Totální rauš – Drogy ve třetí říši

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Strhující jako thriller – první komplexní studie drogové problematiky ve třetí říši. Když Němci v roce 1940 vtrhli do Francie, měli vojáci wehrmachtu k dispozici třicet pět milionů dávek pervitinu. Látka – dnes mezinárodně známá jako meth – byla tehdy k dostání v každé lékárně. Droga měla umožnit tzv. bleskovou válku a stala se běžnou součástí výbavy vojáků. Dokonce i údajný abstinent Hitler se rád uchyloval k farmaceutickým stimulantům. V době, kdy nařídil poslední ofenzivu v zimě roku 1944, nebyl čistý ani jeden den. Jeho osobní lékař Theo Morell jej zásoboval všemi druhy léků, hormonů i tvrdých drog. Pouze v tomto stavu mohl vůdce vydržet tak dlouho. Ohler prošel všechny materiály k tématu, hovořil s pamětníky, vojenskými historiky i lékaři. Na knize se podílel přední historik Hans Mommsen, který také napsal doslov....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/296746/totalni-raus-drogy-ve-treti-risi-ZVc-296746.jpg 4.4169
Žánr
Válečné, Literatura naučná, Historie
Vydáno · Host
Orig. název

Der totaleRausch – Drogen im Dritten Reich · 2015

Počet stran:344
Jazyk vydání:český
Překlad:Nina Fojtů
Vazba knihy:pevná / vázaná
ISBN:978-80-7491-790-5
Nahrávám...

Komentáře (42)

Kniha Totální rauš – Drogy ve třetí říši

Přidat komentář
Metroušek
27. srpna

Překvapivý, ale věrohodný kamínek do mozaiky zobrazující jednoho z největších šílenců, jaké kdy lidstvo zplodilo. Dává to všechno smysl, a nacismus je, pokud je to vůbec ještě možné, zase o hodně šílenější, ujetější a fantasknější. Flatulující feťák Führer Adolf Hitler, to přece nemá chybu! Skvělá investigativní práce!

pavels36
16. srpna

Skvěle napsaná kniha. Je fakt,že autor si chvílemi občas něco přibarvil a není vše tak jak píše,ale celkově hodnocení je kladné. Tato kniha pojednává o drogách v třetí říši.Od Adolfa Hitlera až po samotné vojáky wehrmachtu či letectví i námořnictvo. Ten fakt že bylo mnoho tisíce lidí závislý na drogách je evidentní. Jinak by třetí říše nebyla tak dlouho života schopná. Je to smutné co léky jak v dějinách tak i v současnosti dokáží udělat z člověka. Autor pojal dějiny trochu jiným úhlem pohledu a podle mě nezklamal. Některé pasáže si trochu přibarvil a některé zase upravil ke knize tak aby měla začátek i konec.

Rossel
06. května

Velmi zajímavý pohled do zákulisí nacistické mašinérie. Od řadových vojáků až po ty nejvyšší pohlaváry. Leccos to vysvětluje.

Není tajemstvím, že substance, dnes považované za tvrdé a nebezpečné drogy, byly dříve volně prodejné a hojně se jimi léčilo. Holt jiná doba. Ale z obludnosti, kterou zde autor popsal, mě mrazí a je mi nevolno.

Mimořádně oceňuju tu ohromnou mravenčí práci, kterou Ohler vykonal a zároveň to vše přežvýkal do čtivé podoby.

Pavlína79
26. března

Neuvěřitelné, přesto to dává smysl. Hitlera a jeho "dílo" neomlouvá vůbec nic, ale pohled na něj jako na feťáka je zajímavý, jiný, pozoruhodný a děsivý.

VladkaBU
25. března

... o pohledu na válku z druhé strany jsem ještě nečetla. Byly to pro mě překvapující skutečnosti, které mě sem tam napadaly, ale až v téhle knize jsem zjistila, jak vůbec bylo možné v takových počtech zvládat ona zvěrstva, o kterých všichni víme.

