Totální nasazení

Na místě anotace uvádíme autorův dostatečně výstižný epilog: Laskavý čtenáři, který jsi tuto knihu dočetl, asi docházíš k závěru, že je v ní příliš šťastných náhod, dá-li se v samotném ději mluvit o štěstí. Několik jich bylo, ale tím byl jejich příděl autorovi vyčerpán až do konce života. Ano, autorovi, protože to, co jsi četl, se skutečně stalo, nic jsem si nevymýšlel, je to pravda, žádná fabulace. Někdy jsem si o už napsaném uvědomil, že to docela tak nemuselo být, tak jsem pasáž nebo větu škrtl nebo opravil, protože k tomu, abych dobrovolným i nedobrovolným obětem doby postavil pomníčky, nebylo třeba pouštět uzdu fantazii, a právě tak jsem si nemusel nic vymýšlet, pokud šlo o stavění pranýřů. Tedy ve svém celku je to pravdivé vypsání událostí či spíš jejich části a třeba i úvah tak, jak je doba a život přinášely. Snad - i když to zatím tak nevypadá - současné i další staletí budou umožňovat autobiografie s příjemnější problematikou, snad.... celý text