Tokijský ghúl 1
Sui Išida (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310520/bmid_tokijsky-ghul-1-YAZ-310520.jpg
4
418
85
Tokijský ghúl série
< 1. díl >
Tokijskými ulicemi se prochází smrt - a její jméno je "Ghúl"! Děsivá monstra se přes den skrývají pod maskou obyčejných lidí a v noci vyrážejí do ulic, aby utišila svou touhu po lidském mase. Čerstvý vysokoškolák Ken Kaneki si ale těchhle událostí moc nevšímá. Daleko víc ho zajímá, jak dostat na rande krásnou a sečtělou Rize. Romantické dostaveníčko ale neproběhne tak úplně podle plánu a navždy změněný Ken si z divoké noci odnese jedno důležité ponaučení: láska opravdu prochází žaludkem. Tokijský ghúl je temný a atmosférický mix hororou a mafiánky. Hrdina se má stát svačinou jedné ghúlky, jenže díky souhře okolností ghúlka umírá, on je těžce zraněný... a aby přežil, jsou mu transplantovány orgány mrtvého montstra. Najednou jeho život prudce změní, není schopný jíst normální jídlo, a postupně proniká do světa, ve kterém žijí ghúlové živící se lidmi a brutální policejní organizace, které po nich jdou.... celý text
Literatura světová , Horory , Komiksy
Vydáno: 2016 , Crew
Originální název:
東京喰種 (Tokyo Guru 1) , 2012
více info...
Přidat komentář
Tokijského ghúla jsem začínala číst na několikrát. Důvod byl jednoduchý. Při čtení jsem nechala zaplou logiku. Ale jakmile jsem ten čudlík přepla na druhou stranu, knihu jsme přečetla na jeden zátah.
*****
S postavou ghúla jsem se zatím setkala pouze v SPN, takže jsem měla určitou představu. Že bude zbourána mi bylo jasné ještě před čtením, ale v tom problém nebyl. Problém byl v tom, v jakých podmínkách se příběh odehrává. Ve světě, kde jsou ghúlové bráni jako něco běžného. Jsou tam, lidi to respektují a pokud moc neotravují ostatní, tak jsou tolerováni a je jim dovoleno jednou až dvakrát do měsíce někoho sežrat (pokud "nezvlčí"). Všichni jsou ohledně toho ok. Jenže tohle není svět lidí, kde jsou ghúlové tolerováni, tohle je svět ghúlů, kde lidi dělají, že je všechno ok a doufají, že je nikdo nesní dnes, ale až zítra. Proto mě šokovalo, že člověk nepozná ghúla. (Oni tu vlastně byli od začátku. To já si jich dřív nevšímal. To já se přípletl do světa ghúlů.) Že zpravodajství informuje pouze o tom, kde zase někoho zabili a že to byl ghúl, ale nikde není varování, že nemají lidi chodit do temných uliček nebo jak podle divného chování ghúla poznat.
*****
Hlavní hrdina se stane ghúlem (přesněji hybridem ghúla a člověka) fakt originálním způsobem. Bylo těžké se u toho nesmát. A taky tomu jeho boji s tím, aby nemusel jíst lidi. Celkově hodně vtipné, odlehčené a jako úvod do příběhu skvělé. Jako taková nevážná kniha k odpolednímu pobavení super. Na divnejch věcech ujíždim a vyloženě mě baví, ale být mi o deset let méně, dám o hvězdu víc. Tak uvidíme, co přinesou díly budoucí. Asi se bude na co těšit.
Jsem velká fanynka Tokyo Ghoul. Když jsem se dozvěděla, že je i manga...neodolala jsem a tuhle mangu jsem si přečetla. 100% si koupím další díly...
Dostal sem k tomu náhodou (jako dárek pevnosti) a překvapila mě kvalita mangy. Určitě si dokoupím další díly,abych viděl jak se příběh vyvrbí.
Děsivá monstra se přes den skrývají
pod maskou obyčejných lidí
a v noci vyrážejí do ulic,
aby utišila svou touhu po lidském mase.
Co mě trochu v první knize překvapilo, byl fakt, že Ghúlové prostě existují a Tokio o nich ví. Čekal jsem spíš pomalý příchod těchto tvorů a postupné zvyšování jejich žracích orgií, ale opak je pravdou. Oni prostě jsou a ať se s tím čtenář vyrovná, jak sám uzná za vhodné.
Citát: Tokijskými ulicemi se prochází smrt a její jméno je Ghúl.
Úvodní zaláskovaná romantická scéna má krásný, i když tak trochu čekaný konec, ale dokáže svým dějem navnadit. A po prvotním strachu, vás to nakonec i rozesměje. Chi..chi...chi.....
Malá ochutnávka:
Tys ještě nikdy neviděl Ghúlí drápy, viď? Pěkně ti s něma prohrábnu vnitřnosti....
Já jsem takovej vůl!!!!!
…...................................…..............................(To „s něma“ je přepis z knihy)
Celkem nechutné jsou scény, když se hlavní hrdina vrhá k ledničce a stále se snaží jíst normální jídlo. Někdy se mi chtělo zvracet. Fuj – kečup. Když pak experimenty zjistí, co mu vlastně nedělá zle od žaludku – to už jsem se válel smíchy pod židlí.
Kresba příběhu je jednoduchá, ale není špatná. Kreslíř se snaží využívat celého prostoru v okně. Někdy je to lehce rozmazané, ale pro tento příběh to stačí.
Scénář má dobrý, pevný a zajímavý základ.
Vybral jsem i pár citátů.
Sui Išida mi hodil flák lidského voňavého masa.....a já žral.
