Tománek ve škole

10.11.2022

První dva díly příhod Fandy Tománka vyšly ještě v době komunismu, třetí paní Horelová v 80. letech sice napsala, vydán byl ale až po revoluci. Pionýrky zmizely, nyní jsou tu "starší děvčata" a podobných kosmetických úprav bychom našli několik. Vyprávění je ale stále milé, tentokrát opět svižnější, takže se mně i mému prvňáčkovi (na střídačku) dobře četlo. Mohli jsme porovnávat, diskutovat... Fandu potkáváme ještě o prázdninách, pak je tu první školní den, první pochvaly i průšvihy, těch má upovídaný Fanda až až, a dokonce záškoláctví! Kniha končí čtvrtletní třídní schůzkou, takže nám četba vyšla takřka na den.
Synovi se nejvíc líbilo, jaký byl Fanda rošťák, jak se uměl vytahovat, že hodně mluvil a že mu taky nešlo psaní. Sám knihu oznámkoval na jedničku a osmnáct hvězdiček.
Mně se líbí třeba jeho smysl pro spravedlnost, zvídavost, vyřídilka a vztah ke kultuře a básničkám... A když to srovnám s dnešní dobou, byly děti mnohem samostatnější - Fanda v první třídě chodí sám nakoupit, pomáhá cizí starší paní, aniž by to doma věděli, jde jen tak na plovárnu apod. A také paní učitelka je na děti přísnější.
Fandovi i tentokrát dáváme pětku - tady to ale znamená něco jiného než ve škole!