Rade
16. února

Dost překvapivé čtení. Jako bych četla nějakou sci fi či fantasy s alternativní dějepisnou linkou druhé světové války. To se týká zejména první části knihy o útoku na Francii, ale i další kapitoly jsou pohledem na známé události trochu z jiného úhlu.
Nadopovaní vojáci, nadopovaný Hitler… Absurdita války tady ještě víc vynikne.
Ale na druhou stranu, nešli zase ruští vojáci do boje pod vlivem alkoholu? Každá doba nebo kultura nese svoje životabudiče. Z tohoto pohledu zajímavý a netradiční doslov k českému vydání.

Janadvorackova
26.11.2018

Dnešní smažky by zaplakaly nad tehdejší dostupností perníku a jiných "dobrot," a hned by vyrazily do fabrik na brigádu. Lisování pilulí na několik dní trvající noční by považovaly za skvělou příležitost, už proto že se sem tam vyrobilo pár zmetků, které by třeba klidně mohly o pauze sezobnout a jet dál...

Autor prošmejdil hned několik archivů s materiálem, (nikoli matrošem), našel hromadu dokumentů Hittlerova lékaře a sestavil z nich moc zajímalou lajnu událostí.

Stoprocentní pravdivost se nejspíš nikdy odhalit nepovede, ale obsaženým informacím jsem ochotna uvěřit. Dost vysvětlují.

Zajímavá byla informace o tom, že když Hácha dostal k podpisu kapitulaci, zhroutil se. Pak mu byl údajně podán nějaký ten lomcovák a až pak to podepsal.
Kdo by se nezhroutil, kdo by nepodepsal... Nebo možná?
To by jeden nevěřil, co vše může ovlivnit dějiny.

Reklamy na pilule perníku visely v tramvajích a zobaly je po hrstech i hospodyňky, studenti, dělníci a i děti.

Vtipné je, že se Adolfovi sen o Velkoněmecké říši vlastně splnil. Hromada zemí v Evropě teď maká pro německé firmy a ani k tomu nepotřebují, vyjma eur, žádné jiné stimulanty.
Ale kdo by byl dnes závislý na penězích :).

Další zvláštní info vypovídalo o počátku války a o tom, jak Němci na tripu zvládli během sedmnácti dnů na jeden zátah překvapit Francii a Belgii a v podstatě se tak začít nehorázně roztahovat.
Našlo se několik odborníků s námitkami, ale ty nikdo neposlouchal.

Experimenty s pamlsky nebyly ani tak v plenkách. První zmínka o drogách je v knize uváděna k roku 1805. Nutné k tišení bolestí a různých duševních nešvarů. Pak ale vývoj potřeboval lidi popohnat k větším výkonům. A zrovna v době, kdy se v Evropě začali roztahovat náckové.

Že Druhá válka pomohla lidem do vesmíru, to je jasná věc.
S vývojem drog a hromadném zkoušení, třeba v koncentračních táborech, mě seznámila až tahle kniha, i když překvapena nejsem.
A jo, jsem za to ráda.

Je to tak sugestivně podané, že bych nedoporučovala slabším povahám, nebo lidem na odvykačce. Chuť do experimentování by se klidně dostavit mohla.

InaPražáková
02.11.2018

Informace, které Ohler objevil (nebo jako první vzal do úvahy), jsou nečekané a v kontextu nesmírně zajímavé. Nový úhel pohledu, který i po sedmdesáti letech od konce války leccos vysvětluje nově a přitom smysluplně, až udivuje, že to nikoho dřív nenapadlo.
Na druhou stranu mám podobné pochyby, o jakých píše níže v komentáři bondula: Postupem knihy mi stále víc přišlo, že Ohler sestavil nejtvrdší možnou verzi událostí, a to i na základě nerozluštitelných Morellových zápisků - například by mě zajímalo, zda psal autor o eukodalu jen tehdy, když ho Morell prokazatelně zaznamenal, nebo si ho natrvalo dosadil místo látky "x", a dál už to bral za bernou minci.
Úplně mi neseděl ani slovník, nevím, jestli je to vina překladu nebo autorův záměr, ale používání hovorových a emotivně působících výrazů mě rušilo. Občas mi přišlo, že jde o snahu šokovat čtenáře, vzhledem k tématu a střízlivému tónu publikace zbytečnou.

Vcelku ale rozhodně zajímavá a přínosná kniha, zvlášť první část velmi doporučuji.