Před mangou jsem viděla obě doposud vydané série anime, které se mi značně zalíbily. Takže četba samotné jejich předlohy byla jen otázkou času. I přes znalost anime i různých spoilerů (které se tohoto prvního dílu až tak netýkají) mě manga napoprvé nezklamala. Kresba má v daných chvílích správný hororový nádech. Všechny ty hladově tekoucí sliny, kapající (občas rovnou prýštící) krev, grimasy postav jsou uvěřitelné. Opět, když porovnám kresbu mangy s kresbou anime, tak je to vončo. Je to to co jsem očekávala, to co chci vidět a to s čím jsem spokojená. Navíc mě bavilo kresbu, ale i celkový děj porovnávat s anime.
Díky manze si také můžu ujasnit některé informace o postavách a vím je na jistotu. Narozdíl od anime, kde se dá tápat (ale je to pochopitelné, když je dělané podle mangy a né naopak :)).
První díl byl příjemným rozjezdem zpět do světa ghoulů, tentokráte přes stránky mangy. Jsem zvědavá na další svazky.
Jen ten překlad názvu je, alespoň pro mě, přímo do očí bijící. Přeci jen jsem zvyklá na zvučného "Tokyo Ghoula" a né "Tokijského Ghúla". Ale to je jen vzhledový poznatek, který na konečném výsledku nic nemění. Asi jako "Tóka". :D
Přečteno jedním dechem během pár okamžiků. Taková ta manga, co potěší, nezklame, navnadí na další díl.
A jo, jsem zvědavá i na anime :)
Děsivé psycho, které vyděsí i dospělé. Zajímavá manga s děsivě žravým příběhem. Mě manga vyděsila a zaujala už od začátku, když se hlavní postava začala měnit, mutovat v jakési monstrum. Anime jsem neviděla, ale znala jsem ho už předtím.
Rozhodně budu sbírat i další díly, až do 14 posledního dílu.
Krásná manga. Kresba je zde vážně úžasně zpracovaná a děj je také poutavý. Jediná věc, která mě doslova vytočila byl někdy překlad.. Hlavní postavy se občas vyjadřují nářečím, kde se přidává v (př: vomáčka,vostružiny..). Nakladatelství by příště mohlo text postav lépe spisovně stvárnit.
Tak první díl série mě navnadil na ty další. Dobrý nápad i provedení, ghúlové jsou podáni velmi realisticky, možná že si jeden dá víc pozor na to, s kým chodí na rande.
Naprosto geniální. Jinak než pěti hvězdami bych nehodnotila. Tuhle mangu úplně hltám a to jsem viděla anime, které je sice trochu slabší než předloha samotná, ale také vřele doporučuji. Když jsem zjistila že má vyjít konečně u nás, okamžitě jsem předobjednávala :) Malinké nesrovnalosti jen v některých překladech +název mohli nechat na Tokyo Ghoul :D zní to trochu líp.
A cenu za nejhorší rande získává ... Ken Kaneki. :)
Od Tokyo Ghoul jsem čekala ledacos, ale rozhodně ne to, co mi bylo autorem nabídnuto. Tak už jen ten závěr první kapitoly byl neočekávaný a geniální. A to nemluvím ani o tom postupném přerodu v obávané "monstrum". Ano, první díl je trochu slabší, ale je to jen předehra k většímu a epičtějšímu příběhu. Už se těším na pády morálních zábran, přehodnocování žebříčků hodnot a to vše pěkně obaleno v nerealistickém množství krve v lidském těle. A snad pro Kanekiho dopadne další rande líp než to předešlé :)
Po dočtení celé série bych první díl hodnotila jinak. Lépe. Prostředí je tu skvěle nastíněno a děj se pěkně rozjíždí (vzhledem k tomu, že to není klasická "bojová" seinen manga). Rozhodně doporučuji čtenářům (respektive divákům v případě anime), aby o Tokyo Ghoul ani neuvažovali, pokud mají slabý žaludek a pohled na hektolitry krve (a jiných tělních tekutin) či pojídání různých částí lidských (později i ghúlích) těl by je mohl rozrušit. :-D
Snad první manga, kterou jsem si koupila docela "naslepo" - opravdu mě to nadchlo :3 (řekněme, že jsem samou nedočkavostí už zkoukla anime :-D)
Úžasné. Nemůžu nic vytknout, hlavni hrdina mě potěšil hlavně díky jeho lásce ke knihám. Těším se na další díly.
"Drápy" je asi poněkud nešťastný překlad, ale nad tím se člověk pozastaví až když začne přemýšlet, jak se mu to vlastně líbí. Já jsem si mangu koupila poté, co jsem viděla anime. A byla to taková ta chvíle, kdy se mi nechtělo začít číst nic dlouhého, protože už jsem cítila, že každou chvílí usnu, kdy jsem se pustila do TG. A nakonec jsem otevřela i druhý díl, protože mě to chytlo i přesto, že děj dávno znám.
Byl to takový pokus o zavedení nové mangy do knihovničky (držet krok s již vycházejícími tituly by pokladnička neunesla) a myslím, že vyšel a budu doplňovat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tokijský ghúl 1 |
| 2016 | Tokijský ghúl 2 |
| 2017 | Tokijský ghúl 3 |
| 2017 | Tokijský ghúl 5 |
| 2019 | Tokijský ghúl:re 1 |
Kniha Tokijský ghúl 1 je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 629x |
| Čtenářské výzvě | 65x |
| Doporučených | 46x |
| Knihotéce | 216x |
| Chystám se číst | 43x |
| Chci si koupit | 11x |
| dalších seznamech | 7x |
Anime jsem ještě neviděla, ale teď se na něj chystám a těším. Z anotace mi příběh nezněl až tak zajímavě, ale při čtení jsem se do děje úplně ponořila. Krásně zpracovaná kresba jen podtrhuje zážitek.