubožejších a nejtrapnějších kapitol americké historie - nástup do nesegregované školy v New Orleansu za přítomnosti bezpečnostních sil Národní gardy. Literární úroveň a výpovědní hodnota jednotlivých kapitol kolísají. Pokud i na té dlouhé okružní jízdě našel téma na nějaký velký román, žel, už jej nezpracoval. Jeho poslední kniha Zima úzkosti nereflektovala nic, co na cestě zažil, a tak z celé dlouhé a namáhavé jízdy vytěžil jenom tuto útlou knížku.

RaptoR
21.03.2014

Na to, že se v podstatě jedná o road román, jsou Toulky s Charleym místy až neskutečně poetické. Jak již psali ostatní, tato kniha vás může jen obohatit :)

princesse
21.10.2013

Moc povedená a čtivá knížka. Určitě neprohloupíte, když si ji přečtete, každý si tam najde to své.

rasputin
24.03.2013

Na této knize mě jen mrzí, že je tak krátká. Krásné pohodové čtení..........

Abby
09.12.2011

Milé a pohodové čtení. Steinbeck píše zajímavým a nenuceným způsobem. Určitě se pustím i do některé z jeho dalších knih.

nightlybird
21.09.2011

„Čtu teď takovou krásnou knížku od Steinbecka. Cestování s Charleym… Steibeck jezdí, aby viděl – říká, že Ameriku posledních 25 let zanedbal, žije na jednom místě a nezná ji. Koupil si velký nákladní automobil s vestavěným domečkem. Jezdí se psem Charleym a velice upřímně o všem hovoří. O lidech, které potkává. Vždycky v neděli se oblékne, vezme si slušné šaty, aby mohl s lidmi mluvit, aby slyšel kázání, potom si sedne se psem večer v krajině, povídá si s ním a shrnuje. Jsou to zajímavé věci od člověka, který je dnes 61 roků starý – plus minus starý jako já, no minus, každá hodina je dobrá. Konfrontuje to nové, které se valí na svět bez rozdílu hranic faktických a ideologických. To mladé, co přichází na svět, a postoj toho mladého k současnosti.“
To řekl pan Werich - Divadelní noviny 17.4.1963.
Za sebe mohu dodat, že raději "chodím" po Americe se Steinbeckem a Charleym než s Kerouacem.

anděla
08.08.2011

Myslím, že John Steinbeck nemůže čtenáře zklamat snad žádnou knihou. Tato knížka (ač nejde o román) je stejně krásná jako jeho další knihy. Steinbeck dokáže čtivě popisovat i to, co je zdánlivě nezajímavé a všední. Umí se obdivovat i "malým" věcem a místům a lidem, kteří na těch místech žijí. Rád se seznamuje s "neobyčejně obyčejnými" lidmi, hovoří s nimi a snaží se je poznat a pochopit, citlivě vnímá i nepatrné rozdíly mezi obyvateli jednotlivých států Unie a všechno to zaznamenal ve své knize, která mě osobně neskutečně nadchla a bavila a místy také dojímala.